Růst cen v Česku patří k nejrychlejším v EU. Svůj podíl na tom má i zdražování ve stavebnictví

Zatímco v polovině zemí EU spotřebitelské ceny klesají, Česko se nachází na opačném konci žebříčku. S červnovou mírou meziroční inflace na úrovni 3,3 % bylo dokonce tuzemské zdražování po Polsku druhé nejrychlejší v celé Evropské unii. Inflace se tak v Česku nadále nachází vysoko nad dvouprocentním cílem centrální banky, a s výjimkou května dokonce i mimo 3% toleranční pásmo ČNB. Nejnižší míra inflace je naopak v Estonsku, kde cenová hladina meziročně klesla o 1,8 %.

Jedním z hlavních důvodů toho, že ceny v Česku rostou rychleji než v jiných zemích, je zdražování potravin. Kromě toho se citelně zvyšují také ceny bydlení či alkoholických nápojů a tabáku. Na inflaci se podepsalo rovněž jarní oslabování koruny v důsledku obav investorů z budoucího vývoje světové ekonomiky.

Zahraničí investoři začali po rozšíření pandemie koronaviru stahovat kapitál nejen z Česka, ale z celého středoevropského regionu a umisťovat ho do regionů a aktiv, jež považují za bezpečnější. Důkazem je například růst cen zlata na rekordní úrovně. Slabší koruna pak znamenala prodražení dovozů.

Svou roli sehrál i vývoj cen ve stavebnictví. Určité stavební materiály, jako jsou například některé cihelné bloky používané pro výstavbu nízkoenergetických či pasivních domů, podražily za poslední dva roky do letošního února na téměř dvojnásobek. Cena běžných plných cihel vzrostla podle statistik portálu Nazeleno.cz ve stejném období o 35 %.

Důvodem byly především rostoucí ceny vstupů, zejména mezd. Od začátku letošního roku se navíc na základě evropské Směrnice o energetické účinnosti zpřísnily podmínky pro spotřebu energie u nových domů. Při jejich výstavbě se tak musejí využívat kvalitnější izolace či okna, což novostavby prodražuje.

>> Česká republika je po Polsku zemí s druhým nejrychlejším tempem růstu cenové hladiny. S hodnotou 3,3 % je tuzemská inflace nejen daleko od inflačního cíle ČNB, ale pohybuje se už i mimo jeho toleranční pásmo.

Pozadu nezůstává ani růst cen stavebních prací, jehož meziroční tempo letos v červnu zrychlilo na 4,3 %. Například průměrná hodinová sazba zedníka činila v 1. čtvrtletí letošního roku 308 Kč, před dvěma lety byla o více než 17 % nižší. „Ceny stavebních prací společně s vývojem na hypotečním trhu napovídají, že k žádnému zemětřesení na realitním trhu nedojde. Ceny nemovitostí pravděpodobně dál porostou, je však možné, že pomalejším tempem,“ uvedl analytik společnosti BH Securites Štěpán Křeček.

S ohledem na pokles základních úrokových sazeb ČNB z úrovně 2,25 %, platné v období před rozšířením pandemie koronaviru do ČR, až na stávajících 0,25 %, znamená nejvyšší inflace v Evropě zhoršení pozice střadatelů. Sazby, kterými banky úročí vklady, jsou tak nízko, že prostředky rychle ztrácejí reálnou hodnotu.

>> Kromě potravin, alkoholu nebo tabákových výrobků se na rychlém zdražování v Česku podílí také vývoj cen v oblasti bydlení a stavebnictví. Například stavební práce letos v červnu meziročně podražily o 4,3 %.

Podle analytiků by však měly inflační tlaky v Česku ve druhé polovině roku zeslábnout, mimo jiné i díky vysoké srovnávací základně z roku 2019. Tempo růstu cen totiž loni v listopadu poprvé od roku 2012 překonalo hranici tří procent a zůstalo nad ní i v prosinci. „Zatímco vývoj spotřebitelských cen centrální banku netěší, inflace se nachází nad tolerančním pásmem a její jádrová složka byla v červnu dokonce nejvyšší v historii časové řady, ceny v produkční sféře již indikují dezinflační tendence,“ uvedl hlavní analytik Komerční banky Jan Vejmělek.

>> Podle analytiků má inflace v Česku ve druhé polovině roku zpomalovat, Česká národní banka naopak očekává udržení tempa růstu cen nad 3 % i ve třetím a čtvrtém čtvrtletí.

Také podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila tempo růstu cen ve zbytku roku zpomalí. „Sentiment spotřebitelů je silně zasažen, lidí bez práce bude přibývat a značně zpomalí i mzdová dynamika. To vše bude omezovat výdaje zejména na zbytné věci, tedy především na cestování, rekreaci a kulturu, a brzdit cenový růst,“ uvedl Hradil. Inflace by se podle něj mohla už na konci letošní roku dostat pod dvouprocentní cíl ČNB. 

Od partnerů ASB

Naopak centrální banka ve své srpnové prognóze počítá pro letošní třetí čtvrtletí s inflací na úrovni 3,4 %. V posledních třech měsících roku se pak tempo růstu cen podle ní sníží jen o desetinu procentního bodu na 3,3 %. Pod tříprocentní hranici, a tedy zpět do tolerančního pásma ČNB, by se inflace měla podle prognózy centrální banky dostat až v první čtvrtině roku 2021. S hodnotou 2,6 % by se však dále nacházela vysoko nad inflačním cílem ČNB.

TEXT: jal
ZDROJE: ČSÚ, ČTK, ČNB, GUS, Raiffeisenbank, MoneyMag.cz
Článek byl publikován v časopise ASB Almanach 2020.