Eliška Hřebenářová

Jedním z klíčových úkonů, které je na konci zimy třeba provést, je kontrola střechy a okapů. Přestože jsme provedli podzimní přípravu, vyčistili okapy a zkontrolovali krytinu, zima, sníh a rozmary počasí se mohou na konstrukcích nepříjemně podepsat.

Vlhkost v domě je častým problémem zejména v zimních měsících, kdy může docházet ke kondenzaci vlhkosti ve vnitřním prostředí nebo i zatékání do konstrukce porušené, například chladem či mrazem, anebo nesprávně provedené již ve fázi výstavby. Vlhkost v konstrukci je nebezpečná nejen proto, že přispívá k degradaci stavebních materiálů a jejich nesprávné funkci, ale ke vzniku plísní, pro které vytváří optimální prostředí.

Nejen dům potřebuje po zimě určitou údržbu, kterou ho připravíme na jarní a letní sezónu. Péči potřebují i další objekty, které se nachází na pozemku – mezi ty lze zařadit například všechny menší zahradní objekty. Podívejme se na hlavní body, které při odzimování nesmíme minout!

Minimálně jednou ročně, když hodiny odbijí půlnoc 31. prosince, se obloha rozzáří nejen velkými, městy pořádanými ohňostroji, ale i desítkami menších soukromých, kterými rodiny a individuální skupiny lidí vítají nový rok. V Sydney bylo takto odpáleno na devět tun výbušnin ve dvou představeních.

Čas, kdy se oteplí (a počasí se umoudří) natolik, abychom mohli skočit do aut a začít se pravidelně stěhovat na víkend z měst na chaty a chalupy, se neúprosně blíží. A s tím samozřejmě přichází i chvíle, kdy bude třeba zkontrolovat nemovitost po zimě a provést její odzimování.

Správné větrání interiéru je um, který se velmi často podceňuje a ne každý majitel objektu ho ovládá. Zejména v zimě je důležitost větrání opakována téměř každým odborníkem, protože právě v tomto období jsou nedostatky ve větrání nejvíce patrné a nejvíce škodlivé – ať už ve formě kondenzované vlhkosti nebo později plísní v interiéru.

Výkon větrných turbín může během několika sekund stoupnout nebo klesnout až o 50 %. Takové výkyvy, které v rámci elektrické energie představují rozdíl v rozsahu megawattů, ovšem zatěžují jak energetické sítě, tak samotné turbíny.

Přinášíme další přehled a vyvrácení mýtů a polopravd o tepelných čerpadlech. Tentokrát si posvítíme na počáteční investice, návratnost i náklady na provoz.

Požáry v oblasti Los Angeles, které vypukly začátkem ledna 2025, si k dnešnímu datu vyžádaly nejméně 28 lidských životů, pozřely a zdecimovaly přes 14 000 staveb, včetně obytných domů a komerčních objektů, a k chvatné evakuaci donutily desítky tisíc obyvatel, z nichž někteří stále ještě netuší, zda znovu uvidí své domovy, cennosti a vzpomínky, které museli zanechat na místě.

Nejničivější požár v dějinách Los Angeles – právě tak jsou již nyní označovány události v Kalifornii, a to i přestože ohně ještě stále nejsou uhašeny a skutečnou výši škod lze pouze vzdáleně odhadovat. K současnému datu plameny pohltily přes 10 000 domů a počet obětí přesáhl dvě desítky, dle ABC News se číslo blíží třem desítkám.

Kalifornští hasiči se v těchto dnech ještě stále snaží dostat tamní rozsáhlé požáry pod kontrolu. Veřejnost, experti a zejména média pak neváhají živě spekulovat, co přesně bylo příčinou nekontrolovatelného šíření ohně, který spálil většinu Los Angeles – a to aniž by bylo možné jej zpomalit.

Na konci roku 2024, konkrétně 3. prosince, byla odhlasována změna statutu ochrany evropského vlka z „přísně chráněný“ na „chráněný“, což je potenciálně pouze začátek změn, které by za několik let mohly tento druh zvířat dostat zpět na seznam zvířat, která je možno utrácet nebo lovit.

Pozornost celého světa je v posledních dnech a týdnech upřena na Ameriku, konkrétně na oblast Los Angeles, které – pokud vůbec existuje někdo, komu tato informace unikla – je v plamenech a domy ve městě lehají popelem rychleji, než domečky z karet. Jako častý viník jsou označovány materiály použité ke stavbě domů nejen v dané oblasti, ale napříč celými Spojenými státy. Lze však jednoznačně vinit materiály a zástavbu? Podívejme se na všechna fakta detailněji!

Ve světě, kde se stále více klade důraz na snižování emisí skleníkových plynů a dosažení klimatických cílů, se šedá energie stává zásadním faktorem při rozhodování o volbě materiálů i celkovém návrhu staveb. Právě pojem „šedá energie“ je přitom často spojován i s tepelnými čerpadly, aby prokázal, o jak neekologické řešení se jedná. Jak je to ale doopravdy?

Co kdybychom dokázali na pár metrech čtverečních vytvořit les, který za pár let nabídne útočiště ptákům, hmyzím opylovačům i našim unaveným myslím? Možná právě toto byla hlavní myšlenka, která stála za vznikem trendu takzvaných „Miyawakiho mikrolesů“, ostrůvků intenzivní zeleně v nekonečné šedi asfaltu a betonu velkoměst.