Studovala Fakultu stavební ČVUT v Praze. Ve vydavatelství Jaga Media působí od roku 2018 a zastává pozici šéfredaktorky odborných titulů REALIZACE STAVEB a TZB HAUSTECHNIK.
Ve své práci se dlouhodobě věnuje tématům na pomezí architektury, urbanismu a ekologie. Zajímá ji zejména propojení stavebního prostředí s přírodou, udržitelnost v kontextu městského plánování a dopady klimatických změn na současnou i budoucí výstavbu. Ve svých textech propojuje odborné poznatky s mezioborovým přesahem a důrazem na praktické dopady do praxe.
Dle nových studií Grónská ledová čepice údajně ztrácí v důsledku klimatické krize v průměru 30 milionů tun ledu za hodinu, což je o 20 % více, než se dříve předpokládalo. Někteří vědci se proto obávají, že tento dodatečný zdroj sladké vody vylévající se do severního Atlantiku by mohl znamenat zhroucení oceánských proudů, tzv. Atlantické meridionální cirkulace (Atlantic meridional overturning circulation, zkráceně Amoc), což by mělo vážné důsledky pro lidstvo.
V oblasti alternativních stavebních materiálů se začal skloňovat název Lavaforming, – koncept je založen na tom, že láva vytékající ze sopky, pokud má správný směr, může být použita k položení základů nejen budov, ale celých měst.
Bezpečnostní značky a tabulky jsou klíčovým prvkem v prevenci pracovních úrazů a zajištění ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti. Jasně viditelné a správně umístěné značky pomáhají zaměstnancům rychle reagovat na nebezpečné situace, dodržovat bezpečnostní pravidla a chránit své zdraví i majetek firmy.
Vítr mimo pevninu se v mnoha zemích stal nezbytností pro výrobu obnovitelné energie. Dosud se však všechna řešení získávání energie omezovala povětšinou na mělké vody, což omezovalo, kolik je možné instalovat zdrojů a které země mohou takto získávat energii.
Práce na staveništi během zimního období přináší specifická rizika, která mohou ohrozit zdraví i bezpečnost pracovníků. Nízké teploty, kluzké povrchy a zhoršená viditelnost vyžadují, aby byla přijata cílená opatření minimalizující pravděpodobnost úrazů.
Zimní období přináší řadu výzev pro provoz staveniště. Nepříznivé povětrnostní podmínky, jako jsou nízké teploty, sníh, led a silný vítr, mohou negativně ovlivnit bezpečnost práce, kvalitu stavebních materiálů a plynulost provádění stavebních činností.
Informace o čerpadlech v zimě se řadí mezi jeden z nejrozšířenějších mýtů a polopravd – a i vzhledem k ročnímu období je proto vhodné právě tímto bludem začít.
Jižní Korea se letos pokusila o nemožné – vyjednat přelomovou smlouvu o snížení znečištění plasty, která právě v těchto dnech vstupuje do poslední fáze, než se stane právně závaznou. A to zhruba dva roky poté, co se poprvé celý problém začal otevřeně řešit.
Zimní měsíce jsou pro střechy obdobím plným nástrah. Sníh, led a extrémní teploty mohou způsobit závažné problémy, pokud střecha není pravidelně kontrolována a udržována – správná údržba v průběhu celé zimy je proto klíčová, abychom zamezili, že nám zdánlivě malé, řešitelné problémy přerostou do rekonstrukčně a finančně náročných poruch.
Práce na stavbě v zimním období vyžaduje nejen důsledná opatření k ochraně pracovníků, ale také respektování jejich zákonných práv. Nízké teploty, mráz, sníh a další nepříznivé podmínky mohou ohrožovat zdraví pracovníků, a proto zákony stanovují, jak má zaměstnavatel zajistit jejich bezpečnost a pohodu při práci.
Venkovní povrchy, jak je obecně známo, je třeba v zimě udržovat, aby se na jejich povrchu nevytvořila ledová vrstva a abychom my či chodci neuklouzli po vrstvě ušlapaného sněhu.
Letošní říjen pomohl odhalit velkou neznámou ohledně plynových vařičů, konkrétně proč majitelé plynových kotlů umírají předčasně. Trochu morbidní otázka, fakta jsou ovšem jasná – plynová zařízení přispívají k předčasným úmrtím přibližně 40 000 Evropanů ročně. Proč?
Skutečné, tedy ty živé, vánoční stromečky mají oproti umělým stromečkům významné environmentální výhody, které pozitivně ovlivňují přírodu, životní prostředí a lesní ekosystémy – a to přestože celá řada odpůrců této vánoční tradice bude tvrdit něco zcela jiného.
Celý svět je momentálně součástí nevyřčené soutěže jak co nejrychleji a nejefektivněji snížit emise uhlíku s cílem omezit globální oteplování na 1,5 °C. To samozřejmě probíhá různě – od vybízení lidí k chůzi místo jízdy autem, až po vysazování milionů stromů.
Většina živočichů na zemi jsou bezobratlí, tedy to, co bychom označili jako hmyz. Z této většiny jsou pak téměř dvě třetiny bezobratlých zcela noční, tedy aktivní v době, kdy spíme. Zřejmě i to je důvodem, proč nás často ani nenapadne myslet i na potřeby této části zvířecí říše, a to přestože jejich úkol na světě je stejně podstatný a neméně užitečný než ten, který plní jejich denní protějšky – opylují, recyklují živiny, provádějí přirozenou kontrolu škůdců a poskytují potravu jiným zvířatům.
