Dle dostupných informací zhruba 750 milionů lidí na světě nemá v noci přístup k elektřině. Solární články samozřejmě poskytují energii během dne, její uskladnění pro pozdější využití ovšem vyžaduje dostatečnou kapacitu bateriového úložiště.
Eliška Hřebenářová
Studovala Fakultu stavební ČVUT v Praze. Ve vydavatelství Jaga Media působí od roku 2018 a zastává pozici šéfredaktorky odborných titulů REALIZACE STAVEB a TZB HAUSTECHNIK.
Ve své práci se dlouhodobě věnuje tématům na pomezí architektury, urbanismu a ekologie. Zajímá ji zejména propojení stavebního prostředí s přírodou, udržitelnost v kontextu městského plánování a dopady klimatických změn na současnou i budoucí výstavbu. Ve svých textech propojuje odborné poznatky s mezioborovým přesahem a důrazem na praktické dopady do praxe.
Loni byly větry v některých částech Evropy historicky nejnižší a v jiných oblastech kontinentu neobvykle vysoké – jak jsou na takovou proměnlivost větru připraveny větrné elektrárny v Evropě? Jaké nejnovější technologie a vyhlídky jsou v oblasti energie získané z větru?
ASB portál připravil pro své čtenáře nejobsáhlejší soubor textů o solárních panelech na českém webu. Problematiku fotovolatiky probíráme v celkem šesti článcích naprosto zevrubně. Dozvíte se tak, kdy se vyplatí fotovoltaické elektrárny pořídit, ale i více o tom, jakou spotřebu pokryjí, na co si dát pozor při přípravách a údržbě.
V dřívějších dílech jsme se probrali od volby místa, přes velikost elektrárny, cenu a její návratnost až k samotné likvidaci panelů, přesto stále zůstalo mnoho nezodpovězených otázek a mýtů, které je vhodné upřesnit, zodpovědět nebo vyvrátit. Co by nám tedy mohlo překazit plány s naší domácí elektrárnou a co bychom měli vědět?
Pokud o fotovoltaice přemýšlíme již ve fázi stavby objektu, pak je samozřejmě všechno jednodušší, protože orientaci objektu, umístění fotovoltaiky a uložení všech jejích součástí můžeme brát v úvahu v předstihu a požadavky promítnout už do samotného projektu, aniž bychom to jakkoli výrazněji finančně pocítili.
V minulé části jsme si přiblížili cifru, kterou je třeba si na pořízení domácí fotovoltaické elektrárny vyhradit – tedy částku, která se v závislosti na všech zařízeních, funkcích a součástech pohybuje mezi 150 a 600 tisíci korun před odečtením potenciálních dotací.
Nacházíme se ve fázi, kdy bychom měli mít vyjasněné potenciální umístění fotovoltaiky na našem objektu tak, aby byla výroba energie co největší, a zároveň už bychom měli mít i jasnější představu, jaký výkon od domácí elektrárny očekáváme a jaká by tedy mohla být její potenciální velikost na naší střeše. Jak to ale bude s cenou?
Pokud už víme, že náš objekt je vhodným adeptem k instalaci solárních panelů – a to ať už protože zkrátka chceme, anebo protože orientace, oslunění a stínění jsou vždy v náš prospěch – stojíme před volbou kolik vlastně chceme, aby naše soláry vyráběly energie.
Fotovoltaické panely získávající energii ze slunce pro potřeby běžného provozu rodinných domů jsou nyní poměrně často skloňovaným pojmem – jednak protože jsou léta čím dál teplejší a všichni už tak nějak počítáme, že nejdéle ve druhé polovině června udeří tropické teploty a na vyasfaltovaných ulicích bude vedro jako ve výhni, ale i kvůli neustále stoupajícím cenám energií a plynu, které se ne a ne zastavit.
Nejčtenější
