Pilotní projekt Liko Noe
Když jsme se před rokem ptali logistických developerů, jaká je architektonická budoucnost skladových a výrobních hal, všichni zdůrazňovali nízké investiční a provozní náklady a rychlou výstavbu. Projekt Liko Noe je návodem, jak na to, ještě i s přidanou hodnotou.
Příprava projektu z dílny společnosti LIKO-S trvala jeden rok. Architekturu a projektovou dokumentaci řešil architekt Zdeněk Fránek. Liko Noe má být odpovědí na vzrůstající počet skladových a výrobních hal, které jen v České republice za posledních 20 let zabraly 90 000 hektarů úrodné a absorpční půdy. Zadržení srážkové vody v území považuje Libor Musil, předseda představenstva společnosti LIKO-S, za klíčové: „Ztrácíme vodu, která by jinak zůstala na místě a vytvářela přirozené prostředí a podmínky na život. Tyto budovy mají většinou špatnou schopnost akumulace tepla a v prostoru působí jako odrazové zrcadla pro sluneční paprsky.“
Hotovo za 27 dnů
Pilotní projekt představuje objekt s nulovými nároky na spotřebu energií, s čištěním odpadních vod na střeše a fasádě a zavádí zcela nový pojem přírodní tepelná stabilizace. Čas výstavby byl stanoven na ambiciózních 27 dní. Z konstrukčního hlediska jde o tvarově složitou dřevostavbu s velkoformátovými panely, izolovanou moderní pěnou, která umožní odvod znehodnocených vodních par přes povrch stavby, a s provětrávanou fasádou. Na půdorysné ploše 177 m2 plánuje investor zřídit výzkumný ústav na vývoj a měření produktů a materiálů společnosti, dalších 50 m2 zabírá klimakomora a akustická komora.
„Celá stavba a její provoz bude pracovat pouze s energiemi získanými z přírodních zdrojů, ať už půjde o sluneční záření, nebo chlad z podzemí. Obejde se však bez speciálních strojních zařízení,“ vysvětluje princip fungování objektu Lukáš Kovařík, technický ředitel divize Energy společnosti LIKO-S, a pokračuje: „Také bude samostatně pracovat s vodou díky speciální kořenové čistírně a dočištěním pomocí mokřadní fasády. Nedílnou součástí se stane i retenční jezero, které bude zásobárnou vody pro celý firemní areál. „Systém hospodaření s vodou má i vizuálně atraktivní stránku. Retenční jezírko je vítaným přírodním prvkem. Vybudované je standardním způsobem pomocí fólie. V krátkém čase se stane domovem rostlin, hmyzu i malých vodních živočichů.
Teplo hlavně ze země
Součástí nově vytvořeného biotopu je zelená fasáda, která na tomto relativně malém objektu dosahuje 350 m2. Zeleň obsahuje různé směsi trav a jiných rostlin podle orientace jednotlivých fasád. Fasáda bude bezúdržbová, vertikální louku není třeba sekat. Uschlá stébla se po zimě na celé ploše sestříhají a rostliny se na jaře probudí k novému životu. Rostliny se na fasádu ukládají ve speciálních koších již předpěstované, jejich kořenový systém je ve výsevní vatě. Obvodový plášť je zelenou fasádou přirozeně stabilizovaný, navíc na takové fasádě lze pěstovat i užitkové rostliny jako dýně či rajčata. Střecha objektu poskytne prostor pro fotovoltaické panely a o teplo se v objektu postarají tepelná čerpadla. V rámci výzkumu se budou porovnávat možné tepelné zisky ze země přímo pod objektem, pod jezerem a také pod komunikací. Přebytečné teplo z fasády bude odváděno do země, odkud ho tepelné čerpadlo bude odebírat s teplotou až 18 °C. Investiční náklady na objekt Liko Noe se vyšplhaly na 15 milionů korun, vybavení objektu bude stát dalších 1,25 milionu. Interiér budovy s energetickým certifikátem A je flexibilní, přizpůsobitelný aktuálním potřebám pracoviště. Přesto, že architektura jednopodlažního objektu je jednoduchá, osvěžená jen mírně futuristickými oblými tvary okenních otvorů, architekt Zdeněk Fránek hovoří o zakázce, o jaké sní každý architekt.
Od partnerů ASB
„Součástí mezinárodního výzkumného týmu budou i mladí technici, kteří tak dostanou příležitost podílet se bezprostředně po absolvování školy na významných projektech. Nabudou zkušenosti, které budou moci později využít ve prospěch nás všech,“ říká Libor Musil a připomíná: „Název projektu se přímo odkazuje na známý biblický příběh o Noemově arše. Chceme jím vrátit přírodě to, co jí bereme, chceme ji zachránit pro další generace, nakolik si uvědomujeme její hodnotu.“ Ačkoliv je vize takto stavěných skladových či výrobních hal hudbou budoucnosti, Libor Musil dodává, že alespoň přes sídla firem by jejich majitelé tímto způsobem mohli deklarovat svůj postoj k udržitelnému rozvoji.
LIKO NOE
Místo: Slavkov u Brna
Investor: LIKO-S, a. s.
Architekt: Zdeněk Fránek
Investiční náklady: 15 mil. Kč
Zastavěná plocha: 227 m2
Realizace: duben–květen 2015
TEXT: Mária Nováková
Dokumentace: LIKO-S
Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.
