Když 28. března 2009 zazvonil telefon v ateliéru Oslo, změnil se mladým architektům, jejichž studio bylo založeno jen tři roky dříve, život. Právě vyhráli mezinárodní soutěž na novou knihovnu. O jedenáct let později otevřela Deichmanova knihovna ve čtvrti Bjørvika své brány prvním návštěvníkům.
Roman Vrtiška a Vladimír Žák pracují společně ve vlastním studiu již přes deset let, řadí se mezi vyhledávané a respektované tvůrce. Věnují se produktovému designu, projektům z oblasti architektury a interiérů. Navrhují nábytek a doplňky pro úspěšné společnosti. Je jim blízké téma udržitelnosti, které řeší také se svými studenty na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde vedou Ateliér designu nábytku a interiéru.
Budova bývalé vesnické školy v Tříči u Vysoké nad Jizerou byla ke svému dalšímu využití předurčena právě touto lokalitou. Klidná horská vesnička na hranici Krkonošského národního parku a Jizerských hor je ideálním místem pro turistiku i zimní dovolenou. Nevyužívaná školní budova byla tedy před deseti lety zrekonstruována na apartmánový dům s příznačným názvem Stará škola a svým dočasným obyvatelům nabízí kromě pohodlného bydlení také krásné výhledy do údolí Tříčského potoka a na vrcholy Krkonoš.
Známý bulvár v Paříži Champs-Élysées se má do roku 2030 proměnit v oázu zeleně, která dá mnohem více prostoru chodcům a naopak omezí provoz aut.
Dne 4. prosince 2020 byl v Újezdu u Průhonic úspěšně zkolaudován a soukromému investorovi předán první vzorový e4 dům v České republice. Společnost Wienerberger, výrobce cihelného systému Porotherm a pálené střešní krytiny Tondach, tak završila stavbu e4 rodinného domu zprogramu Wienerberger e4 dům, která odstartovala 12. dubna 2019. Program, který představuje architektům, projektantům i široké veřejnosti ucelené řešení výstavby zdravých cihlových rodinných domů po roce 2020, se v současné době rozrůstá o další stavby.
V Norsku už elektroauta nebo hybridy tvoří více než 60 % všech nových vozidel. Když se tento trend rozšíří na celém světě, naše města a infrastrukturní krajina se zcela změní.
Soutěž Český soběstačný dům byla v roce 2020 zaměřena na návrh soběstačné městské čtvrti, která využívá řadu principů vedoucích k nižší závislosti na dodávkách elektřiny a vody a zároveň řeší problematiku vysychání a oteplování krajiny.
Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích má své kouzlo, dnešním slovníkem by se dalo říci, že je „retro“. Vznikalo postupně v letech 1947 až 1951 jako společný projekt několika stavebních družstev a průmyslových podniků. V prvním bytovém sídlišti v současném slova smyslu vznikaly podle zadání minimalistické a funkční byty z kategorie úsporného bydlení. Tehdy patřily mezi zdařilé a svou krásu i účelnost si podržely dodnes.
Když si investor vybíral budoucího architekta svého rodinného domu ve švýcarském kantonu Aargau, hledal někoho, kdo dokáže optimálně využít denního světla a zároveň si poradit s velmi strmým pozemkem, požadavkem na nízkou energetickou náročnost domu i s nároky kladenými místními předpisy. Architekt Juri Troy, který je známý svým projektem Sunlighthouse, jenž získal před deseti lety neoficiální titul prvního uhlíkově neutrálního rodinného domu, se zadání zhostil na výbornou.
Seznamte se se stavebními projekty, které mohou výrazným způsobem proměnit tvář Prahy v následujících letech.
V rámci kurátorského projektu SOKL, který realizuje Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Institutem pro plánování a rozvoj, jsou pro časově omezenou expozici vybírána na nově vzniklá prostranství umělecká díla, která svým obsahem nebo formou komunikují se svým okolím.
Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. Tak komentují architekti Jan Hora, Barbora Hora a Jan Veisser ze studia ORA osobitý přístup k rekonverzi bývalé usedlosti, sýpky, na rekreační objekt.
Budoucí městská čtvrť Bubny-Zátory v Praze má finální podobu. Územní studie, ke které se občané vyjadřovali loni v létě, byla aktualizována dle připomínek. Mezi nejzásadnější změny ve studii oproti předchozímu návrhu patří snížení výškové hladiny v některých částech čtvrti, větší důraz na zeleň a obecně větší respekt k památkám.
V posledních letech se zvyšuje zájem odborné i širší veřejnosti o udržitelná řešení v architektuře. Sledujeme snahy o snižování energetické náročnosti budov, hledání opatření proti tepelným ostrovům ve městě a vysoušení krajiny. A zatímco některé stavby si na environmentálně šetrné principy spíše hrají a plní řádky líbivých PR článků, najdou se již i u nás světlé výjimky, které mají ekologické hledisko v podmínkách zadání a výsledné architektonické řešení z něj logicky vychází. Patří mezi ně výrobní hala společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna, která ukazuje, že progresivní, šetrný přístup k výstavbě a provozu budovy je možné aplikovat nejen na rodinné a bytové domy či veřejné stavby.
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
