Skripty organické chemie obvykle nedolistujete od začátku do konce, aniž byste přitom alespoň jednou nezahlédli šestiúhelník, graficky znázorňující molekuly benzenu. Je proto jen logické, že se s touto zažitou symbolikou setkáme i v projektu, který nově dotváří moderní podobu areálu Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Časy, kdy synonymem jediné solidní průmyslové produkce jihomoravské metropole byly jen fabriky Zbrojovky, jsou už nenávratně pryč. Nicméně pozůstatky industriálního dědictví tu přetrvaly až do dnešních dní. A na potenciálně zajímavých lokalitách poblíž řeky Svitavy se propsaly do mapy města cihlovou šedí nehezkého brownfieldu. Co s ním?
Plzeň schválila novou koncepci rozvoje a obnovy centra města, zahrnující plochy o zhruba 200 hektarech. Vytvořením podmínek pro možnou novou zástavbu chce radnice hlavně zvýšit počet obyvatel trvale žijících v této části města. Dále navrhuje zklidnit automobilovou dopravu a zkvalitnit veřejná prostranství pro trávení volného času.
Více zeleně a volného veřejného prostoru, méně dopravy. Vídeň po vzoru Barcelony či Berlína plánuje svůj první superblok. Při výběru lokality sehrála významnou roli i analýza českého startupu. Radnice chce do přípravy zapojit i místní obyvatele a zohlední strategické cíle města.
Výměra kanceláří v Praze na jednoho zaměstnance je v porovnání se světem podprůměrná. V Praze je to 11 metrů čtverečních, globální průměr činí 13,3 metru. Vyplývá to z výsledků studie realitní poradenské firmy JLL, která porovnávala kanceláře ve 33 městech světa. Praha se umístila na 22. příčce.
Všichni potřebujeme bezpečné a klidné místo k životu. Pokud žijeme ve městech, chceme, aby byla bezpečná pro nás i pro naše děti. V Barceloně a Berlíně proto zavedli koncept superblock (superilla) či Kiezblok – co by měl svým obyvatelům přinášet a jak vypadá?
V Česku vznikly v uplynulých letech hned čtyři rozhledny, které spojuje několik věcí - jedná se o bezbariérové dřevostavby, které nabízejí nevšední výhledy a obsahují i různé atrakce pro děti. Byť se na první pohled snaží být integrální součástí krajiny, jsou natolik dominantním prvkem, že jsou vlastně nepřehlédnutelné.
Mrakodrap Varso Tower v polském hlavním městě se už nyní pyšní 310 metry, což z něj dělá nejvyšší budovu v Evropské unii. Developerská společnost slovenského miliardáře Ivana Chrenka HB Reavis oznámila, že budova bude dokončena počátkem roku 2022.
Kravsko je vesnicí, kterou cestou do Znojma nejspíš snadno minete, pokud se vám do trasy náhodou nepostaví objížďka. Je to škoda, protože od minulého roku je toho v jihomoravské vísce k obdivování více. Třeba stopy znovu ožívající minulosti v podobě vkusně rekonstruovaného barokního stavebního celku Kocanda.
Nové náměstí, jež do roku 2026 vznikne v Praze v prostoru mezi stávajícím autobusovým nádražím a ulicí Na Žertvách, se stane hned v několika ohledech ukázkovým příkladem řešení městského veřejného prostoru. V současnosti se jeho 3D model představuje na mezinárodní výstavě architektury a urbanismu Architecture Week v Jízdárně Pražského hradu.
Pražští radní stvrdili výběr nejlepší nabídky pro dlouho očekávanou rekonstrukci Průmyslového paláce na pražském Výstavišti. Stavební práce v objemu 2,6 miliardy korun provede konsorcium vedené společností Metrostav. Práce by měly začít ještě letos a podle předpokladu potrvají do roku 2024.
Kalendář ukazuje prvního září, a to znamená jediné. Do školních lavic opět zamíří skoro milion žáků a žákyň základních škol, přes 400 tisíc středoškoláků. Nesmíme pak zapomenout ani na 350 tisíc dětí z mateřských škol. To už je značný počet lidí, které je potřeba někam umístit. V Česku se přitom v posledních letech začíná intenzivněji přemýšlet a řešit, jak by měla tato místa vypadat. Přesvědčte se sami.
Úplně původní myšlenkou bylo postavit na vrchu nad Rokytnicí rozhlednu. Klasickou vyhlídkovou věž. Tuctovou a zaměnitelnou, která by byla k nerozeznání od desítek, možná stovek podobných, které v posledním desetiletí vyrostly po celém Česku. Naštěstí to dopadlo jinak. Lépe. Mnohem lépe.
Stavba bytového domu U Milosrdných na pražském Starém Městě, v minulosti přezdívaného maršmeloun, získala pravomocné stavební povolení. Magistrát jako odvolací orgán zamítl odvolání, které proti povolení stavby podal místní spolek.
Není to sice nemoc, spíš jen drobný osobní neduh, na který občas architekti trpí. Přílišná touha dát vyniknout své realizaci, vytvářet díla tak mimořádná a vizuálně strhující, že jejich ztvárnění a forma přesahuje význam původního určení. Architekt Martin Kožnar dokazuje, že je vůči této nákaze imunní. Jeho projekt vyniká tím, čím se nestal.
