Sídliště Solidarita v pražských Strašnicích má své kouzlo, dnešním slovníkem by se dalo říci, že je „retro“. Vznikalo postupně v letech 1947 až 1951 jako společný projekt několika stavebních družstev a průmyslových podniků. V prvním bytovém sídlišti v současném slova smyslu vznikaly podle zadání minimalistické a funkční byty z kategorie úsporného bydlení. Tehdy patřily mezi zdařilé a svou krásu i účelnost si podržely dodnes.
Když si investor vybíral budoucího architekta svého rodinného domu ve švýcarském kantonu Aargau, hledal někoho, kdo dokáže optimálně využít denního světla a zároveň si poradit s velmi strmým pozemkem, požadavkem na nízkou energetickou náročnost domu i s nároky kladenými místními předpisy. Architekt Juri Troy, který je známý svým projektem Sunlighthouse, jenž získal před deseti lety neoficiální titul prvního uhlíkově neutrálního rodinného domu, se zadání zhostil na výbornou.
Seznamte se se stavebními projekty, které mohou výrazným způsobem proměnit tvář Prahy v následujících letech.
V rámci kurátorského projektu SOKL, který realizuje Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Institutem pro plánování a rozvoj, jsou pro časově omezenou expozici vybírána na nově vzniklá prostranství umělecká díla, která svým obsahem nebo formou komunikují se svým okolím.
Není nezbytně nutné přijít o autenticitu stáří, není nezbytně nutné demolovat, ale ani rekonstruovat dogmaticky památkářsky. Zároveň je možné stavět ekonomicky za použití současných materiálů a dosahovat požadovaných parametrů. Tak komentují architekti Jan Hora, Barbora Hora a Jan Veisser ze studia ORA osobitý přístup k rekonverzi bývalé usedlosti, sýpky, na rekreační objekt.
Budoucí městská čtvrť Bubny-Zátory v Praze má finální podobu. Územní studie, ke které se občané vyjadřovali loni v létě, byla aktualizována dle připomínek. Mezi nejzásadnější změny ve studii oproti předchozímu návrhu patří snížení výškové hladiny v některých částech čtvrti, větší důraz na zeleň a obecně větší respekt k památkám.
V posledních letech se zvyšuje zájem odborné i širší veřejnosti o udržitelná řešení v architektuře. Sledujeme snahy o snižování energetické náročnosti budov, hledání opatření proti tepelným ostrovům ve městě a vysoušení krajiny. A zatímco některé stavby si na environmentálně šetrné principy spíše hrají a plní řádky líbivých PR článků, najdou se již i u nás světlé výjimky, které mají ekologické hledisko v podmínkách zadání a výsledné architektonické řešení z něj logicky vychází. Patří mezi ně výrobní hala společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna, která ukazuje, že progresivní, šetrný přístup k výstavbě a provozu budovy je možné aplikovat nejen na rodinné a bytové domy či veřejné stavby.
Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.
Komorní projekt o 39 jednotkách od developera Skanska Reality je situován v pražské Libni na konci stejnojmenné slepé ulice, v zástavbě prvorepublikových vil. Libeňský vrch, kde bytový dům vyrůstá, dává tušit výhledy na pražské panorama. Kromě kvalitního bydlení nabízí projekt na české poměry nadstandardní zohlednění environmentálního hlediska stavby a provozu domu.
Apartmán v rezidenční budově ve Vilniusu má rozlohu pouhých čtyřicet pět metrů čtverečních a omezený přístup denního světla. Původně to byl jednopokojový byt s kuchyňským koutem. Projektový tým z ateliéru YCL Studio z něj vykouzlil bydlení typu „pied-à-terre“, jak si investor přál, o dvou místnostech a vložil do něj vše podstatné.
Dům s fasádou z modřínových šindelů stojí v Dobříši v chatové kolonii nedaleko obory. Jeho habitus je poměrně nezvyklý, nicméně do lokality s rozličnými malými domky, které jejich majitelé stavěli podle svých představ a schopností, zapadá přirozeně až harmonicky. Okolní stavby a též místní regulativy ovlivnily i velikost objektu.
Rajasthan School ve městě Nagaur v indickém státě Rádžastán je nízkopodlažní tříúrovňový komplex s otevřeným, polouzavřeným a uzavřeným prostorem různých objemů, do nějž architekti ze studia Sanjay Puri Architects promítli organický charakter indických vesnic a starých měst.
Když v roce 2007 společnost ČSOB otevřela první budovu nového sídla v pražských Radlicích navrženou architektem Josefem Pleskotem, jednalo se ve své době o unikátní přístup z pohledu udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí. O dvanáct let později se architektům Markovi a Štěpánovi Chalupovým podařilo s respektem a přitom progresivně navrhnout a realizovat rozšířenou centrálu stejné banky. Ta představuje vzácný a obdivuhodný příklad architektury, která se skutečně propojuje s okolní krajinou, vytváří komfortní prostředí pro své zaměstnance a může se pochlubit energeticky šetrným provozem.
Od letošního ledna platí norma, podle které se mohou stavět pouze domy se spotřebou energie blízké nule. To však ještě neznamená, že se takové opravdu staví.
Objekt Mlýnice, postavený v 60. letech minulého století, se nachází v bývalém bratislavském brownfieldovém areálu Lehkých stavebních hmot. Původně sloužil jako mísírna příměsí do betonových kvádrů, ovšem v roce 1992 byla výroba ukončena a stavba začala chátrat. O třináct let později se však situace s příchodem investora změnila.
