Není překvapení, že jedna z posledních realizací Pavla Hniličky, autora v urbanistické studii Sídelní kaše – Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů (2005) vyniká kromě jiného tím, jak důmyslně a úsporně využívá zastavěnou plochu. Realizace domu, v jehož interiéru jsou celkem čtyři mezonetové byty, vznikla na místě původního staršího domku, jehož užitná plocha byla pouze čtvrtinová oproti stávajícímu efektivnímu řešení.
Plzeň, díky své výhodné poloze na křižovatce obchodních cest, byla vždy významným obchodním a kulturním centrem západních Čech. Po založení pivovaru a strojírenského podniku Škoda v 19. století její význam ještě vzrostl. V současnosti město profituje ze strategické polohy na ose východ – západ, která ještě posílila výstavbou dálnice D5, spojnicí mezi Německem a Českou republikou.
Všeobecný penzijní ústav Karla Honzíka a Josefa Havlíčka je jednou z nejstěžejnějších staveb českého funkcionalizmu. Tento pozoruhodný administrativní palác na křížovém půdorysu s dvanácti a sedmi nadzemními podlažími byl coby nejvyšší budova v Praze své doby označovaný dokonce jako mrakodrap.
Využití netradičních prostor, často brownfieldů nebo průmyslové architektury, pro umělecké a společenské aktivity bude tématem dvoudenního mezinárodního divadelního a architektonického sympozia s názvem „Umění v experimentálním, industriálním a netradičním prostoru“. Akce se uskuteční 9. a 10. října v bývalém továrním objektu ALTA HALA 30 v pražských Holešovicích. Sympozium se koná v rámci festivalu 4+4 DNY V POHYBU, je zároveň součástí mezinárodního projektu TACE (Divadelní architektura ve střední Evropě / Theatre Architecture in Central Europe) a rovněž mezinárodního projektu Skryté poklady industriální.
Ještě před několika lety to byl objekt v dezolátním stavu, na kterém se především podepsal minulý režim. Zdálo by se až neuvěřitelné, že by někdo začal do tohoto velikého areálu na okraji Prahy, který naposledy využíval státní statek, investovat stamiliony. Díky iniciativě zastupitelstva Horních Počernic, které již v roce 1992 zřídilo na záchranu zámku nadaci, se podařilo získat velkou část financí na opravu z evropských strukturálních fondů. Začátkem května byl po nákladné dvouleté rekonstrukci areál Chvalského zámku otevřen. Původní gotická tvrz se tak stává místním společenským a kulturním centrem.
Co může proměna bývalých průmyslových budov na kanceláře přinést jejich obyvatelům, ať už jsou to manažeři či úředníci? Jaká úskalí připravuje architektům? Je to výzva, nebo je tento prostor svazuje? Přinášíme alespoň dva příklady, jak může tato přeměna dopadnout.
Neudržovaný pozemek s částečně rozestavěnou stavbou a zbytky staveniště z konce 80. let v pražských Modřanech se do roku 2011 promění v nové polyfunkční centrum U Dubu. To vznikne na dosud nevyužitých plochách na nároží ulic Generála Šišky a Československého exilu v městské části Praha 12 – Modřany, několik minut od krajinného celku Modřanská rokle.
Vedle bydlení jsou jedním z nejžádanějších druhů staveb administrativní budovy. A odborníci z oboru realit předpovídají, že tento trend bude ještě sílit. Českou republiku si totiž za místo svého působení vybírá stále více globálních firem. Potřeba administrativních budov pro několik set, ale někdy i tisíc zaměstnanců je tedy to, co dnešní firmy vyžadují. Hlad po office parcích je tudíž značný. Nejvíce samozřejmě v Praze. Zájem se však přesouvá i do dalších velkých měst, například do Brna, které si za své sídlo vybrala například společnost IBM.
V italské Veroně se ve dnech od 18. do 22. září uskuteční již třiadvacátý mezinárodní veletrh interiérového návrhářství, bytových doplňků a nábytku Abitare Il Tempo. Opět se na něm setkáme s tím nejlepším, co se v posledním roce urodilo na poli kuchyní, obývacích pokojů, osvětlení, tkanin, čalouněného nábytku, koberců, suken, dekorativních předmětů, maleb, dětského nábytku, podlah, tapet, dveří, schodišť a v neposlední řadě venkovního nábytku.
Památník obětem komunismu, oceněný v kategorii Výtvarné dílo v architektuře Grand Prix 2007, poukazuje paradoxně na to, že dnes jsou jakékoli připomínky minulosti pouze iluzí současnosti o tom, že přítomnost, která bude v budoucnosti minulostí, lze vzpomínkou znovu oživit.
V přepočtu tři sta miliard korun investuje developerská společnost Sama Dubai do vybudování megalomanského stavebního záměru s názvem Laguny. Na ploše pěti set hektarů písečných dun vyroste nová městská část Dubaje, které budou ze samého středu vévodit čtyři spektakulární mrakodrapy, jejichž předobrazem byl chvějící se plamínek svíčky.
Volné seskupení horizontálních hranolů – tubusů monitorujících krajinu. Tak nějak by se dal nazvat bytový komplex, ve fázi architektonické studie, který byl zpracován jako jedna z možných variant budoucí zástavby na jižním svahu Kavčích hor nedaleko budovy České televize. Dnes v místech bývalé zahrádkářské kolonie najdeme neudržovanou vzrostlou zeleň a v přilehlé zahradě zbytky zbořeného domu. Zeleň, dopravní dostupnost a občanská vybavenost jsou přednosti, proč se právě zde investor rozhodl připravovat výstavbu souboru bytových domů.
Nic tak neovlivnilo vývoj kancelářského nábytku jako nástup počítačové techniky v devadesátých letech.
Čisté linie, rozsáhlé transparentní plochy, barevná i tvarová pestrost, průniky velkých hmot, tvarová invence, srozumitelný a především fungující provoz – to je styl slovenského architektonického ateliéru A&D Studio, za nímž se skrývá autorský tandem ing. arch. Juraj Molnár, ing. arch. Ľubomír Peráček. Mezi nominace na slovenskou cenu za architekturu CE.ZA.AR 2005 se v kategorii rodinné domy dostaly dokonce dvě jejich realizace. I když cenu nakonec nezískali, jejich stavby nesporně patří k tomu nejlepšímu, co se v této oblasti na Slovensku v současnosti produkuje.
Jméno Bořek Šípek si většina laické veřejnosti spojuje s érou prezidentství Václava Havla, který jeho studio pověřil úpravou interiérů Hradu. Méně známý už je fakt, že pod logem Šípek Associates má spolu s architekty Radovanem Horou a Pavlem Rekem za sebou mnoho zajímavých realizací. Například fasádu obchodního domu v Tokiu pro firmu Komatsu, Design Centrum Škody v Mladé Boleslavi a výstavní halu Škoda Auto v německém Wolfsburgu či rezidenci v Rooseveltově ulici v Praze. Nejčerstvějším projektem je Palác Ehrlich, dům v centru Plzně.
