Architektura

Pokud se rozhodnete vyjet autem z města ven podél Vltavy směrem na jih, u barrandovské skály přibrzdíte a pohlédnete vzhůru, vašemu zraku neunikne oprýskaná a věkem sešlá stavba s vysokou vyhlídkovou věží – Terasy Barrandov. 

Nové ústředí ČSOB Group v pražských Radlicích se stalo „nejzelenější“ administrativní budovou ve střední Evropě. Americká instituce U.S. Green Building Council, která posuzuje budovy z hlediska ekologické šetrnosti, v těchto dnech zvýšila certifikaci tohoto největšího administrativního objektu v ČR ze stříbrného na zlatý stupeň. „Zlatý stupeň LEED řadí centrálu ČSOB ke světové ekologické špičce,“ říká Petr Fanta, generální ředitel společnosti Skanska Reality.

Architektka Eva Jiřičná se se svým pražským ateliérem ujala návrhu rekonstrukce budovy Centrum Brno. Je to dům obchodů a služeb, v němž donedávna byla prodejna firmy Baťa, nyní patří firmě Orco. Tomáš Baťa původně chtěl, aby budova měla jednadvacet pater – stala by se první výškovou budovou v centru. Brno mu to zakázalo. Eva Jiřičná by ráda budovu dokončila v duchu původních návrhů.

V současnosti se v architektuře objevuje mnoho rozdílných tvořivých přístupů. Její současní tvůrci často vyslovují přívlastek ,,digitální“, přičemž mohou využívat spoustu různých teorií a technik. Digitální technologie dnes nabízejí hodně příkladů a postupů navrhování. Každý z nich vyžaduje nejen nové lidské schopnosti, ale zároveň má mimořádný vliv na autorovu tvorbu a vytváření nových strategií. Architekt nebo projektant, který pracuje s rozdílnými softwary Maya, Catia nebo Rhinoceros, navrhuje úplně jinak právě na základě toho, s jakým programem pracuje.

Generace rakouských intelektuálů usilovaly o vytvoření architektonického muzea. Vždycky se také našlo několik politiků, kteří tuto myšlenku chtěli prosadit, ale nedařilo se jim to. V roce 1993 vzniklo ve Vídni Architektonické centrum, z něhož se možná stane vytoužené muzeum. V Praze si o něm zatím můžeme nechat jen zdát.

Prakticky každá obec v Česku má na svém území nějakou chátrající nemovitost nebo celý areál, tzv. brownfield. Opuštěné budovy továren, zemědělských družstev nebo vojenských kasáren jsou jedním z nechtěných důsledků restrukturalizace ekonomiky v devadesátých letech. Jejich odstranění nebo rekonstrukce na podnikatelskou nemovitost je obvykle finančně velmi náročná. Poslední dobou ale přibývá příkladů, že i tyto areály se díky společné snaze státu, obcí a podnikatelů mohou znovu stát fungujícími ekonomickými centry. Možnost čerpání dotací ze strukturálních fondů EU tento trend ještě urychluje.

Pražská tělocvičná jednota Sokol Hostivař, která je součástí České obce sokolské, se pyšní unikátní budovou sokolovny, funkcionalistickou stavbou Ladislava Machoně z počátku 30. let minulého století. Tato kulturní památka nutně potřebuje opravu, na niž však vlastní prostředky sokolů nestačí.

Na podzim minulého roku byla zkolaudována novostavba na nádvoří zámku ve Velkých Opatovicích ateliéru Zdeňka Fránka. Výstavba objektu, nyní s funkcí Národního kartografického centra, se protáhla na bezmála dvacet let, první fáze začala na přelomu let 1989-90.

Nákupní centra, shopping mally, retail parky, outlety – pojmy, které v Česku rychle zdomácněly a skloňují se ve všech pádech. Černý most, Chodov, Palladium – na rozsáhlé obchodní prostory otevřené v posledních letech v Praze navazuje aktivita developerských firem v regionech. Otevření nových nákupních center zažije letos více než deset českých krajských měst. Horečně se ale staví i v dalších evropských zemích.

V posledních letech se často diskutuje otázka integrace handicapovaných, snahou je vytvořit pro postižené co nejhumánnější podmínky. Jednu ze středních škol pro tělesně postiženou mládež najdeme v brněnském areálu speciálních škol na Kociánce. Klienti Kociánky většinou postrádají ve svém bydlišti základní podmínky pro speciálně pedagogické výchovné působení. Nemohou navštěvovat běžnou střední školu nebo učiliště vzhledem ke svému těžkému tělesnému postižení nebo pro bezbariérovost či nevyhovující skladbu oborů.

Dva zajímavé projekty, které jsou zaměřeny na tvorbu veřejného prostoru, připravila architektonická kancelář Šafer Hájek Architekti, s. r. o. Ojedinělým projektem je vybudování nového městského centra rychle se rozvíjející obce Vráž u Černošic. Vytvoření velkého veřejného prostoru na zakoupeném soukromém pozemku znamená v soukromém developmentu zcela mimořádný počin. Druhým příkladem je revitalizace parku v Praze 10 – Zahradním Městě.

Na břehu žinkovského rybníka na Plzeňsku již dlouho chátrá malebný romantický zámek. Pohádkový vzhled, který mu dodala přestavba z konce 19. století, si doposud udrželo průčelí, zatímco pohled ze zpustlé zámecké zahrady odhaluje tichou devastaci objektu.  Začátkem roku představili noví majitelé projekt, který dává naději, že zámek v Žinkovech po více než 15 letech znovu ožije.

Nájemní dům pod Vyšehradem v Neklanově ulici č. p. 98 je jednou z nejvýznamnějších realizací Josefa Chochola.

Jednou z administrativních budov, o nichž se v loňském roce nejvíce mluvilo, bylo devítipodlažní newyorské sídlo InteractiveCorp od Gehry Partners, oceněné loňskou společnou cenou za architekturu časopisů Business Week a Architectural Record. Losangeleský klasik americké architektury Frank Gehry se po více než čtyřiceti letech praxe dočkal vloni v březnu dokončení prvního významného projektu v New Yorku.

Obrovské několikametrové „houby“, tyčící se nad bývalým městským tržištěm. I tak může vypadat architektura vytvářející veřejný městský prostor. Metropol Parasol podle návrhu berlínského architekta Jürgena Mayera H. a madridského stavebního inženýra Carlose Merina je stavba, která by se měla stát novou ikonou španělské Sevilly.