Náklady na vytápění se ve Vietnamu opravdu netrápí. Po celý rok tu vládne teplé a vlhké počasí, takže zdejší architekti musí především myslet na snižování nákladů za klimatizaci. Architektům ze studia Vo Trong Nghia Architects se podařilo spojit jak požadavky na energetické úspory, tak touhu investorů po přítomnosti přírody.
Na pozemku poblíž Stuttgartu vyrostl nový dům pro čtyřčlennou rodinu. Je dílem architektonického studia J MAYER H., které domu vtisklo neopakovatelný futuristický charakter, díky kterému v okolní zástavbě domů z šedesátých let nápadně vyčnívá. Na žádost investora se v domě vše podřídilo působivému výhledu do údolí.
Globální centrála jednoho z největších výrobců lyží a lyžařského vybavení nemohla vypadat jako stereotypní kancelářská budova. Její propojení s přírodou, horami a sněhem se přímo nabízelo k otisknutí do její formy. Stavba v regionu Rhône-Alpes tak odráží okolní vrcholky a navíc poskytuje tvůrčí prostředí pro vývoj vybavení pro vrcholové sportovce.
Přístavy jsou vždy tak trochu romantickým místem. Není proto divu, že se jejich industriální zóny a brownfieldy proměňují v obytné čtvrtě, často také velmi prestižní. Směrem k vodě se tak rozrůstají nejen přímořská města, jako jsou Aarhus, Malmö, Dunkerk či Amsterdam, ale také města říční, jako je Praha. Například v místě bývalých loděnic v Libni.
Zadáním investora byl energeticky úsporný dům, který však zároveň splňuje ty nejvyšší požadavky na design a komfort moderní vily. Podařilo se tak zrealizovat stavbu, která je zajímavá architektonicky i technicky.
Vstupní branou do průmyslového areálu oceláren se stal komplex budov – od expozice v domě podobném periskopu až po nejnovější budovu, obloukovou finanční centrálu, která obepíná prostorné nádvoří. I když svým měřítkem dává najevo velikost koncernu, ladnou křivkou zve přívětivě návštěvníky dovnitř a je tak symbolem otevřenosti – lidem i inovacím.
Bydlení na malé ploše má mnoho výhod – je méně nákladné, méně energeticky náročné, snadno se udržuje, a přesto se tam vejde vše potřebné včetně početné rodiny či desítky přátel. A to díky chytrému designu, jehož ukázkou je apartmán v New Yorku, který na necelých 40 metrech čtverečních poskytuje komfort prostoru trojnásobného.
Na okraji Osla stojí od loňského roku sídlo obří energetické společnosti Statoil. Kancelářský komplex pro dva a půl tisíce zaměstnanců navrhlo norské architektonické studio a-lab, které zakázku získalo na základě úspěchu v mezinárodní architektonické soutěži. Administrativní centrum za pět miliard českých korun má svým neobvyklým a odvážným řešením povzbudit vnímání firmy Statoil jako inovativní společnosti a zároveň dodat impuls místnímu rozvíjejícímu se prostředí.
Bytový dům s netradičně zvlněnou zelenou střechou a deseti dvou až tří patrovými byty vyrostl na obyčejném čtvercovém pozemku v docela neobyčejném urbanistickém areálu od architekta Frise van Dongena. Amsterdamský areál s trojúhelníkovým tvarem a pěti sty byty doplnili o tuto nápaditou budovu architekti z kanceláře NL Architects. Bytový dům se zelenou střechou nese název Blok K.
Nové technologie a inteligentní systémy pomáhající příjemnému bydlení, jaké jsme mohli obdivovat ve vizionářských sci-fi filmech, se pomalu stávají standardem. V pražské čtvrti Bubeneč vyroste dokonce dům s několika inteligentními bytovými jednotkami, navíc v pasivním standardu. Jeho charakteristickým rysem bude pojetí fasády jako vertikální zahrady.
Originální komplex domků Hvězdárna Jižní svah v Jindřichově Hradci je úsporný v mnoha ohledech. Vyniká nízkou energetickou náročností, nízkými nároky na údržbu a zároveň příznivou pořizovací cenou. Při tom všem poskytuje obyvatelům soukromí v podobě oddělených dvorků a výborné zvukové izolace. Při stavbě se uplatnil zdicí systém SENDWIX ve variantě „L“, jehož vnější povrchovou úpravou je lícová přizdívka ze žlutookrového vápenopískového zdiva.
V rámci multižánrového projektu Švýcarské jaro představila pražská Galerie Jaroslava Fragnera dvě výběrové výstavy současné architektury – 33 ukázek udržitelné švýcarské architektury a realizace z frankofonní části země. Ač obě expozice prezentují architekturu Švýcarska, výstava ukázala, jak se v architektuře odráží specifičnost různých regionů.
Autorem projektu, který se zabývá budoucností uvolněných továrních budov v rozsáhlém továrním areálu Tomáše Bati ve Zlíně, je Bc. Pavel Kolář. Pod vedením profesorky Heleny Zemánkové získal společně s dvěma dalšími studenty Cenu Bohuslava Fuchse, která se již počtvrté udělovala na fakultě architektury Technické univerzity v Brně nejlepším projektům, které daný rok na fakultě vznikly. V řešené lokalitě baťova zlínského průmyslového areálu byla nedávno otevřena část Baťova institutu v budovách 14 a 15. Také průmyslová stavba číslo 32 se právě proměňuje v multifunkční budovu s ubytováním pro studenty, kancelářemi i obchody.
V historii architektury zabírá starověké Řecko hned několik obsáhlých kapitol. Dodnes se studenti učí rozdíly mezi Dórským, Iónským a Korintským slohem, přísná matematická pravidla řeckých staveb a propočty jejich proporcí. Doba starověkého Řecka je však dávno pryč a nyní se o této zemi mluví hlavně ve spojitosti s dluhovou krizí, která plní média už od roku 2009, kdy vyšlo najevo, že Řecko lže Evropské unii o schodku svého státního rozpočtu. Jaká architektura vzniká v zemi, která kdysi patřila k nejbohatším státům světa a dnes bojuje s bankrotem?
„Lehká prefabrikace na bázi rámových konstrukcí dřeva bývá často spojována s uniformitou, malou architektonickou kreativitou a nízkou vůlí spolupráce s architekty. Firma RD Rýmařov si tyto nedostatky uvědomuje a hledá možnosti negovat uvedené argumenty. Proto možnost realizovat „GreenWell Conference & Coaching Centre“ byla chápána v Rýmařově jako velká výzva.“
