Architektura

Jozef Čahoj, autor knihy Lidová architektura Slovenska 1 – 2., kde představuje přehled klasických selských domů a chalup na Slovensku a jejich obnovu, prezentuje touto publikací neotřelý pohled na zdánlivě obyčejnou slovenskou vesnici a stavení v ní. Její hodnoty, charakter i možnost také dnes obnovovat se zachováním této autenticity, bez újmy na životním standardu bydlení současnosti. V dnešní době výjimečný názor, jak se navzdory mainstreamu vůbec dá přistupovat ke starým chalupám z dob praprarodičů, podepřený praxí i ve vlastní stavební firmě Tahoma.

Prolínání dvou světů, toho starého i nového. V historicky hodnotné části městské památkové zóny bývá nejen nutné, ale často i podnětné využívání již přítomných prvků, a přidávání prvků moderních. Koncept pracuje s místními faktory: slabými nebo silnými, vnějšími nebo vnitřními. Vnější problémy byly dány hlavně fyzickým umístěním stavby, vnitřní konkrétním stavebním programem.  

Ekologické, zdravé, úsporné, drahé, nerentabilní či omezující tvůrčí svobodu architektů? Všechna tato označení se v souvislosti s pasivními domy objevují. Stejně tomu je vždy, když se lidé seznamují s nějakou novinkou. Pasivní domy sice už dlouho novinkou nejsou, přesto i u stavební veřejnosti tato konstrukce dosud vyvolává polemiky.

„Práce není domovem. Nechtěli jsme zaměstnancům vytvářet druhý, pohodlný domov. Ale kreativní, flexibilní prostředí plné inspirace a nových podnětů,“ říkají autoři interiérů pro společnost KIT Digital v novostavbě Office Centra Kavčí Hory ze studia 4A architekti. I v náročném velkém prostoru tak dokázali vytvořit zóny pro kreativní práci v týmu i soukromí a odpočinek.

Skupina voestalpine jež patří mezi světově proslulé koncerny na zpracování oceli nejrůznějšími technologiemi využívá od loňského podzimu zcela nově zrekonstruované kancelářské prostory na Praze 2. Architektura interiérů o rozloze 280m2  je výsledkem práce architektů ze skupiny DELTA sídlící v Bratislavě a v rakouském Welsu.

Blok barokních domů v historickém centru Lublaně dostal novou moderní tvář. Přesto, že rekonstrukce neproběhla konzervativně, historická architektura tímto zásahem své hodnoty neztratila, spíše ji nové prvky umocnily. Autory proměny jsou architekti z renomované kanceláře OFIS architekti.

Lze skloubit design interiérů, nábytku i jeho výrobu? Majitelé firmy Form s tím vším mají bohaté zkušenosti. Cenu Nábytek roku získala firma tři roky po sobě. S jejím zakladatelem, Josefem Bartákem, jsme si povídali o vzniku a směřování firmy, o zahraničních zkušenostech i jejich nábytku a interiérech.

Na strmém pozemku měl podle přání investora stát diskrétní dům, který by co nejvíce splynul s okolní přírodou. Uvnitř měl být naopak zcela otevřený pro své okolí. Tak, aby jeho obyvatelé byli v kontaktu s přírodou a její neustálou proměnlivostí.

V rozhovoru se Marcio Kogan přiznává k voyerismu a inspiraci The Silence Ingmara Bergmana. Více o jeho tvorbě naleznete i v článku - Marcio Kogan: žijeme v ošklivém městě.

Kafr a Zelkova stály na pozemku už v době, kdy se dům stavěl. Třicet pět let tak tyto stromy dělaly společnost jeho obyvatelům. Když se ale rozhodlo o rozšíření domu do zahrady, bylo nutné je pokácet. Architekt Hironaka Ogawa ale nechtěl rodinu připravit o vzpomínky se stromy spjaté a rozhodl se pro jejich svérázné zachování. 

Přestavba má oproti novostavbě vždy nenahraditelnou přidanou hodnotu – vlastní předcházející historii. Rodinný dům nedaleko Prahy se výrazem hlásí ke svému původu a zároveň je hrdě přiznáno vše, co je na něm nového a současného. Objekt původní stodoly byl kompletně přestavěn na rodinný dům se zachováním proporcí a charakteru tehdejší typické hospodářské budovy.

Jak naložit se starou nevyužívanou budovou? Co podniknout s velkým množstvím opuštěných, zapomenutých i postupně se rozpadajících stavení, brownfieldů? Tato otázka je dnes víc než aktuální. Zaptali jsme se na to několika odborníků.

Na okraji valašskej obce Zádveřice stojí rodinný dom, ktorý na prvý pohľad pripomína drevostavbu. V tomto prípade však zdanie klame, pretože pod dreveným povrchom sa skrýva dom z pevných pórobetónových tvárnic.

Žila byla tři prasátka. Jedno si postavilo chaloupku ze slámy, druhé ze dřeva, třetí z cihel a kamení. Ta  jediná vydržela útok zlého vlka. Proč? Protože ty první dva domky byly odfláknuté. Kdyby se stavěly se stejnou pečlivostí…

Kombinace nízké energetické náročnosti, organické a bioklimatické architektury v jednom projektu vedla k vytvoření domu, který čerpá inspiraci nejen z regionální tradice, ale z tradice založené v přírodě.