Zámek ve Velkých Opatovicích

Ve své práci čerpá hodně z modernistického tvarosloví, jeho přístup akcentuje přirozenou logiku stavby oproštěnou od jakýchkoli zbytečných detailů. Výsledné tvary těchto jeho střízlivých domů jsou ve své lapidárnosti a organickém pojetí velmi přesvědčivé. Kouzlo novostavby v Opatovicích s nezapomenutelně tvarovanou střechou je právě tak založeno na velmi jednoduchém geometrickém principu – jako výsledek eliptického půdorysu a stejně dlouhých krokví. Celek stavby, jak je u Fránka běžné, nechává vyznít surové materiály, jako je dřevo či beton. Historii racionálního řešení tohoto projektu, stejně starou jako ateliér Zdenek Fránek architect, popisuje autor výstižně ve své zprávě.

„Uplynulo mnoho vody od okamžiku, kdy jsem se začal zabývat stavbou zámku ve Velkých Opatovicích. Víceúčelovým sálem, vestavěným do nádvoří, byl záměrně vnesen vzruch do ospalé kompozice areálu. Ruch však záhy na řadu let zcela ustal. Osud stavby tak symbolicky připomíná osud našeho ateliéru.

Zámek je od roku 1935 majetkem obce. Je využíván pro obecní aktivity. Obsahuje mj. radnici, kino, restauraci, menší kulturní sál, fitcentrum apod. Naše stavba stojí na nádvoří zámku, v místě vyhořelého křídla.

V rámci kompletní bytové výstavby byla v 80. letech udělena Velkým Opatovicím dotace na stavbu kulturního domu. Řada variant, zpracovaných tehdejším Stavoprojektem, byla památkáři zpochybněna. Já, jako zaměstnanec ÚHA v Blansku, jsem si ze zájmu naskicoval dnešní výsledné řešení.

Přelom let 1989/1990 nás zastihl při práci na projektu v nově založené firmě. Kulturní dům v Opatovicích byl naší druhou zakázkou (po stavbě na koupališti ve Sloupě v Moravském krasu).

Po roce byla stavba sálu zastavena, což souviselo s omezením přísunu státních financí. Ve stavu hrubé stavby objekt zůstal dlouhých 13 let. Jeho osud byl téměř zpečetěn.

Naděje na záchranu sálu se objevila v roce 2004. Tehdy vznikla idea umístit do jeho útrob plastickou mapu Moravy a Slezska, náhodně naleznou v depozitáři muzea Boskovicka, a dále exponáty, naplňující myšlenku zřízení Moravského kartografického centra.

Náš sál byl pro tuto ideu přímo stvořen. Zazdili jsme okna, mírně upravili dispozici, ponechali sál v jeho surové podobě – pohledové betony, neupravené dřevo. Taktéž navržené technické řešení objektu je vhodné.

Stavebně je sál řešen racionálně a zcela unikátně. Elipsa, vyskládaná z dutých železobetonových stejných sloupů, nese stejně dlouhé krokve. Takto vznikly konvexní a konkávní prostory sálu, jako průniky geometrických ploch konoidů.

Architektonická podoba byla koláží tehdejší mé zidealizované představy o zapovězených formách, mystičnosti prostoru a velké nenaplněné touze.“ (Zdeněk Fránek)

Název stavby: Moravské kartografické centrum ve Velkých Opatovicích
Místo: Zámek Velké Opatovice
Charakteristika: novostavba na místě vyhořelého zámeckého křídla
Investor: město Velké Opatovice
Architekt: Zdeněk Fránek
Projektant: Fránek Architects
Design, návrh interiérů: Zdeněk Fránek, Štěpán Dokoupil, Petra Slušná
Začátek realizace: 1992
Konec realizace: 2007
Funkce: sál kulturního domu, muzeum

Technické údaje
Konstrukční řešení: železobetonový skelet, dřevěný krov
Zdivo: keramické
Střešní krytina: keramická Bobrovka
Omítky vnější, vnitřní: silikátová (ex), vápenná (in), ­pohledový beton
Okna: eurookna
Dveře: eurorámy
Podlahy: leštěný beton
Dodavatel a subdodavatelé prací, technologií, ­materiálů a vnitřního vybavení: Matoušek CZ, a. s.

Mariana Serranová
Foto: Ester Havlová