Egypt otevřel největší muzeum světa. Spousta artefaktů v něm ovšem chybí
Eliška Hřebenářová Rozsahem i ambicemi nemá obdoby. Na celkové ploše 500 000 m², což odpovídá zhruba 70 fotbalovým hřištím, vyrostl kulturní kolos s globálním významem. Grand Egyptian Museum (GEM) v Káhiře bylo v listopadu 2025 po dvou desetiletích příprav slavnostně otevřeno jako největší muzeum světa věnované jediné starověké civilizaci – a stává se novým symbolem moderní egyptské kulturní identity.
Expozice zahrnuje více než 100 000 artefaktů ilustrujících bohaté dědictví starověkého Egypta. Dominantní částí sbírek je kompletní soubor pokladů z hrobky faraona Tutanchamona, který zahrnuje jeho slavnou zlatou pohřební masku, trůn, válečné vozy a desítky dalších předmětů, které doposud nebyly veřejnosti plně zpřístupněny.
Významnou součástí je také vystavení 4 500 let staré pohřební lodě faraona Chufa, jednoho z nejstarších dochovaných plavidel na světě. Muzeum tak nabízí nejen mimořádně cenné sbírky, ale i kontextové propojení s ikonickými památkami Gízy, v jejichž blízkosti se muzeum nachází.
Pyramidy se výrazně promítají i do architektonického konceptu stavby. Design budovy pracuje s geometrickými motivy, zejména s trojúhelníkovými prvky. Skleněná fasáda a šikmá střecha muzea vizuálně navazují na siluety pyramid, čímž vytvářejí harmonické propojení mezi minulostí a současností.
Po vstupu interiér otevírá monumentální šestipatrové schodiště lemované starověkými sochami, které ústí do hlavních výstavních sálů a nabízí výhled na ikonické památky v okolí. Kromě výstavních prostor disponuje muzeum konferenčním centrem, odbornou knihovnou, vzdělávacími zařízeními, dětským muzeem, obchody a restauracemi. Tím se GEM stává nejen kulturním, ale i vzdělávacím a společenským centrem národního i mezinárodního významu.
Dvě desetiletí a náročná cesta k dokončení
Slavnostní otevření GEM v Káhiře se stalo událostí globálního významu. Ceremonie se zúčastnili světoví státníci, monarchové a vládní představitelé, což podtrhuje prestiž a mezinárodní význam celého projektu. Egyptský premiér Moustafa Madbouly během tiskové konference uvedl: „My jako Egypťané jsme dnes svědky skutečně jedinečné a výjimečné události, kterou je otevření Grand Egyptian Museum. Tento sen, který jsme si všichni představovali a dlouho si kladli otázku, zda se skutečně uskuteční, dnes konečně naplňujeme.“
Výstavba tohoto megaprojektu začala v roce 2005 za vlády prezidenta Husního Mubáraka. Nové muzeum mělo nahradit původní Egyptské muzeum v centru Káhiry a posílit nejen kulturní prestiž Egypta, ale také zásadním způsobem podpořit cestovní ruch a celkový hospodářský růst země. Dokončení stavby však provázela řada komplikací a zpoždění. K prodlevám přispěl například mimořádně komplexní architektonický návrh, politické nepokoje během a po Arabském jaru v roce 2011, pandemie COVID-19 i geopolitické konflikty na Ukrajině a v Gaze. Původně plánované slavnostní otevření na červenec bylo nakonec posunuto kvůli dvanáctidennímu ozbrojenému střetu mezi Izraelem a Íránem, který vypukl v červnu.
Co v Grand Egyptian Museum chybí
Muzeum disponuje dvanácti hlavními galerijními okruhy. Ty představují rozsáhlé množství exponátů od prehistorického období až po éru římskou. Muzeum je vysoce ceněno za uchovávání řady nenahraditelných artefaktů starověkého Egypta. Mezi nimi vyniká žulový kolos faraona Ramesse II., monumentální socha, která návštěvníky vítá hned při vstupu do hlavní haly.
Navzdory mimořádné komplexnosti a rozsahu sbírek však některé z nejznámějších egyptských památek v GEM chybí. Patří mezi ně Rosettská deska, jeden z klíčových artefaktů umožňujících rozluštění hieroglyfů, aktuálně vystavená v Britském muzeu v Londýně; dále Denderský zodiak umístěný v pařížském Louvru a ikonická busta královny Nefertiti, která se nachází v Neues Museum v Berlíně.
Tyto artefakty zůstávají mimo Egypt navzdory dlouhodobým požadavkům egyptologů i široké egyptské veřejnosti na jejich navrácení. Slavnostní otevření GEM znovu oživilo mezinárodní debatu o repatriaci kulturního dědictví a posílilo snahy vrátit tyto symboly staroegyptské civilizace do jejich země původu.
Víte, že?
Rosettská deska, jeden z nejvýznamnějších artefaktů starověku, nebyla Egyptu vrácena především kvůli Alexandrijské smlouvě z roku 1801, která podle Britského muzea převedla artefakt do britského vlastnictví jako válečnou kořist. Egypt však namítá, že smlouvu podepsal osmanský admirál, který neměl pravomoc postoupit egyptské kulturní dědictví. Britské muzeum naopak trvá na své právní legitimitě a odkazuje se také na British Museum Act z roku 1963, jenž významně omezuje možnost navracení předmětů ze sbírek. Britské muzeum navíc tvrdí, že v souvislosti s otevřením GEM nebylo o navrácení desky požádáno.
Denderský zodiak nebyl Egyptu vrácen, protože byl během napoleonské éry odvezen a následně francouzskými úřady nelegálně zakoupen. Od té doby je trvale vystaven v pařížském Louvru. Přestože probíhají snahy o jeho repatriaci, Francie jej považuje za legitimně získaný artefakt a k jeho navrácení dosud nepřistoupila.
Busta královny Nefertiti nebyla Egyptu vrácena, protože Německo tvrdí, že byla získána legálně v rámci dělení archeologických nálezů v roce 1913 a pro její mimořádnou křehkost ji považuje za nevhodnou k transportu. Egypt naproti tomu uvádí, že artefakt byl ze země vyvezen klamavým způsobem, kdy německý archeolog Ludwig Borchardt údajně záměrně zatajil její skutečný význam před tehdejšími egyptskými inspektory.
Projekt s rozpočtem přes 1,2 miliardy dolarů má ambici přilákat až 8 milionů návštěvníků ročně a výrazně podpořit rozvoj egyptského cestovního ruchu i kulturní prestiže země. Tím by se GEM zařadil mezi nejnavštěvovanější světová muzea. Pro srovnání: v roce 2024 navštívilo pařížský Louvre 8,7 milionu lidí, Britské muzeum 6,5 milionu a Metropolitní muzeum umění v New Yorku 5,7 milionu návštěvníků.
