Partneři sekce:

Čínské přírodní divadlo diváky naprosto ohromí měřítkem i vzdušností

 Čím byla mimořádná vaše poslední cesta do divadla a jak vás atmosféra v předsálí připravila na očekávaný kulturní zážitek? Architektura zprostředkovaná studiem LLLab., jež vznikla v pomyslném foyer přírodního divadla v Jang-šuo, vás totiž naprosto ohromí, byť v repertoáru je tu jen jediná hra.

Pochopit jinou kulturu může být někdy po čertech nesnadné. A upřímně říct, jestli vám v tom, abyste se duševně přiblížili Číně, pomůže představení o životě a skutcích Sanjie Liu, prostě nelze. O co jde? Ve zkratce: představte si ten nejvýpravnější muzikál, s dokonalou choreografií, fantastickými efekty a nasvícením, omračující akustikou, v přenádherné dvoraně přírodní scenérie.

Noční řeka Li je tu jevištěm a obrysy hor Jang-šuo vynořující se z vody kulisou pro vystoupení až šesti set tanečníků a zpěváků současně. A program? Sedm dějství skoro dvouhodinového dramatu, jež vám zprostředkuje nejvýznamnější momenty života bájné zpěvačky a básnířky Sanjie Liu. K tomu atmosféra podbarvená záblesky světel zrcadlených hladinou, bezchybně koordinované provedení složené z tisíce propracovaných jednotlivostí, strhující zážitek až k oněmění. Tak co je tu v nepořádku?

Divadlo na diváky

Procítěná fantastika neutrpí čtyřicetidolarovým vstupným, nočním chladem ani tvrdými lavicemi. Vnitřně zamrzí, že tenhle zázrak se tu odehrává pravidelně dvakrát denně, vždy v 19:45 a 21:45, posledních patnáct let. Váš „originální“ dojem je pro účinkující stěží spočítatelnou reprízou. Tenhle unikát je vlastně jen trochu jinak secvičenou spartakiádou. Navíc inscenovanou čistě pro potěchu devíti set padesáti tisíc zahraničních turistů, kteří představení každoročně zhlédnou.

S tím, že vystupujícími jsou tu dlouhodobě sociálně a politicky znevýhodněná etnika Miao a Jao, kterým režim upřel jinou formu obživy než tuto donekonečna opakovanou skanzenovou šou. Že písně Sanjie Liu o svobodě, vnitřní volnosti a útlaku jsou vztaženy k dynastii Sung, zatímco nyní je akcentován jejich „revolučně socialistický“ náboj. Je to prostě pořád krásné, ale dojem z dění za oponou to poučenému divákovi trochu kazí.

Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions
Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions | Zdroj: Arch-Exist Photography

Přírodě tu nesmí nic konkurovat

Nicméně jistá rozporuplnost k architektuře neodlučně patří a záměr posunout prožitek z tohoto uceleného vystoupení na novou úroveň neméně působivou stavbou, usazenou přímo někde v „areálu“ o rozloze devadesáti tisíc metrů čtverečních, hlodal mezi čínskými projektanty skutečně dlouho. Na hledišti a jevišti samém přitom nebylo co měnit, stálou kvalitu tu garantuje nenarušená přírodní scéna polouzavřené laguny Li, jednoho z přítoků Perlové řeky.

Místo pro zlepšení se nabízelo o kus nazpět, v segmentu podlouhlé a úzké soutěsky, koridoru, kterým diváci postupovali od vstupní brány s pokladnou až k vlastnímu posezení. Ne že by tu snad cesta za noční tmy byla nějak riskantní nebo nebezpečná, ale solidně provedené osvětlení tu prostě scházelo.

Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions
Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions | Zdroj: Arch-Exist Photography

Navíc tu byla vize začít působit mocně na diváka ještě před tím, než se rozezní úvodní tóny písně Legendy řek a hor. A proto byl po dlouhých jednáních schválen záměr neinvazivní stavby, tedy spíše instalace organických tvarů a z přírodních materiálů. Jež by s maximální citlivostí vůči místní bujné zeleni a prostředí krasové soutěsky vytvořila prostor pro nový, hluboký vjem.

Bylo přitom štěstím, že se projektu, zahájeném v roce 2018, zhostil uvědomělý a chápavý Hanxiao Liu a jeho kolegové ze studia LLLab., kteří hned od samého počátku prohlašovali, že „s tak velkolepou krajinou by jakýkoliv záměr podbízející se vizuální konkurenci nebo popření původnosti dával jen malý smysl“.

A od tohoto provolání se odvíjel i další předpoklad, že místem bude rezonovat jen architektura tvořená s pomocí jediného přírodního tradičního prvku, bambusu.

Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions
Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions | Zdroj: Arch-Exist Photography

Uchovat krásné, zdůraznit přirozené

Projekt Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions tak reagoval na situaci, v níž je nezbytností stávající děje ponechat netknuté. „Místo toho, abychom se soustředili na vnesení nových zásahů a prvků, jsme se přesunuli k myšlenkám na to, jak co nejvíce zachovat a podpořit již existující nastavení,“ dodává na vysvětlení Hanxiao Liu. Silně rozrostlé trsy, stébelnaté výběhy i celé křoviny propletených bambusů pak byly tím, co architekti hodlali dále rozvíjet.

Vypůjčili si tedy „materialitu“ těchto rychle rostoucích dřevnatících travin, aby změnili jejich konfiguraci v terénu. Přidrželi se přitom přirozených schopností bambusu, jeho flexibility, pružnosti a odolnosti, kterou zachytili ve svých instalacích a skulpturách. Vytvořili baldachýn živých střech, zelených korun nad hlavami, jež vedou diváky noční cestou k hledišti a tříští jejich výhled na hvězdami zářící oblohu do působivé mozaiky.

Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions
Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions | Zdroj: Arch-Exist Photography

Architekti z LLLab. však měli i s tímto návrhem v realizaci pocit, že by výsledku něco scházelo. Vnímali, že od vstupu do areálu přírodního divadla, tedy od portálu vznosné pagody (s pokladnou) až k sedadlům hlediště, budou diváci vystaveni jen nízké míře interakce. Proto obohatili tento „plochý“ prostor o nový element: z tenkých bambusových větví vyplétané a tkané lampionové struktury. Které volně vystupují jak z vytvořeného sloupořadí bambusových tunelů, tak přisedlé vyčkávají na zemi v místech, kterými prochází lidé.

Jejich rozptýlené světlo diváky vede soutěskou až k cíli jejich cesty. Tato pouť noční tmou, průchod v amorfně nepodchyceném tvaru bambusových dómů, kde se navigací stávají tyto lucerny, jsou skutečně silným, atmosféru dokreslujícím prvkem.

Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions
Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions | Zdroj: Arch-Exist Photography

Tvárnost materiálu, který nerezaví, ale zelená

Je to jako sestup do historie, naznačený průchod do kraje legend. K efektu pohlcení přispívá i to, že se lampiony až „drasticky“ zvětšují. Z třiceticentimetrových lucerniček rostou až k metrovým proporcím. Cesta se tu také stává spletitější, větvená. Ale nebojte, do cíle, k hledišti, pochopitelně vedou všechny trasy. Motiv světla, ke kterému se ve tmě upíná zrak a který vede kroky, je pak onou předehrou k představení, které je na efektním střídání různých světelných efektů založeno.

A překvapení si toto místo ponechává i pro zpáteční koridor, který vede po odlišné ose. Protože je živých dojmů ze zhlédnutého vystoupení tolik, je záhodno je vstřebat ještě na tomto kouzelném místě. Proto tu narazíte na několik „chýší“, polootevřených kapkovitých struktur (skladbou čtyřvrstvých, nepromokavých), pochopitelně rovněž vytvořených z bambusu. Slouží k odpočinku, posezení, celkovému zklidnění a vydechnutí. Přeci jen cesta zpět vede do kopce.

Od partnerů ASB

Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions
Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions | Zdroj: Arch-Exist Photography

Projekt Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions od LLLab. je, čistě po své technické stránce, zvláštní. Technika jako taková tu totiž absentuje, stejně jako materiálová pestrost. Hlavní vyjádření tu nesou nepopsatelné organické objemy. Výsledek je přesto či proto až neskutečně rozmanitý, naditý diverzitou tvarů a dojmů. To, že se spektrum zapracovaného omezilo čistě jen na bambus, výsledku na kráse nic neubírá.

Bambus je zrovna tak křehký a tvárný, nenáročný, jako velkolepý, odolný a vytrvalý. Podstatu soudobé čínské kultury tak možná našinci vysvětluje s větší výpovědní hodnotou a názorněji než celé představení o životě a skutcích Sanjie Liu.

Bamboo, Bamboo, Canopy and Pavilions

Místo: Jang-šuo, Kuej-lin, Čína
Architekt: LLLab.
Vedoucí projektu: Hanxiao Liu
Projektový tým: Henry D’Ath, Lexian Hu, Alyssa Tang, Chaoran Fan, Luis Ricardo
Spolupráce: Yinghong Shao, Yanru Dong, Yingming Shao
Strukturální design: LaLu Partners Structure Consulting
Realizace: 2018 – 2020
Zastavěná plocha: 1900 m2
Investor: Impression Sanjie Liu
Radomír Dohnal
RubrikyKulturaŠtítky, ,