Pokusná laboratoř – Designérské studio Makkink & Bey

16. června 2009

V rámci festivalu nizozemské kultury NethWorks se na půdě Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze uskutečnila přednáška a workshop renomovaného designérského studia Makkink & Bey. Tvorba této dvojice má více přívlastků: je hravá, humorná, bizarní, experimentální, filosofická, kritická, interpretující svět a především inspirativní. „Snažíme se odkrýt šíři významů věcí kolem nás a porozumět světu,“ říká Rianne Makkink.

Autorská dvojice Jurgen Bey a Rianne Makkink pracuje ve společném ateliéru Makkink & Bey od roku 2002. Designérská práce pro ně představuje způsob jak přistupovat ke skutečnosti. Svoji tvorbou analyzují svět, hledají a odkrývají skryté příběhy v předmětech, které nás běžně obklopují. Rianne Makkink na pražské přednášce představila celou šíři tvorby svého pracovního i životního partnera Jurgena Beye a ukázala, jak se jejich práce odráží v soukromém životě a co všechno lze designem vyjádřit. „Inspirací je nám život a věci, které nás běžně obklopují,“ odpovídá Rianne na otázku, odkud čerpají nápady.

Skici a hybridní metamorfózy
Jurgen Bey o své práci hovoří takto: „Jako designér se cítím být průzkumníkem světa, který se z každé badatelské výpravy vrací s novými příběhy. Tyto příběhy vyprávím designem, protože právě ten je mým prostředkem dorozumívání. Takže bádám a doufám, že objevím předmět, který mne uchvátí stejně jako Rachmaninův smyčcový kvartet.“

Sám sebe vidí jako vědce analyzujícího svět, aby objevil skryté narativní obrazy a emocionální hodnoty objektů. Jako vědecká laboratoř vypadá i ateliér, v němž Jurgen, Rianne a jejich spolupracovníci pracují. V prostorném hangáru se vyskytuje vše, co designéři k práci potřebují. Starý žlutý karavan využívají jako jídelnu, pracují v prostorách vymezených různými závěsy či v jakýchsi minikancelářích – budkách tvořených pracovním stolem ukrytým za dřevěnými deskami. Mezi těmito sekcemi se všude vyskytují předměty, na nichž designéři pracují nebo které jim poskytují materiál k tvorbě. Rozpracované kusy nábytku a různé návrhy pak nazývají vypůjčeným výrazem z dvourozměrné práce na papíře: sketch, tedy skica.

A právě taková je tvorba studia Makkink & Bey – působí jako skica. Židle, stůl, postel či skříň nejsou nikdy zcela tím, co si pod těmito slovy představíme. Často vypadají jako pouhé náznaky nábytku. Obrysy židlí vystupující ze zdi, hybridní objekty nábytkové řady Kokon potažené kůží z PVC dematerializují obvykle důvěrně známé věci. Tyto experimentální metamorfózy tak zároveň posouvají hranice definice archetypů nábytku.

Droog design
Tvorbu Jurgena Beye ovlivnila především dlouhodobá spolupráce s nizozemskou postmodernistickou skupinou či hnutím Droog design, které v roce 1993 založili historička designu Renny Ramakers a designér Gijs Akker. Pod jejich vedením pracovala řada dnes významných designérů, vedle Jurgena Beye například Marcel Wanders, Tejo Remy, Arnout Visser nebo Hella Jongerius. Nizozemský design se díky tomuto hnutí stal synonymem konceptuálního designu, někdy hraničícího s volným uměním. Tvar věci už není jen otázkou funkce a formy, ale také obsahu, konceptu.

Pro Droog design, který dnes jako firma produkuje návrhy renomovaných designérů, navrhli Rianne a Jurgen též zcela nový showroom v newyorském SoHo, který byl otevřen na konci února tohoto roku. Součástí návrhu je nejen neobvyklý interiér, ale i zcela nový koncept nakupování. Koupit si zde lze totiž vše včetně pultu u pokladny, nápadu nebo schodiště, které vede kamsi nad centrální polyuretanový modrý domek, jehož jednotlivé části si lze koupit také.

Jurgen Bey a Rianne Makkink svými produkty dokazují, že skrze design je možné komunikovat, objevovat nové pohledy na běžné situace a problémy, případně se dotknout hlubokých filosofických témat. Dávají vyvstat novým významům. A to nejen v rovině myšlenkové, ale také praktické.

Recyklování
Odpovědnost designérské profese stojí na samotném problému neustálé produkce nových věcí, které z předchozích činí odpad. Odpadky, kterých je třeba se zbavit, mohou v nových souvislostech dobře fungovat jako alternativní materiál. Ve studii o smyslu a důležité roli řemeslné práce v našem vizuálním prostředí napsal David Pye, že „dobrý materiál je mýtus. Dobrý je pouze díky zručnému řemeslnému zpracování. Dobré řemeslo vytvoří spíše něco lepšího z mosazi, než vytvoří špatné řemeslo ze zlata.“ Můžeme konstatovat, že platnost tohoto tvrzení je širší: i odpad může být dobrým materiálem.

Studio Makkink & Bey využívá staré věci, odpadky a prach (sic!) k tvorbě působivého designu. Zároveň tak restauruje pohled na ruční řemeslnou práci jako důležitou oblast designu. Použitím starých nepotřebných věcí v kombinaci s exotickým dřevem či ornamentálními fragmenty historického nábytku vytváří nevšední přitažlivé věci.

Nábytek z různých kousků dřeva a plsti nebo lavička z kmene stromu s bronzovými opěrátky historických židlí jsou uměleckým objektem, zprostředkovávají jisté ekologické poselství, nesou příběhy a skryté obsahy. Jurgen Bey lavičku z kmene popisuje těmito slovy: „…je setkáním přírody a kultury a každý objekt, který je její součástí, vyjadřuje svůj osobitý příběh.“ Nábytek z kousků dřeva zase představuje model světa. „Jde mi o analýzu způsobu myšlení. Zkoumám, jak věc rozbít na malé kousky a opět ji složit dohromady,“ dodává.

Hledání neobvyklou cestou
Design studia Makkink & Bey je výstřední a experimentální. Je spíše konceptuálním uměním než designem s potenciálem sériové produkce. Přestože jejich artefakty zapadnou lépe do galerií, mohou fungovat i jako alternativní vybavení domácností či veřejných prostor. Takový design může zprostředkovávat různá poselství, vnášet nové otázky a nabádat k hledání odpovědí.

Důležitým prvkem jejich práce je využívání tzv. laterálního myšlení, tedy hledání řešení neobvyklou a zdánlivě nelogickou cestou. Podobně vypadá také lektorské vedení workshopů Jurgena a Rianne na různých designérských školách. Jurgen Bey se snaží změnit dnešní praxi, aby se studenti nezaměřovali jen na konečný produkt na úkor celého procesu navrhování.

Workshopy jsou proto především o soustředěné práci na jednom projektu, vyžadující čas a trpělivost. Na pražskou přednášku navázal na začátku května čtyřdenní workshop pod vedením Jurgena Beye a Rianne Makkink, tentokrát pro studenty ateliéru designu z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Výsledky workshopu budou vystaveny na letošním podzimním Designbloku. Je na co se těšit.