Moderní bydlení na dohled od Basiliánské brány

Apartmán v rezidenční budově ve Vilniusu má rozlohu pouhých čtyřicet pět metrů čtverečních a omezený přístup denního světla. Původně to byl jednopokojový byt s kuchyňským koutem. Projektový tým z ateliéru YCL Studio z něj vykouzlil bydlení typu „pied-à-terre“, jak si investor přál, o dvou místnostech a vložil do něj vše podstatné.

Litevské hlavní město Vilnius má velmi bohatou historii. Dokladem je mimo jiné skutečnost, že jeho centrum bylo zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO. A to s sebou nese prestiž, ale současně i mnohá omezení v životě současných obyvatel, například při rekonstrukcích objektů, jež si musí zachovat svou architektonickou hodnotu, ale současně by měly poskytnout svým obyvatelům pohodlné bydlení.

Právě z tohoto hlediska byla proměna výše zmíněného bytu oříškem pro oslovené architektonické studio. Apartmán se totiž nachází v barokním domě v centru Starého Města, v těsné blízkosti ulice svatého Basila, u Basiliánské brány. 

Kouzlo protikladu

Požadavkem klienta byl byt s oddělenou denní a noční zónou pro dva spolubydlící. Zpočátku se to architektům Tomasu Umbrasasovi, Aidasu Barzdovi, Tautvydasu Vileikisovi a grafickému designerovi Rokasu Kontvainisovi zdálo nemožné, neplatily zde totiž žádné běžné postupy práce s prostorem a světlem. K dispozici měli je jednu malou místnost.

Nakonec se jako ideální základní koncepce ukázal kontrast. Zásadní funkční i estetickou úpravou je vložená šikmá mezistěna, která rozděluje interiér na dvě části – obývací pokoj a kuchyň na straně jedné a klidovou zónu s ložnicí a koupelnou ve zbylém prostoru.

Současně jsou obě části ve vzájemném kontrastu i materiálově – jedna je chladná a lehká, druhá teplá a masivní. V teplé části je bílá dřevěná podlaha, bílý strop a bílé stěny, zatímco podlaha a stěny „území chladu“ jsou obloženy dlaždicemi ve třech odstínech zemité červenohnědé barvy ze série Goldline společnosti AGROB BUCHTAL. Betonový strop v této části bytu je natřen barvou terakoty, která se blíží tónování dlaždic.

I minimalistický mobiliář v černé, bílé a šedé barvě respektuje protikladnost denní a klidové zóny.  Absence jiných barev kromě terakoty určuje poněkud zvláštní charakter prostoru a evokuje dojem virážovaného černobílého filmu. Srovnatelnou monochromatickou barevnou strategii použili autoři návrhu i v několika svých dalších projektech, jako je kancelářský interiér VINTED, kde se v zelené, žluté, šedé a fialové zóně také nachází černý, bílý a šedý nábytek.

Dva světy, světlo a přítmí

V procesu navrhování interiéru bytu architekti prozkoumali několik možností, jak maximalizovat rozdíl mezi oběma polovinami, a testovali různé kontrasty v materiálové a barevné škále. „Představovali jsme si, že den je jasný, plný světla, rozhovorů, přátel a jídla,“ vysvětluje Aidas Barzda, „zatímco noční čas vyžaduje soukromé, bezpečné a útulné místo a je trochu temný a ospalý. To je vlastně i Staré Město, kde se byt nachází.“ Ztvárnění těchto různých nálad v relativně uzavřeném prostoru bylo hlavním konceptem úpravy a klient se s ním bezezbytku ztotožnil. Dvě části bytu jako dva různorodé světy a průhled v místě bývalého krbu je branou mezi nimi.

Ostrý protiklad, který si zvolili, tedy bílé dřevo versus keramika terakotové barvy, je silný nejen sám o sobě, ale obsahuje rovněž zajímavou změnu přístupu. Konvenční rozdělení v bytech je založeno na přítomnosti nebo nepřítomnosti tekoucí vody. Kuchyně, koupelna a toaleta jsou obvykle seskupeny a často jsou považovány za celek. V tomto případě se materiál zvolený pro „mokrou“ část obydlí – keramika – nepoužívá v kuchyni, ale v ložnici.

„Chtěli jsme použít přírodní materiál,“ doplňuje Aidas Barzda, „který by takříkajíc vyplnil prostor a zůstal tam trvale.“ Terakota naznačuje červené cihly použité v celém kontextu starého města. Designeři se navíc domnívají, že keramika může navodit atmosféru uklidnění, což se v tomto případě podle jejich názoru podařilo.

O studiu:

Atelier YCL Studio byl založen v roce 2011 a od té doby pracují na zakázkách z oblasti architektury, interiéru, plánování, městského prostoru, krajinářství a výzkumných projektů. Architekti se řadí k nové generaci litevských architektů, kteří chtějí využívat mezinárodních zkušeností k obohacení a posílení místní architektury a také k šíření obecného povědomí.