Katarína Šebestová: Dát prostoru duši

Přirozenou součástí života každé firmy jsou změny. Podniky po čase dospějí do stadia, kdy pocítí nevyhnutelnost přizpůsobení provozních podmínek svým konkrétním potřebám. Tento významný krok učinila i česko-slovenská firma zaměřená na prodej koupelnového vybavení. V Bratislavě vyměnila původní prostory za budovu šitou na míru, v Brně se usídlila v rekonstruovaných prostorách M-Paláce. Design interiéru obou nových showroomů vzešel netradičně ze studentské soutěže. Vítězný návrh slovenské architektky a designérky Kataríny Šebestové zaujal především jednoduchým čistým stylem, který odpovídá designu sortimentu. V následujícím rozhovoru s autorkou jsme si povídali o tom, jak se návrh zrodil a jak dát prostoru duši.

Jak jste se dostala k soutěži o návrh interiéru showroomu ViVa?
Ještě v době mého studia na Fakultě architektury Slovenské technické univerzity jsme na Katedře interiéru a výstavnictví dostali řešení showroomu ViVa v Bratislavě jako zadání pro ateliérovou tvorbu. Na obhajobě byl k našemu překvapení přítomný i majitel firmy a návrhy spolu s komisí posuzovali. Vybral si právě ten můj, a tak začala naše velmi příjemná spolupráce, která pokračovala také na showroomu v Brně a trvá dodnes.

Měl zadavatel nějaké specifické ­požadavky, nebo nechal studentům v tvorbě volnost?
Firma ViVa neměla speciální požadavky a do velké míry nám nechala volné ruce. To někteří studenti s radostí využili, jejich návrhy však byli nerealizovatelné. Můj přístup měl i praktickou rovinu, o kterou vždy usiluji. Snažila jsem se ztotožnit s firmou, jejími majiteli a jejich přátelským přístupem k zákazníkům i zaměstnancům. Showroom v Brně ideově vychází z už ­realizovaného v Bratislavě.

Co všechno jste musela při navrhování brát v úvahu?
Showroom je pro firmu důležitým krokem vpřed, krokem blíže k zákazníkovi. Brala jsem do úvahy reprezentativnost celého interiéru, jeho působení na návštěvníka, majitele, zaměstnance či kolemjdoucích. Pro firmu bylo důležité vystavit svůj široký sortiment, takže bylo třeba využít prostor velmi prakticky a současně zvýraznit a prezentovat exkluzivitu firemní značky.

Jak byste svůj návrh popsala?
Na začátku i na konci byla a je vodovodní baterie, její elegance, jednoduchost, funkčnost, chlad, stálost, detail.  Prostor okolo ní je stejný. Barevnost i použité materiály dovolují vyniknout chromu, který se při nasvětlení bílým světlem vznešeně leskne a je nepřehlédnutelný.

Držela jsem se myšlenky, že kromě originálního nápadu jde především o funkčnost, v tomto případě o instalaci širokého sortimentu výrobků, které mají vyniknout. V interiéru proto převažuje čistá bílá barva a jednoduché elegantní linie. Z tohoto důvodu jsem ani nepoužila korporační modrou.

Mobiliář jsme nechali vyrobit na míru podle mého návrhu – jednoduché panely, organicky tvarovaná svítidla, stojany vzbuzující díky zapuštěným kolečkům dojem nepatrného nadnášení nad podlahou. Hrany nábytku jsou velmi jemné, téměř neviditelné.

Co bylo nejobtížnější z hlediska ­realizace? Setkali jste se s nějakými komplikacemi?
Při každém projektu je složité sladit představy designéra a stavebního týmu či řemeslníků, ale při konstruktivní spolupráci lze vždy nalézt vhodné řešení. Vyskytly se pouze drobné stavební či technické změny, které jsou v procesu realizace běžné.

Byla to váš první realizovaný interiérový projekt showroomu?
Ano, je to má první zkušenost. Respektive prvním realizovaným projektem byl showroom Viva v Bratislavě, tento v Brně na něj navazuje.

Co je na designu showroomu specifické v porovnání s obytnými inte­riéry? Jak se liší od obytných prostor, kde člověk žije? Lze jej přirovnat k uměleckým galeriím?
Ústředním bodem obytného prostoru je jeho uživatel, člověk. Showroom však dává do popředí produkt, firmu, značku. Návštěvníci jsou diváky, o jejichž přízeň se tento specifický prostor uchází. Odlišné jsou jeho prostorové parametry, materiály, světlo, detaily. Stejně tak jako galerie i showroomy působí na člověka jen omezeně krátký čas a ten je třeba náležitě využít.

Jakou volnost při využití vlastních nápadů má interiérový designér při navrhování obchodních prostor? ­Nesvazuje vás potřeba vyjádření identity obchodní značky?
Neexistuje všeobecný přístup k tvorbě těchto ani jiných interiérů. Každý klient, každá firma má svoje specifika, svoje představy a požadavky, různá omezení či naopak možnosti. Designér si musí mantinely osvojit, umět se v nich pohybovat a vytěžit z nich maximum. Někdy mohou být svázané ruce výzvou a výsledek může být o to výjimečnější.

Co vás na navrhování interiérů baví?
Magická je pro mě možnost pracovat s prostorem. Je vzrušující dávat mu duši, atmosféru, vkládat do něj pocity a zpátky je přijímat.

Každý obchod – butik nebo show­room – nabízí podívanou a slibuje naplnění naší touhy. Jak vidíte tento konzum podporující aspekt vaší práce?
Nemohu jej ovlivnit, takže se jím nenechávám ani unášet ani znechucovat. Beru ho jako fenomén současnosti s jeho pozitivy i negativy. Všeobecně mám ráda poctivé řešení a nápady, které se v davu neztratí a mají svoji hodnotu. Naplnění těchto tužeb je pro designéra životním posláním a ani konzum by na tom neměl nic změnit.
 
Hovoříte o poctivých řešeních, která mají silný image. Máte oblíbené designéry, kteří vás inspirují?
Inspirace sa dá nalézt všude, pokud víte, jak hledat. I špatná řešení mě inspirují, nutí nalézat jiné, vhodnější alternativy. Ale když se ptáte na osobnosti, nemám oblíbené konkrétní designéry, ale spíše oblíbené projekty. Několik podařených a inspirativních má na svědomí české studio mimolimit. Nechybí jim nadhled, a hlavně humor, se kterým jde v životě všechno snadněji.

Rozhovor připravila Kateřina Kotalová
Foto: Daniel Veselský

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.