Pražskou porodnici U Apolináře čeká rekonstrukce za 4,5 miliardy korun. Hotová má být v roce 2030, stavební práce začnou za čtyři roky. Opravy nemocnice, kde se ročně narodí kolem 4600 dětí, se uskuteční s minimálními omezeními provozu, jednotlivá pracoviště se budou stěhovat do přístavby, která vznikne jako první.
Kravsko je vesnicí, kterou cestou do Znojma nejspíš snadno minete, pokud se vám do trasy náhodou nepostaví objížďka. Je to škoda, protože od minulého roku je toho v jihomoravské vísce k obdivování více. Třeba stopy znovu ožívající minulosti v podobě vkusně rekonstruovaného barokního stavebního celku Kocanda.
Pražští radní stvrdili výběr nejlepší nabídky pro dlouho očekávanou rekonstrukci Průmyslového paláce na pražském Výstavišti. Stavební práce v objemu 2,6 miliardy korun provede konsorcium vedené společností Metrostav. Práce by měly začít ještě letos a podle předpokladu potrvají do roku 2024.
Hlavní myšlenkou „nového Grösslingu“ je ponoření se – do bratislavské lázeňské atmosféry, relaxace, ale i do knih v poklidném prostoru knihovny. Po vyhlášení vítězů soutěže návrhů obnovy lázní víme, že ji zprostředkuje tým z florentského ateliéru OPPS Architettura.
Ukázka vpravdě vytříbené architektury, která zachovává autentický vzhled domu s dlouhou historií, ale citlivou rekonstrukcí jej vede k přítomnosti. Projekt o vyvážení komplikovaného vztahu mezi zchátralostí a záchovou, realizovalo v Třeboni studio architektky Markéty Cajthamlové.
Hrad Helfštýn byl v poslední čtvrtině 14. století čerstvou novostavbou. Na nejvyšší části hřebene nad řekou Bečvou, chráněné strmými svahy, byl postaven slezským šlechticem Fridušem z Linavy tehdy ještě jako nevelký objekt.
Baas El Poblenou je „to“ místo. První článek, který vám Google o této barcelonské čtvrti nabídne, je z portálu Lonely Planet a jmenuje se „Proč je El Poblenou nejstylovějším místem v Barceloně?“.
Cihlový obytný dům DeNormanville se nachází v rychle se rozvíjející čtvrti Rosemont-La Petite-Patrie v Montrealu. Je součástí jednopatrové zástavby z počátku 20. století, běžně označovaných jako „krabice od bot“ a budovaných souběžně s rozvojem tramvajového systému.
Jeden z výrobních závodů obuvnického impéria Baťa se nachází v kanadském městě Batawa, vzdáleného 175 km východně od Toronta. Město na řece Trent v provincii Ontario bylo založeno v roce 1939 pod patronací Tomáše Bati, syna Tomáše Bati, slavného zakladatele obuvnického koncernu ve Zlíně. Tomáš Baťa jr. se do Kanady vystěhoval z rodného Československa a Batawa byla vlastně jakousi náhradou baťovského Zlína.
Kolonie vil v pražských Vinohradech, jejíž zastavovací plán, hmotové a dispoziční řešení domů zpracoval architekt František A. Libra, si dodnes uchovává atmosféru prvorepublikového bydlení. Přestože investor jednu z vil postupně proměnil na kancelářský objekt, architektům z ateliéru edit! se podařilo prostory vily provozně a vizuálně sjednotit, zachovat historické prvky a současně vnést soudobé architektonické řešení.
Na počátku byl sen Vlastimila Nešetřila o funkčním vinařství v srdci Znojma. Dnes se v renesančním domě na znojemském náměstí víno vyrábí, degustuje i prodává, současně je zde rovněž prostor pro pořádání akcí a ubytování hostů. Vše na jednom místě. Cesta k tomuto „vinnému centru“ však nebyla jednoduchá.
Objekt Mlýnice, postavený v 60. letech minulého století, se nachází v bývalém bratislavském brownfieldovém areálu Lehkých stavebních hmot. Původně sloužil jako mísírna příměsí do betonových kvádrů, ovšem v roce 1992 byla výroba ukončena a stavba začala chátrat. O třináct let později se však situace s příchodem investora změnila.
Vytvořit sídlo pro mezinárodně úspěšnou sklářskou a designérskou firmu, ve městě známém pro svou sklářskou tradici, je výzvou. Architekti Jiří Opočenský a Štěpán Valouch z ateliéru ov architekti dokázali přinést architektonické řešení, které se opírá o historii a ukazuje sebevědomou budoucnost.
Rodný dům zasněného pražského spisovatele najdete v bezprostředním sousedství barokního chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Franz Kafka se v domě narodil roku 1883. Dům o několik let později vyhořel, v roce 1904 postavil architekt Osvald Polívka na jeho místě novou, starým domem důsledně inspirovanou secesní budovu. Zatím poslední zásadní rekonstrukcí prošel Kafkův dům v roce 2019.
Zámecký areál Hradec nad Moravicí v jižním Slezsku patří svou rozlohou k největším v České republice. Kromě Červeného zámku, o němž bude dnes řeč, zahrnuje rovněž Bílý zámek, Bílou věž a park. V roce 2001 byl tento zámecký komplex prohlášen Národní kulturní památkou.
