Historie se snoubí s experimentem. Architekt a výtvarnice si navrhli vlastní byt
Architekt Ondřej Janků ze studia Collarch společně s partnerkou a výtvarnicí Lenkou Kuchárekovou právě dokončil rekonstrukci svého bytu. Žijí zde společně s jejich malou dcerou. Původně historický byt měl nevyhovující dispozici stísněných pokojů a bylo třeba jej přizpůsobit současným požadavkům bydlení mladé rodiny. Novým rozložením pokojů a obohacením interiéru o atypické prvky vznikl prostorný, moderní byt.
Nejvýraznějším prvkem bytu je bezpochyby duhová šatní skříň, která mění barvy při každé změně světla v místnosti. Dále zaujme luxferová koupelnová stěna, odhalující nahé siluety ve sprše nebo na míru vytvořená turnýra a závěsy s kukátkem. Nově vzniklý interiér je kombinací historického rázu se současným lehce experimentálním charakterem.
Kompletní rekonstrukce bytu v historické zástavbě v Praze-Nuslích znamenala především změnu původní, nevyhovující dispozice poplatné stylu bydlení z 1. pol. 20.st. Dlouhý, ale úzký obývací pokoj je nově rozdělen na ložnici, koupelnu se sprchovým koutem a malou knihovnu.
Nová příčka mezi ložnicí, knihovnou a koupelnou je vyzděna ze skleněných tvárnic, díky nimž je koupelna prosvětlena denním světlem i přes to, že nemá vlastní okna. Skrz chodbu s knihovnou prostupuje světlo z ložnice dále do středu dispozice. Skleněné tvárnice nejsou čiré, ale pískované. Zajišťují dostatek světla, ale i soukromí v koupelně. “Siluety nahých postav jsou znatelné, ale rozmlžené, cenzurované.” usmívá se architekt Ondřej Janků.
Atypicky velkorysý prostor
Původní stísněné místnosti byly sjednoceny v jeden velký obytný prostor. Zádveří je nahrazené kuchyní. Příčka mezi původním zádveřím a nově vzniklým obývacím pokojem je zrušena a nahrazena kuchyňským ostrůvkem. Vznikl tak velkorysý a pro byt této velikosti netypicky vzdušný interiér, do kterého vstupujete přímo z chodby domu.
Výrazným prvkem obývacího pokoje je velká, jeden metr hluboká šatní skříň. Z pohledu z obývacího pokoje je osazena dveřmi z galvanicky pozinkovaného plechu. Efekt olejové skvrny se mění během dne a s množstvím světla v místnosti.
“Zdálo by se, že po čase tato paráda omrzí a bude působit spíše rušivým dojmem. Opak je ale pravdou. Pohled na plechovou stěnu je velmi uklidňující. Barevně ladí s dřevěnou podlahou a odrazivost plechů prosvětluje jinak tmavý roh bytu. Hrubost povrchu plechů, nepřesnosti a škrábance z výroby ve fabrice vnášejí do interiéru příjemný industriální akcent,“ doplňuje Ondřej Janků.
Roh šatní skříně je obložen tónovaným zrcadlem. “Častečně tak plní funkci klasického zrcadla u vstupu do bytu. Zrcadlo jsme volili tmavě zabarvené, nikoli čiré. Je součástí hmoty skříně a barevně dobře sedí ke galvanizovaným plechům. Čiré zrcadlo by působilo rušivě,” vysvětluje Ondřej.
Originální kazetové dřevěné dveře se v bytě bohužel nedochovaly. “Získali jsme ale obdobné staré dveře i s obložkami z jedné demolice v Brně a osadili je přímo do skleněné příčky mezi knihovnou a ložnicí a dále i na WC.”
Potrubí nezazdili, ale zakryli
Stěny bytu jsou jen lokálně vyspraveny a natřeny jednou vrstvou malby v lomeném odstínu bílé pro docílení decentní flekaté textury. Podlaha v ložnici je původní, prkenná. Prkna jsou nově zbroušena a navoskována. Podlaha v chodbě a obývacím pokoji je nová, dubová, voskovaná. V předsíni a kuchyni je položena nová velkoformátová dlažba se specifickou texturou litého betonu. Na WC jsou na podlahu využity zbytky původní dlažby, doplněné betonovou stěrkou.
Nestandardně vysoké kuchyňské skříňky jsou v horní části využívány jako sezonní úložný prostor pro celý byt. Prostor nad WC, přístupný z kuchyně, je taktéž využíván jako sklad. Kuchyňská linka s pracovní deskou je provedena v černo-šedé. Opticky se tím propojuje s podlahou kuchyně.
Vodovodní a odpadní potrubí v místech původní koupelny se po změně dispozice ocitlo exponované v rohu obývacího pokoje. “Rozhodli jsme se jej nezazdít do šachty, ale zakrýt na míru ušitou a umělecky provedenou turnýrou.“
Nejen že zabírá méně místa v obýváku, než klasicky vyzděná nebo sádrokartonová šachta, ale mění jinak rušivý prvek dispozice v originální umělecké dílo. Jistá stavební průzvučnost tohoto řešení navíc vnáší do interiéru kýžený akustický prvek. “Při vypouštění vany nebo pračky sousedů nad námi máme v obývacím pokoji příjemný bílý šum tekoucí vody. Není to nijak rušivé, spíše uklidňující,” chválí si nápad Ondřej.
Od partnerů ASB
Obývací pokoj je doplněn polohovatelnou stropní lampou. “Můžeme tak libovolně měnit rozmístění nábytku a svítidlo nad stolem tomu vždy přizpůsobit”. Záclony v ložnici nezakrývají jen okno, ale celou stěnu. Tvoří jakousi oponu mezi interiérem a ulicí. Studio Lappa, které navrhlo záclony specificky pro tento byt, je opatřilo vtipným “šmírovacím pruhem”, průsvitným kusem látky ve výšce očí, kterým můžete nakukovat na ulici i když jsou záclony zataženy.
V interiéru bytu je možné nalézt řadu dalších netypických prvků jako je betonové, závěsné svítidlo nebo skříňové úchytky, které pár společně vytvořil ve své dílně. V celku se tak byt jeví jako citlivá kombinace původního historického interiéru se současným a lehce experimentálním charakterem nově vložených prvků.
red
