Univerzální domy slibují dlouhodobé ekonomické výhody

Váhání developerů, kterým směrem se vydat se svými investicemi, vzalo v Amsterdamu za své. Nedávno tam v oblasti sedmi umělých ostrovů vyrostlo několik domů, které představují zcela novou typologii. Nazývají se Solid a jsou obálkou, kterou lze naplnit jakoukoliv funkcí i jejich mixem. Najdeme v nich byty, lofty, hotelové pokoje i kanceláře, ordinace a další služby.

IJburg je jednou z dynamicky se rozvíjejících obytných čtvrtí ve východní části Amsterdamu, jejíž výstavba na sedmi umělých ostrovech v zálivu IJ byla zahájena na konci devadesátých let minulého století a trvá dodnes. Projekt rozvoje této části vychází z politiky města, které chce bránit vylidňování centra, k němuž od sedmdesátých let docházelo. Celkem by měla tato nová čtvrť po svém dokončení nabídnout bydlení pro 45 tisíc lidí.

Jedním z nových přírůstků na ostrovech je také dům od vídeňské architektonické kanceláře Baumschalger & Eberle. Ačkoliv svou architekturou navazuje na tradiční zástavbu, představuje zcela nový typ výstavby v Nizozemsku. Je nazvaný Solid a v Amsterdamu můžeme nalézt už dva zástupce – vedle projektu v IJburgu také dům v blízkosti Vondelparku od britského architekta Tonnyho Frettona. Představují model architektury jakožto vnější kvalitní obálky vybavené technologiemi, ale otevřené libovolnému využití a designu uvnitř, což přináší nové možnosti pro investory, developery i samotné nájemníky a obyvatele.

Investice do budoucnosti
Myšlenka univerzálního domu není nová, zabýval se jí například i nizozemský architekt a teoretik John Habraken ve své knize Supports, an Alternative to Mass Housing (Nosná konstrukce, alternativa k masovému bydlení) z roku 1962. Odděluje v ní nosnou obálku budovy od vnitřní náplně a tento koncept pak umožňuje participovat všem uživatelům domu na jeho designu tak, aby vyhovoval individuálním potřebám. Takto navržený dům je flexibilní a mnohem pomaleji zastarává jeho design, který lze v případě nutnosti jednoduše změnit. Z toho posléze vyplývají i výhody z hlediska dlouhodobého vlastnictví domu developery, kteří se nesoustředí jen na krátkodobý zisk, ale na dlouhodobé ekonomické výhody.

Právě toho si byl vědom Frank Bijdendijk, ředitel velké developerské korporace v Amsterdamu a vizionář, jenž stál u zrodu konceptu nazvaného Solid. Popisuje jej jako udržitelnou architekturu z hlediska ekonomického, funkčního, technického i emocionálního a navazuje tak vlastně na filozofii funkcionalistické architektury. Jeho představa univerzální architektury však není teoretická, nýbrž účelová, promyšlená i z hlediska zisku investora.

Projekt ukazuje, že dlouhodobé vlastnictví (řekněme sto a více let) přináší možnosti zhodnocení investic, které nejsou nutně potřeba v blízké budoucnosti. Tento přístup pak vede ke kvalitnější výstavbě – musí totiž vydržet a mít schopnost adaptovat se a zároveň musí nájemníky nadchnout. A nezáleží přitom, zda jde o individuální osoby, které si tu vytvoří malý byt, nebo o společnost provozující například v celém podlaží hotel.
–>–>

Pokus v IJburgu
Tímto principem jakési otevřené budovy (ve smyslu otevřené k různým možnostem náplně) se řídili ve svém projektu i Dietmar Eberle a Carlo Baumschlager, kteří na myšlence navrhování od obálky k vnitřku postavili celou svoji práci.

Budova na největším z iJburských ostrovů je inspirována newyorskou architekturou 19. století, typickou svou monumentální litinovou fasádou. Také v IJburgu vyrostla monumentální nárožní budova s hodinami, která by mohla být bytovým domem, hotelem, úřadem, bankou i běžnou administrativní budovou. V ní si lidé mohou pronajmout libovolně velký prostor a používat jej k jakémukoliv účelu, pokud tím nijak nepoškozují a neruší své sousedy.

Budova by měla být v budoucnu doplněna dalšími pěti budovami a měla by tak utvořit tradiční blok domů s vnitřním dvorem. Svým vzhledem soubor navazuje na klasický městský typ obchodního domu s kolonádou, fasádami s okny, balkony a kamenným obkladem. Interiér je však minimalistický s volným půdorysem. Prefabrikovaný betonový skelet má v jádrech schodiště, výška místností čtyři nebo šest metrů umožňuje libovolné rozdělení ploch. Tloušťka stropu je poměrně velká – činí 38 centimetrů.

Všechny vestavěné jednotky mohou být odstraněny a nosné příčky nejsou vyžadovány pro statickou rovnováhu. Strukturální rámec je navržen pro dlouhověkost, naopak technická infrastruktura je variabilní a snadno přizpůsobitelná platným normám. Samotná budova je vlastně jen skořápkou a nemá žádné zvláštní funkce, pouze poskytuje rámec, který každý nájemce může vyplnit, jak potřebuje.

Taková flexibilita a trvanlivost budovy je přínosná nejen pro investory a nájemce, ale také pro celou čtvrť, neboť přináší mix do služeb i sociálních vrstev, který je pro zdravé fungování města důležitý. „Úkolem architekta a architektury je přispět ke zkvalitnění života,“ říká Dietmar Eberle a koncept nazývaný Solid to umožňuje.

Solids IJburg Architekt: Baumschlager Eberle Místo: IJburglaan, Haveneiland, Amsterdam, Nizozemsko Investor: Stadgenoot Generální dodavatel: JP van Eesteren Soutěž: 2004 Realizace I. etapy: 2008–2011 Zastavěná plocha: 6 210 m2 Podlahová plocha: 12 000 m2

TEXT: KATEŘINA KOTALOVÁ
FOTO: WERNER HUTHMACHER

Článek byl uveřejněn v časopisu ASB.