Vláda schválila nový stavební zákon. Podle opozice jde na ruku velkým developerům

Vláda 16. prosince schválila návrh nového stavebního zákona, který zavádí jednotnou státní stavební správu a označuje výstavbu hromadného bydlení za veřejný zájem. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO), ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) by měla nová legislativa výrazně zjednodušit a zrychlit proces povolování staveb.

Klíčovým principem nové právní úpravy je „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“, který má odstranit současnou roztříštěnost řízení a množství závazných stanovisek od různých institucí. Změny nicméně vzbuzují smíšené reakce. Hospodářská komora návrh vítá jako impuls pro nové investice. Naopak Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) upozorňuje, že novela neřeší základní komplikace stávajícího systému.

Nový úřad a změny v organizační struktuře

Zákon ještě musí projít legislativním procesem – schválení Sněmovnou, Senátem a podpisem prezidenta. Podle ministryně Mrázové, dříve Schwarz Bařtipánové, by měl vstoupit v účinnost 1. července 2026, s tím, že plná organizační změna bude spuštěna od 1. ledna 2028. Odklad má podle vlády zajistit stabilní přechod bez narušení činnosti úřadů.

Zásadní změnou je vznik Úřadu rozvoje území ČR, který převezme agendu stavební správy od krajů a obcí. Pod tento centrální úřad bude spadat 14 krajských úřadů (včetně Prahy) a 205 územních pracovišť v obcích s rozšířenou působností. V případě potřeby mohou být zřízena další pracoviště. Nový úřad vznikne sloučením stávajících stavebních úřadů při ministerstvu pro místní rozvoj, průmyslu, dopravy a dalších institucích.

Reakce na předchozí legislativu i snaha o zrychlení výstavby

Mrázová označila změny za nutné kvůli situaci, kterou způsobila předchozí vláda vedená Petrem Fialou (ODS). Podle ní nový zákon napravuje přístup k územnímu plánování a umožní rychlejší výstavbu, což má pomoci snížit růst cen nemovitostí. V rámci nové struktury mají být do stavebních úřadů integrovány i dotčené orgány, což by mělo zefektivnit celý proces.

„V souvislosti s novelizací stavebního zákona je také nutné upravit řadu souvisejících zákonů a kompetence dotčených orgánů. Proto součástí novely stavebního zákona je i zákon změnový. Vláda s návrhem předloženým deseti poslanci souhlasí,“ uvedla Mrázová.

Hromadné bydlení jako veřejný zájem

Nově má být podle zákona výstavba hromadného bydlení – konkrétně budov s celkovou podlahovou plochou nad 10 000 m² a minimálně stovkou bytů – považována za veřejný zájem. Takové projekty bude možné posuzovat ve zrychleném režimu.

Mrázová zároveň uvedla, že zájmy občanů by měly být v rovnováze s ochranou památek a životního prostředí. Podle ní nový přístup pomůže obcím posílit jejich pravomoci v oblasti územního rozvoje.

Kritika i podpora napříč spektrem

Návrh vlády nezískal jednoznačnou podporu. Poslanec ODS Jiří Havránek uvedl, že i když považuje většinu návrhu za správnou, nesouhlasí s úplným přechodem stavební správy pod stát. Upozornil, že může dojít k problémům při přesunu zaměstnanců z malých úřadů, a chce diskutovat o zrušení jednotného environmentálního stanoviska.

Podporu vyjádřil i bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), který ocenil zařazení prvků navrhovaných jeho stranou, například blokovou zástavbu nebo možnost konverze zemědělské půdy ve městech na stavební parcely. Kritizoval však nedostatečnou reformu územního plánování a absenci motivací pro obce k výstavbě dostupného bydlení. „Zákon je navíc jednostranně vstřícný k velkým developerům, nepřináší řešení pro dostupné, obecní ani družstevní bydlení,“ uvedl pro ČTK.

Digitalizace i návrat k papíru

Současný stavební zákon, který je v platnosti od července 2024, přinesl zejména digitalizaci stavebního řízení. V praxi však systém narážel na problémy – jak ze strany stavebníků, tak úředníků. Nová legislativa proto zachovává možnost podávat dokumentaci i v listinné podobě nebo přes datové schránky.

Koordinované závazné stanovisko, kdy stavební úřady samy obesílají ostatní dotčené orgány, má vést k jednotnému výsledku a „jedinému razítku“ pro stavebníka.

Podpora podnikatelů, výhrady techniků

Hospodářská komora podporuje vládní návrh. Podle jejího vyjádření může modernizace právního rámce urychlit investice do bytové, dopravní a veřejné infrastruktury. „Je klíčové vytvořit prostředí, kde investor bude mít jistotu, že projekt projde povolovacím řízením v předvídatelném čase,“ uvedl Jiří Nouza, předseda sekce pro stavebnictví a prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví.

Naopak ČKAIT upozorňuje, že novela neřeší samotné složitosti povolovacího procesu. Oceňuje ale možné odložení digitalizace až na rok 2030 i možnost podat projektovou dokumentaci mimo digitální systém.