KULATÝ STŮL: Akustika v architektuře

Akustika je oblastí, která se mnohdy začíná řešit až v momentě, kdy už je pozdě. Špatné akustické podmínky přitom mají prokazatelně vliv na zdraví lidí. V jaké fázi přípravy projektu akustika bývá a v jaké by měla být řešena? Jaké jsou možnosti řešení akustiky u novostaveb, jaké u rekonstrukcí?

Jaké jsou možnosti řešení akustiky u developerských bytových projektů, administrativních budov, dále u komerčních, kulturních a školských staveb? Jaká specifika přináší rozvoj home office?

Časopis ASB ve spolupráci s Českou komorou architektů uspořádal 21. října Kulatý stůl na téma Akustika v architektuře. O své zkušenosti se podělili experti z oboru akustiky nebo zástupce developera. Partnerem kulatého stolu byla společnost Saint-Gobain Construction Products, divize ISOVER a divize Rigips.

Pozvání k diskuzi přijali Jiří Nováček z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT, dále jednatel společnosti Aveton Tomáš Hrádek, produktový manažer ze společnosti JRD Petr Valeš a jako zástupci partnera Kulatého stolu Saint-Gobain Construction Products Pavel Rydlo z divize ISOVER a Milan Daněk z divize Rigips.

Partner akce: Saint-Gobain Construction Products, divize ISOVER

Saint-Gobain Construction Products, divize ISOVER

Saint-Gobain Construction Products, divize Rigips

Saint-Gobain Construction Products, divize Rigips

Pane Valeši, jaká je v současné době poptávka po akustickém komfortu ze strany zákazníků JRD? Do jaké míry akustiku řeší lidé, když si chtějí pořídit bydlení?

Petr Valeš: Pro naše klienty je toto téma hodně důležité. Akustika, jak nám ukazují i průzkumy, je v prioritách na pomyslných stupních vítězů. Samozřejmě, že si klienti vybírají své bydlení hodně podle lokality, ale začínají skloňovat i tato témata, proto se jim věnujeme. Akustiku považujeme za jeden z hlavních pilířů zdravého bydlení. V JRD se snažíme přemýšlet o akustice nad rámec požadavků norem.

Naším cílem je posouvat obor zdravého bydlení. Zjišťujeme požadavky klientů, na které následně reagujeme. S partnery, jako je například Saint-Gobain nebo Uceeb , realizujeme projekty, jejichž cílem je najít nová, lepší řešení, ať už ve skladbách konstrukcí, nebo v použitých materiálech.

Kulatý stůl na téma akustika
Kulatý stůl na téma akustika | Zdroj: Petr Novotný

Jak vnímáte situaci z pohledu dodavatele v Saint-Gobain? Kladou již zákazníci důraz na akustické řešení?

Milan Daněk: Kvituji slova pana Valeše, že už na akustiku zákazníci hledí. Vzpomínám si na jeden průzkum z Německa, který je možná 20 let starý. Mezi 2500 domácnostmi byla akustika z 16 parametrů při hledání bydlení až na 11. místě. Vyhrávala lokalita a dostupnost veřejné dopravy a další. V průzkumu ze stejného roku se pak ptali klientů na spokojenost s bydlením a akustika byla už na druhém místě. Rád slyším, že akustiku dnes již klienti řeší při hledání bydlení. My jsme toto téma začali komunikovat už před 12 nebo 13 lety, kdy jsme přišli na trh s modrou akustickou deskou. Pro nás je to určitě téma zásadní.

Pane Nováčku, jaký je vlastně vliv akustiky na zdraví?

Jiří Nováček: Je obecně známo, že pokud jsou lidé, zejména v obytných budovách, kde tráví hodně času, rušeni hlukem z dopravy nebo z vnitřních zdrojů, tak to má negativní vliv na jejich zdraví. Pokud je hladina hluku vyšší, tak mohou mít nedostatečně kvalitní spánek, neodpočinou si. To se pak může projevovat určitou rozmrzelostí, a v důsledku to může vést i ke zdravotním problémům.

Pane Hrádku, věnujete se řešení akustiky v rámci bydlení nebo i v rámci pracovních prostor? Jaké máte zkušenosti z posledních let?

Tomáš Hrádek: Co se týče bydlení, resp. bytové výstavby, tak to se k nám dostává spíše v rámci stavební akustiky. To je potřeba rozlišit. Stavební akustika řeší dělicí konstrukce, aby se lidé navzájem nerušili, a to je to, co určitě více zajímá developery a lidi v bytech standardních rozměrů. Ve chvíli, kdy máme nadstandardní bydlení – vysoké stropy, lofty, otevřené prostory, tak tam je potřeba se zabývat i prostorovou akustikou.

To znamená dozvukem, srozumitelností, hlučností prostoru jako takového. Co se týče řešení konkrétních administrativních budov, tak zejména zahraniční investoři už často mají určené své standardy, které je potřeba splnit.

Tomáš Hrádek, jednatel společnosti Aveton
Tomáš Hrádek, jednatel společnosti Aveton | Zdroj: Petr Novotný

Špatná akustika má přímý dopad na kvalitu života

Jak je to u nás s legislativou? Jsou dodržovány normy?

Tomáš Hrádek: Myslím si, že česká akustická legislativa je na slušné úrovni. Co se týče stavební akustiky, tak tam se normy aktualizují poměrně pravidelně a myslím si, že i velice dobře. Spíše požadavková norma prostorové akustiky ČSN 73 0527 byla trochu zanedbána, protože nebyl nikdo, kdo by se ujal její aktualizace. V porovnání s evropským standardem na tom určitě není špatně, ale jsou tam některé neaktuální věci, a nesrovnalosti, které tam historicky zůstaly. Rádi bychom to nyní v rámci pracovní skupiny aktualizovali.

Můžete jako dodavatelé nastínit nějaký špatný příklad, k čemu dochází, když se normy nedodržují?

Milan Daněk: Špatných příkladů je spousta. My se k řešení problémů dostáváme většinou, až když v bytě lidi bydlí, chtějí vylepšit např. vzduchovou neprůzvučnost u nevyhovujících mezibytových stěn atd. Dá se to řešit dodatečně sádrokartonovými konstrukcemi, nicméně vždy je to už komplikovanější. Mělo by se na to pamatovat už ve fázi návrhu.

Týká se to spíše bydlení, kancelářských, nebo veřejných staveb?

Milan Daněk: V rezidenčním sektoru, kancelářích, prakticky ve všech oblastech. Existují průzkumy, které poukazují na to, že špatně vyřešená akustika např. v open spacech má negativní dopad na produktivitu práce, lidem se zvyšuje adrenalin, špatně se soustředí atd.

Pavel Rydlo: Často diskutujeme s projektanty, zda zateplená fasáda má decibel do plusu, nebo do minusu vlivem zateplení, a je kolem toho obrovská diskuze. Ale vůbec se neřeší, že ve fasádách jsou okna, která jsou o dvě generace akusticky níže, a jsou navíc naprosto špatně zabudovaná. Okno osazené ve stěně pouze na PUR pěnu je z akustického hlediska zlotřilost a bohužel to je zatím naprostý standard českých staveb. Často se také řeší detail, který nemá podstatný vliv na výsledek, a utíkají ty nejzákladnější věci z hlediska konstrukcí, které se standardně masově nedodržují.

Jiří Nováček: Je však také třeba říci, že kupující často očekávají, že v bytě nebude slyšet žádný zvuk, a jsou potom zklamaní, že skutečně slyší třeba sousedy, že chodí nad nimi nebo vedle nahlas povídají. Jsou to pořád bytové domy a je třeba s tím počítat. Citlivost na hluk je mezi lidmi velmi rozdílná, jsou lidé, kterým to nevadí, ale pak jsou lidé, kteří jsou opravdu rušeni i nízkými hladinami. Je to tedy takový apel na budoucí uživatele nebo kupce, aby zvážili, i s ohledem na to, jak jsou citliví na hluk, jaké mají požadavky, a více se zajímali o akustiku.

Zleva: Milan Daněk, divize Rigpis a Pavel Rydlo, divize ISOVER
Zleva: Milan Daněk, divize Rigpis a Pavel Rydlo, divize ISOVER | Zdroj: Petr Novotný

Jaké jsou aktuálně ve stavební akustice novinky nebo inovace?

Milan Daněk: Máme k dispozici modré akustické protipožární konstrukce, speciální akustické závěsy, ohebné perforované desky Gyptone pro prostorovou akustiku atd. Těch řešení je spoustu, ale záleží na tom, jak se ve finále použijí. Potýkáme se bohužel i s montážní nekázní u realizačních firem, čímž se akustické parametry konstrukcí snadno degradují. Máme ale systém vzdělávání pro firmy, certifikační školení, organizujeme také kurzy pro veřejnost atd.

Pavel Rydlo: V poslední době se hodně věnujeme lehkým střešním konstrukcím halových staveb – to je věc velmi citlivá právě na akustiku. Pracujeme na konstrukcích, které mají vysokou míru zvukové pohltivosti, ale ve sportovních halách musí mít i vysokou odolnost proti průrazu.

Tomáš Hrádek: Nejsme firma, která by se zaměřovala na prodej typových produktů, věnujeme se zejména projekční činnosti a realizaci, nicméně i vývoji věnujeme hodně energie. Naším stěžejním inovativním produktem je akustické sklo Glasio z českého křišťálu, které je designové, ekologické, recyklovatelné, nádherné, a navíc umí pohlcovat zvuk. Jsme na to opravdu hrdí, protože to je, nebojím se říci, světový unikát. Je to absorpční materiál, který zpracuje dobu dozvuku a zlepšuje prostorovou akustiku. Aktuálně máme Glasio nainstalované v českém pavilonu EXPO v Dubaji.

V této chvíli nám ve firmě běží tři granty. Dva z nich jsou ve spolupráci s libereckou univerzitou a technologickou firmou vyrábějící nanovlákenné materiály, z čehož by měly také vzniknout nové produkty, které se, jak věříme, objeví brzy na trhu. Třetí je vývoj akustického betonu. Víc k tomu nebudu prozrazovat, protože je to poměrně na začátku, běží první rok grantu a je tam více cest, kterými se můžeme vydat.

Víme, jak s tím pracovat technicky a akusticky, a teď nastává ta nejtěžší část, a to je technologie výroby a následné praktické aplikace. Nápadů máme spoustu, je pro nás ale vždy důležité, aby šlo o inovace, které se uplatní v praxi.

Akustické sklo Glasio z českého křišťálu od společnosti Aveton
Akustické sklo Glasio z českého křišťálu od společnosti Aveton | Zdroj: Aveton

Lidé kvůli pandemii upravují byty

Do jaké míry jsou podle vás architekti a projektanti zběhlí v problematice akustiky?

Tomáš Hrádek: Hodně se to liší, ale myslím si, že se to opět v posledních letech velmi zlepšilo a je to zásluha všech zde přítomných. Ať už jsou to výrobci materiálů, univerzity, nebo my jako akustici. Když bude dobrá edukace ve školách, tak z nich budou přicházet lidé s potřebnými znalostmi. Pokud architekt ví, co dělá, tak připraví již dobrý koncept, ale nikdo nemůže rozumět všemu do detailů.

Dám jeden aktuální příklad. Obrátil se na nás jeden významný architektonický ateliér již ve chvíli, kdy připravují studii na nový kulturní víceúčelový sál, a konzultují s námi už úplně prvotní koncepci. Neudělali si ji sami a neřekli si – nějak to akusticky dopadne. Už ty prvotní nápady s námi konzultují. Jsou si vědomi, že nemohou postihnout úplně všechno, ať už je to tloušťka konstrukcí kvůli neprůzvučnosti, ať už je to tvar prostoru ve vazbě na akustiku. Když je tohle vše správně navržené už v koncepci, tak máte velice dobrý základ pro dosažení kvalitního výsledku.

V posledních dvou letech stále více lidí začíná pracovat z domu, a to s sebou nese nové požadavky klientů. Jakým způsobem na to reagujete?

Petr Valeš: Home office je téma, kterým se zabýváme. Děláme si výzkumy, abychom zjistili, do jaké míry jde o reálný požadavek klientů. Přemýšlíme ve variantách o tom, jak pro potřeby home office upravit byt. Naším cílem je dodat na trh zdravé bydlení, takže se v otázce home officu spíše přikláníme k řešení, kdy upravíme jednu obytnou místnost bytu tak, aby mohla posloužit jako ložnice, ale současně jako plnohodnotná kancelář, tedy nadstandardně odhlučněná, s dostatečným přirozeným osvětlením a přísunem čerstvého vzduchu s použitím nuceného větrání s rekuperací tepla.

Milan Daněk: Pro ideální řešení není moc prostoru, protože byt je pro bydlení, ne pro práci, takže už se těžko mění dispozice atd. Ale co se týče například optimalizace doby dozvuku, nabídnout materiály – mohou to být samostatně zavěšené absorbéry, může to být celoplošný perforovaný podhled, musí být ale správně navržený, správně zabudovaný. Řešení tam určitě jsou, ale má to svoje ALE.

Pane Hrádku, dostávají se k vám nové požadavky nebo nová zadání v souvislosti s proměnou kancelářských prostor?

Tomáš Hrádek: Co se týče proměny kancelářských prostor, tak to bych neřekl. Ale dostal se k nám naopak evropský univerzitní grant, který se na toto přímo zaměřuje. Dozvěděli jsme se proto, že tento trend existuje, ale přišlo to paradoxně z akademických kruhů, nikoli z praxe. Že by se masivně předělávaly open spacy pro jiné alternativní využití, to zatím ne.

Milan Daněk: Myslím si, že open spacy zažívají ústup ze slávy, většina jejich uživatelů uvádí akustiku jako největší problém. A co se týče menších kanceláří, i když mají správně vyřešenou vzduchovou neprůzvučnost, může být rušivým elementem více lidí uvnitř. A přestože máte štěstí na dobré kolegy, tak každý při práci vytváří nějaký hluk – telefonáty, psaní na klávesnici apod.

Pro tyto prostory máme řešení např. v podobě dodatečných absorbérů Rigitone. U všech konstrukcí je vždy důležitý správný návrh. Můžeme navrhnout příčku s perfektními akustickými parametry, ale akustické mosty vzniklé např. při nevhodném napojení na fasádní sloupek budovy, kde se hluk šíří okenním rámem a sklem, pak poškodí parametry celé konstrukce.

Došlo k nějakým změnám v požadavcích klientů v případě komerčních prostor?

Milan Daněk: U těchto prostor záleží na tom, o jaký obchod se jedná. Pokud je to obchod s oblečením, tak prostorovou akustiku není potřeba příliš řešit, je příznivě ovlivněna samotným zbožím. Podobně obchod s knihami bude docela v pořádku. Ale kde je ten problém častější, jsou samozřejmě hlučné restaurace, kavárny a podobné prostory. Tam je správné řešení pro naše klienty velmi důležité.

Zleva: Tomáš Hrádek, jednatel společnosti Aveton a Petr Veleš, projektový manažer ze společnosti JRD
Zleva: Tomáš Hrádek, jednatel společnosti Aveton a Petr Veleš, projektový manažer ze společnosti JRD | Zdroj: Petr Novotný

Jak to vypadá se školskými budovami?

Tomáš Hrádek: Školské budovy mají díky bohu dobře vyřešenou legislativu. Vyhláška č. 410/2005 Sb. požaduje, aby v prostorách pro děti a mladistvé byla akustika opravdu dodržena. Naštěstí to univerzity dodržují také. Učebny, sportovní haly a obdobné prostory mají striktně předepsanou dobu dozvuku. Troufnu si tvrdit, že to je správně.

Ne proto, že jsem akustik, ale proto, že si myslím, že to má opravdu velký vliv na vzdělávání. Ve chvíli, kdy se děti učí ve třídě, kde je dobře vyřešená akustika, tak se vydrží lépe a déle soustředit, později se unaví. A to neplatí jen pro děti, ale také pro učitele.

Rekonstrukce je složitější než novostavba

Jak jsou na tom veřejné zakázky, právě třeba kulturní stavby, sportovní haly, kde je zadavatelem samospráva? Dokážu si představit, že informovanost může být ještě někde jinde než u klienta, který si pořizuje bydlení.

Tomáš Hrádek: Naše firma řeší opravdu hodně kulturních projektů. Tam žádný striktní legislativní požadavek není. Domnívám se ale, že ani není potřeba, protože ve chvíli, kdy má obec nebo město kulturní sál, tak je jejich prioritou, aby tam akustika fungovala. Opravdu již málokdy se stane, že architekt tuto problematiku zcela opomene a nepřizve akustika ke spolupráci.

Když se projektuje nebo rekonstruuje kulturní sál, tak je akustika přirozenou součástí, a to jak ta stavební, tak ta prostorová. Akorát při rekonstrukcích bývá stavební akustika často dílem kompromisu, protože už máte daná určitá stavební omezení. O to důležitější je se tomu pečlivě věnovat.

Jakým způsobem je řešena akustika v rámci rekonstrukcí? Předpokládám, že může dojít ještě k větším pochybením než u novostaveb?

Milan Daněk: Určitě, už jsme zmiňovali, že u rekonstrukcí není takový prostor na správné řešení detailů tak, jako když je to navrhované od začátku. Ať už se jedná o vzduchovou neprůzvučnost, nebo dobu dozvuku. U prostorové akustiky bychom měli vědět, jaké budou v místnosti povrchy a jak to můžeme vylepšit. Pokud bude v místnosti příliš mnoho odrazivých ploch, jako pohledový beton a sklo, tak to nezachrání jeden kusový koberec. Určitě je to u rekonstrukce složitější. Ale řešení na to máme.

Pro zlepšení vzduchové neprůzvučnosti můžeme nabídnout předsazené stěny, podhledy. Komfortu bydlení jdeme naproti jak z pohledu akustiky, tak máme fokus i na inovativní, zdravotně nezávadné a šetrné materiály. Zmiňoval jsem modrou akustickou desku s technologii Activ’Air, která je schopna pohlcovat formaldehyd z vnitřního prostředí, u desek máme deklarovaný nízký obsah VOC, nabízíme i službu recyklace desek.

Tomáš Hrádek: U rekonstrukcí je více omezujících faktorů než u novostaveb. Častým problémem bývají rekonstrukce podlah, kdy se vyhází škvárové zásypy, dá se místo nich něco jiného, povětšinou méně hmotného, a akustika se výrazně zhorší. Pokud to není ze statického hlediska nezbytně nutné, tak je dobré část původní hmoty nechat, a potom na to vybudovat novou skladbu. To znamená navázat na původní skladbu, která ve finále tak, jak ji naši předci vymysleli a používali, nemusí být vůbec špatná.

S tímto vědomím dojde k posunu kupředu, jak efektivně rekonstruovat, aniž by z toho vznikaly vleklé soudní spory o tom, že nevhodným zásahem došlo k obrovskému zhoršení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Mnoho lidí si tímto prošlo a naprosto zbytečně. Ve chvíli, kdy vám soused zrekonstruuje podlahu nad hlavou a najednou slyšíte, že mu tam proběhne pes nebo spadne lžička, je něco děsivého.

Interiér budovy DOCK2, architekt: SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI; budova úspěšně získala certifikaci Multi Comfort
Interiér budovy DOCK2, architekt: SCHINDLER SEKO ARCHITEKTI; budova úspěšně získala
certifikaci Multi Comfort | Zdroj: archiv Saint-Gobain Construction Products Divize Rigpis

Co je podle vás pro akustiku největší výzva do budoucna?

Milan Daněk: Já bych podpořil myšlenku akustického štítku. Pokud nebude existovat něco závazného, tak se problematice nebude věnovat tolik pozornosti. Existují dobrovolné certifikace – LEED, BREEAM, WELL, ve kterých jsou zohledněny např. hluky na pozadí od vzduchotechniky atd., a jsou tam i požadavky na dobu dozvuku.

My sami máme vlastní standard Saint-Gobain: Multi Comfort, ve kterém máme specifikované nadstandardní hodnoty vzduchové neprůzvučnosti. Nicméně toto všechno je dobrovolná certifikace. Ale myšlenka akustického štítku by to určitě posunula dál i v rezidenčním sektoru.

Petr Valeš: My jsme na projektu Císařská vinice šli právě cestou certifikace Multi Comfort, která řeší celou řadu oblastí a akustika je jedna z nich. Před dvěma lety jsme založili skupinu Decibel, kde si pro naši rezidenční sféru testujeme nové skladby a nové materiály. V tomto případě jsme dali dohromady pět typových skladeb podlah, v některých z nich byla použita kročejová izolace od ISOVERu s výjimečnými parametry dynamické tuhosti.

Nové skladby podlah jsme testovali v laboratořích UCEEBu a soustředili jsme se zejména na nízké frekvence, takové to klasické dupání sousedů nad vámi. Naším cílem bylo dosáhnout lepších výsledků kročejové neprůzvučnosti zejména v nižších frekvencích, které norma standardně neposuzuje. Pro kročejovou neprůzvučnost norma požaduje 55 dB a zavádí dvě třídy zvýšených požadavků zvukové izolace TZZI1 a TZZI2.

V nejvyšší třídě zvukové izolace TZZI2 je doporučená hodnota kročejové neprůzvučnosti 42 dB, a my jsme se dostali dokonce pod 40 dB. V praxi to znamená, že se klienti s citlivým sluchem konečně dobře vyspí. Tuto skladbu realizujeme plošně napříč všemi projekty JRD.

Pavel Rydlo: Co se týče štítkování nebo kategorizování, všichni jsme to zažili u tepelné techniky. Mám-li si představit tepelný odpor pět nebo deset nebo tři, to je pro kohokoliv z nás naprosto neuchopitelné. Ale představit si, že jsem v kategorii A, B nebo C, to je již zcela o něčem jiném. Když se člověk jednou dostane do kvalitní stavby a zjistí, že nemá chladné kouty a nikde netáhne, tak to najednou vnímá úplně jinak a přiřadí tomu tu kategorizaci A nebo B, která je na vyšší úrovni.

Pokud si to neosahá, tak ne. Je to analogie, kterou jsme zažili a která se v oblasti tepelné techniky podařila velmi výkonně posunout na úplně jiné standardy. Pokud by existoval akustický štítek budovy a investor by byl informován, že jeho byt nebo dům je projektován v kategorii např. D nebo E, jistě by nebyl spokojen a zjišťoval by, kolik by to stálo se dostat do kategorie lepší.

Jiří Nováček: Souhlasím. Splnění základního požadavku na konstrukce ještě neznamená, že tam uživatelé budou spokojeni, a vzhledem k cenám bytů a celkové situaci si myslím, že by bylo vhodné nabídnout jim přehlednější a přívětivější přístup než v podobě čísel. Tak aby i vizuálně měli nějakou představu, když už ne tu poslechovou, jakou mohou očekávat úroveň stavby. A aby si mohli vybrat v případě, že jsou citlivější na hluk, stavbu s vyšším komfortem i za cenu vyšších pořizovacích nákladů.

Jiří Nováček z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT
Jiří Nováček z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT | Zdroj: Petr Novotný

Pane Valeši, jakým způsobem komunikujete akustiku směrem ke klientům? Pracujete s nějakými takovými kategoriemi?

Petr Valeš: Je to o neustálé osvětě. Komunikujeme s klienty pět pilířů zdravého bydlení, mezi které patří právě akustika, kvalitní umělé a dostatečné přirozené osvětlení, teplo a tepelná stabilita v létě, čerstvý vzduch bez vysokých koncentrací CO2 a těkavých látek, a psychická pohoda. Zážitek z bydlení s lepšími akustickými parametry je nepřenositelný. Doufáme však, že bude přenositelný díky klientům, kteří jsou v podstatě našimi ambasadory.

Minimálně jsou schopni porovnávat to, v jakém bytě žili předtím a v jakém bytě žijí teď. Samozřejmě je tam více proměnných, jako jsou hluční sousedé, zvýšená citlivost na hluk apod. Podporujeme model akustických průkazů, který může stejně jako PENB přispět k lepšímu pochopení, jak je byt z pohledu akustických parametrů postaven. Klient si pak bude moci vybrat, zda chce bydlet s kompromisy, nebo zažít akustickou pohodu.

Tomáš Hrádek: Klasifikování do jednotlivých tříd může být vhodným řešením. Je to něco, čemu může klient rozumět. Pokud je pro někoho akustický komfort prioritou, tak je schopen si podle kategorií vybrat. A pokud bydlel z hlediska akustiky v bytě kategorie č. 1, tak se určitě nebude chtít stěhovat do bytu kategorie č. 3.

Od partnerů ASB

Hovoří se o tom dlouho a u bytové výstavby si to dokážu představit, protože je to dle mého názoru parametrově uchopitelné. V případě kulturních nebo školních objektů by to byla úloha značně složitější, ale nemusí to být hudba až tak daleké budoucnosti. Musí to však někdo vzít za své a dotáhnout to do praxe.

Článek je součástí časopisu ASB 6/2021.

Diskutující

Milan Daněk
Vystudoval fakultu stavební VUT v Brně, obor Stavebně materiálové inženýrství. Od roku 2007 pracuje ve společnosti Saint-Gobain Construction Products, divize Rigips. Jako produkt manager má na starosti vývoj akustických a protipožárních sádrokartonových systémů. Věnuje se problematice recyklace a podkladům pro environmentální certifikace budov.
Pavel Rydlo
Technický manažer společnosti Saint- Gobain Construction Products CZ a.s., divize Isover. Vystudoval ČVUT v Praze, je autorizovaným inženýrem v oboru pozemní stavby. Od roku 1996 se aktivně zabývá vývojem a aplikacemi tepelných izolací a systémů pro stavebnictví.
Tomáš Hrádek
Vystudoval FEL ČVUT. V roce 2014 stál jako jeden ze společníků u zrodu společnosti AVETON, která poskytuje komplexní služby v oblasti akustiky, AV techniky a designu. Je jednatelem a vedoucím skupiny prostorové akustiky.
Petr Valeš
Produktový manažer JRD Development. Po studiích na ČVUT pracoval v několika projekčních ateliérech a poté zamířil do rezidenčního developmentu. V JRD má na starosti posouvání standardů zdravého a šetrného bydlení.
Jiří Nováček
V roce 2003 absolvoval fakultu stavební ČVUT. V letech 2002 až 2009 pracoval jako specialista na stavební fyziku, převážně ve společnosti DEKTRADE. Od roku 2007 je odborným asistentem na Stavební fakultě ČVUT v Praze, kde se věnuje zejména výuce akustiky budov. Od roku 2013 je vědecko-výzkumným pracovníkem centra ČVUT UCEEB. Je členem normalizační komise TNK8 – Akustika.
Jolana Říhová