Spor o stěhování knihovny v Mostě

Knihovna Most - demonstrace

Necelá stovka lidí se sešla 19. listopadu u městské knihovny v Mostě, aby protestovala proti jejímu plánovanému přesunutí. Knihy by měly nově naplnit část bývalého kulturního domu Repre, proti přesunu se ale ozvala část laické i odborné veřejnosti.

Historie Mostu začala ve 20. století prakticky od začátku, když byla kvůli těžbě uhlí odstraněna téměř celá jeho historická část. I díky tomu ale v centru tohoto severočeského města vznikly hodnotné stavby reprezentující to nejprogresivnější z československé architektury 70. a 80. let.

V roce 1978 byla započata výstavba dvou budov, které měly společně zajistit kulturní vyžití pro obyvatele nového moderního města – kulturního domu Repre s ikonickou koulí planetária na střeše a knihovny pro 450 000 svazků.

A osudy těchto staveb jsou provázány i dnes. Nákladnou a energeticky nepříliš účinnou budovu kulturního centra plánoval v prvním desetiletí 21. století využít soukromý investor, který zde chtěl vybudovat multikino. Nakonec ale z přestavby sešlo, budovu odkoupilo v roce 2015 město Most a od té doby hledá cestu, jak architektonicky ceněnou budovu využít.

Nyní přišlo vedení města s ideou, že do rekonstruované budovy přesune provoz městské knihovny. To vyvolalo v části veřejnosti odpor, který je umocněn dlouhodobou nespokojeností s postupem města při záchraně kulturního domu Repre – město totiž přes upozornění odborníků nevypsalo architektonickou soutěž, nejistý je také osud kamenných obkladů, které sjednocují vyznění kulturního centra s okolními, stejným materiálem obloženými budovami.

Knihovna Most
Knihovna Most |

Demonstranti se nyní obávají, že při případném přesunu dojde k přemístění velké části nyní běžně dostupných knih do skladů, neboť prostory v Repre nejsou knihovnickému provozu uzpůsobeny. Zároveň jim přijde nelogické přesouvat knihovnu z budovy, která byla speciálně za tímto účelem vybudována.

Podle památkáře Antonína Kadlece by měli Mostečané o knihovnu bojovat. Vyklidit hodnotný funkční objekt mu připadá absurdní. „Tato budova má smysl jako knihovna. Ve chvíli, kdy ztratí smysl, ztratí i duši, což je první krok k zániku budovy,“ sdělil.

Samotná budova knihovny je přitom neméně cenným příkladem modernistické architektury, která je pro nový Most typická. 6440 m2 stavby v sobě skrývá nejen skoro půl milionu knih, ale také nejdelší lustr v evropských knihovnách. Dvojitá šroubovice skláře Vladimíra Procházky se vine nad knižními regály po celé délce budovy a v noci osvětluje skrz prosklenou čelní stěnu i ulici.

Knihovna Most - demonstrace

S argumentem, že pro knihovnické účely je nejlepší stávající, pro tuto náplň stavěná, budova, ale nesouhlasí vedení města. „Služby v nové městské knihovně budou pro návštěvníky mnohem lepší a dostupnost v centru bude také lepší.

Nové moderní prostředí bude moc přilákat nové návštěvníky,“ sdělil Deníku náměstek primátora Marek Hrvol (ProMost). Upozornil, že současná budova knihovny není v souladu s budoucím trendem a vývojem knihoven. Objekt z roku 1984 označil za dosluhující zchátralou schránku.

Foto: Adam Komenda
Text: Red