Soutěžit zakázky na nejnižší cenu je degradace oboru, vzkazuje inženýrská komora

jeřáb budova stavba
Zdroj: Shutterstock

Nejnižší cena jako základní parametr výběrových řízení na veřejné zakázky ve stavebnictví stále převažuje. A to i přesto, že zákon o zadávání veřejných zakázek již od roku 2016 požaduje vybírat zhotovitele podle „ekonomické výhodnosti nabídek“. Ta se hodnotí na základě poměru nabídkové ceny a kvality včetně poměru nákladů životního cyklu a kvality.

I tak stále přetrvává selekce sledující především, anebo i výhradně, nejnižší nabídkovou cenu. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) dokonce registruje několik případů, kdy jsou vysoce kvalifikované činnosti soutěženy v elektronické aukci s jediným nebo významně převažujícím kritériem – nejnižší cenou.

„Pokud má nejnižší nabídková cena váhu 80 až 90 %, pak nelze hovořit o ekonomické výhodnosti. Stavba postavená z nejlevnějších materiálů podle nejlevnějšího projektu se obvykle stavebníkovi významně prodraží při následném provozu a údržbě. Takovéto postupy jsou neudržitelné nejen společensky, ale i z hlediska enviromentálního,“ varuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT, a dodává: „Politika nejnižší nabídkové ceny za projektové práce ovlivňuje i zájem studentů o obor. Kombinace obtížného studia, vysoké odpovědnosti a nízkého platu je opravdu ďábelská.“

 Odliv absolventů

Předseda Komory zastupující 32 000 autorizovaných osob na to upozornil i na Setkání lídrů českého stavebnictví 2022 konaném v míčovně Pražského hradu. Tlak na nízké marže může ještě dále urychlit odliv absolventů ze stavebnictví, které je už nyní personálně poddimenzované.

Situace je tím více alarmující vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel může dle zákona také stanovit pevnou cenu a hodnotit pouze kvalitu plnění. Toto ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek by bylo výhodné, pokud by zadavatel měl omezené zdroje a chtěl by za ně pořídit co nejkvalitnější plnění. Bohužel se však nepoužívá téměř vůbec.

Zadavatel dokonce podle zákona nesmí stanovit ekonomickou výhodnost pouze na základě nejnižší nabídkové ceny u projektových a architektonických služeb uvedených v oddíle 71 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému. Jde například o tyto práce: architektonické a technickoinženýrské služby, stavební dozor, technické projektování, příprava návrhů, projektů a studií, odhad nákladů…

Kritérii kvality mohou být zejména technická úroveň, estetické nebo funkční vlastnosti, uživatelská přístupnost, sociální, enviromentální nebo inovační aspekty, organizace, kvalifikace nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky, úroveň servisních služeb či podmínky a lhůta dodání nebo dokončení plnění. Náklady životního cyklu se stanoví součtem pořizovacích nákladů, nákladů souvisejících s užíváním stavby, nákladů na údržbu a případně nákladů spojených s koncem životnosti.

ČKAIT proto mimo jiné požaduje, aby do nyní projednávaného koncepčního dokumentu Politika architektury a stavební kultury České republiky bylo vloženo, že nejnižší nabídková cena nejenže nebude jediným, ale ani převažujícím kritériem pro výběr zhotovitele projektové dokumentace.

 Důležitá je osvěta

Komora chce iniciovat dodržování a případně i úpravu zákona o veřejných zakázkách a šířit osvětu i mezi samotnými zadavateli. Zároveň zadavatelům doporučuje, aby při hledání zpracovatele projektových prací zohlednili jejich předpokládanou časovou náročnost a pomocí vhodných programů a definice zadání stanovili nejen předpokládanou cenu, ale i mimořádně nízkou nabídkovou cenu.

I přes náročné ekonomické období je současná praxe dehonestující i likvidační nejen pro celé české stavebnictví, ale i pro systém technického vzdělávání. „Je totiž nepravděpodobné, že technicky vzdělaný projektant se zkušenostmi, odpovídajícím profesním pojištěním a vysokou osobní odpovědností za provedené práce bude pracovat za menší hodinovou sazbu než prodavač v supermarketu,“ je přesvědčen Robert Špalek.

Popsaný jev se netýká jen veřejných zakázek, ale rovněž soukromého sektoru. Tlak na nejnižší soutěžené ceny bez adekvátního přihlédnutí ke kvalitativním parametrům potenciálních dodavatelů však podle Komory skýtá řadu rizik. A to bez ohledu na fakt, zda je vybírán projektant nebo zhotovitel či subdodavatel stavebního díla. Vedle náročného dodržení kvality a vysoké kvalifikace jde rovněž o zkušenosti a například i vklad v podobě úspor během příprav, realizace i provozu staveb.

Podle České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jsou takto koncipovaná výběrová řízení a zakázky v rozporu se vždy deklarovanou snahou o kvalitu díla. „Duševní práce projektanta bývá často stavěna na rovinu s nákupem spotřebního zboží, což je nepřijatelné a škodlivé. Můžeme předpokládat, že za zlomek obvyklé ceny lze obdržet kvalitní a trvale udržitelné stavební dílo?“ zamýšlí se Robert Špalek.

Doba je složitá

ČKAIT si uvědomuje napjatou situaci v celé tuzemské ekonomice a hospodářství. Proto zadavatelům zakázek doporučuje vícekriteriální hodnoticí systémy, kterou budou vedle hospodárného přístupu k rozpočtu sledovat i další parametry. Vychází i z toho, že projektová dokumentace tvoří v celkové částce vynaložené na stavbu obvykle jen zlomek investice.

V případě výběru skutečně nejkvalitnějšího, nikoliv vždy nejlevnějšího, dodavatele či zhotovitele nemusí při výstavbě a provozu docházet k finančním ztrátám. Ty bývají u podceněné přípravy stavby při její následné realizaci často řádově vyšší.

Od partnerů ASB

Vynuceně nízké marže však neznamenají nižší odpovědnost. Jak se shodla většina 30 nejvlivnějších a nejvýznamnějších osobností, které ČKAIT ocenila u příležitosti svého letošního 30. výročí, jsou to právě tyto rozevírající se nůžky mezi nároky a odměnou, jež odrazují zájemce o studium na stavebních fakultách a fakultách architektury. Nedostatek kvalitních odborníků přitom trápí nejen podnikatele, ale i úřady na všech úrovních.

„Je skvělé, že stále máme tolik kolegyň a kolegů, kteří ve své práci vidí smysl a celospolečenské poslání. Je však povinností Komory podpořit je odpovídajícími podmínkami pro práci. Bez toho nelze vytvářet kvalitní prostředí pro život všech občanů,“ uzavírá Robert Špalek.

red