Plán státu proinvestovat se z krize může pomoci stavebnictví. Část projektů se ale nepodaří zahájit včas

Jedním z hlavních důvodů růstu cen nemovitostí v Česku, který se nezastavil ani v důsledku koronavirové pandemie, je setrvalý převis poptávky nad nabídkou. Výstavbu nových bytů a domů brzdí především administrativní překážky v podobě příliš pomalého procesu změny územních plánů nebo zdlouhavého a komplikovaného stavebního řízení.

Zatímco průmyslová výroba se už v Česku v létě odrazila ode dna, propad stavebnictví dál pokračoval. Sektor se zpožděním reaguje na propad ekonomiky v důsledku pandemie koronaviru a nepříznivě se na něm podepisuje pokračující nedostatek pracovníků.

„Firmy pozastavují či ruší své plánované investice a podle nás celková poptávka po stavebních pracích klesá. Růst investiční aktivity firem byl už v závěru minulého roku v podstatě nulový a aktuální situace naopak ještě více odradí firmy od nových investic,“ uvedl analytik Komerční banky František Táborský.

V situaci, kdy nejen firmy, ale i jednotlivci v obavách z budoucího vývoje ruší či odkládají původně plánované stavby, spatřují mnozí podnikatelé v oboru naději na oživení ve veřejných investicích. Tím spíše, když mezi hlavními argumenty pro navýšení schodku státního rozpočtu na rok 2020 až na 500 miliard korun politici zmiňovali také potřebu se z hospodářské krize proinvestovat. 

Kvartální analýza českého stavebnictví

Podle kvartální analýzy českého stavebnictví publikované v červnu výzkumnou společností CEEC očekávala polovina ředitelů stavebních společností propad zakázek soukromých investorů. Dalších 41 % dotázaných by se také přiklonilo k možnosti, že tento propad může nastat.

Pouze necelá desetina ředitelů byla názoru, že k propadu spíše nedojde (8 %), a 1 % ředitelů se domnívá, že k takovému propadu nedojde vůbec. „Pokud takový propad opravdu nastane, potom by podle 91 % dotázaných měl stát vykrýt tento výpadek zvýšením investic do veřejných staveb,“ uvádí dokument.

Analytik ČSOB Petr Dufek potvrzuje, že veřejné prostředky mohou kýžený pozitivní impuls pro stavebnictví skutečně přinést. „Stavebnictví má i nadále spíše pozitivní vyhlídky. Zakázek je sice méně, na druhou stranu jsou zase větší, a to především v případě pozemního stavitelství. Podaří-li se zajistit si zaměstnance a udržet tok peněz z veřejných rozpočtů, může stavebnictví dál přispívat ke stabilizaci ekonomiky,“ domnívá se. 

Jaké bude tempo investic

Státní rozpočet počítá na rok 2020 s kapitálovými výdaji ve výši téměř 171 miliard korun. Proti loňsku tak má objem investic vzrůst o více než 100 miliard korun. Značná část této sumy přitom má směřovat právě do stavebnictví, například na velké infrastrukturní projekty. Data ministerstva financí však ukazují, že po osmi měsících roku bylo vyčerpáno jen zhruba 55 % této částky. 

Oznámené stavební zakázky | Zdroj: Zdroj: CEEC Research

Ačkoli tempo čerpání investic ve druhé polovině roku zpravidla zrychluje, zůstává otázkou, zda stát do konce roku stihne celý plánovaný objem využít. „Část předpokládaných investičních akcí se nepodaří do konce roku ani zahájit z důvodu nedostatečné projektové přípravy, absence potřebných povolení, jakož i možného prodlužování zadávacích řízení z důvodu odvolávání neúspěšných uchazečů,“ uvádí například ve svém stanovisku ze začátku září Národní rozpočtová rada.

Plánované investice

Instituce, jež má za cíl dohlížet na dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti upozornila také na to, že z dodatečných 200 miliard korun, jež stát získal navýšením deficitu ze 300 miliard korun na půl bilionu, je určeno na investice jen 30 miliard. „Reálné dopady na investiční aktivitu budou však pravděpodobně ještě nižší, neboť část prostředků je určena Státnímu fondu dopravní infrastruktury jako kompenzace za výpadek jeho vlastních příjmů z důvodu ekonomického poklesu,“ uvádí Rada.

Veřejné zakázky ale do stavebnictví neplynou pouze ze státního rozpočtu, téměř polovinu všech veřejných investic totiž tvoří obce a kraje. I jejich rozpočty sice byly dopady pandemie nepříznivě ovlivněny skrze propad výběru sdílených daní, každá obec ale od státu obdržela 1 200 korun na obyvatele jako náhradu.

Z pohledu stavebnictví je případná investiční aktivita místních samospráv za stávající situace zajímavá mimo jiné i proto, že zpravidla realizují menší a flexibilnější projekty. Peníze tak mohou do sektoru proudit tímto způsobem rychleji, než v případě velkých a komplikovaných centrálně uskutečňovaných projektů.

Zdroj: Zdroj: MF ČR

Z analýzy výzkumné společnosti CEEC vyplývá, že v období mezi lednem a květnem bylo vydáno 679 řádných oznámení o veřejné zakázce do stavebnictví, což ve srovnání se stejným obdobím minulého roku představovalo růst o 0,1 procenta. Celková předpokládaná hodnota oznámení za prvních pět měsíců roku činila 63,8 miliardy Kč, což odpovídá meziročnímu růstu o 6,5 procenta.

„Meziroční růst hodnoty ovlivnila velká zakázka s hodnotou 10,8 mld. Kč na pražské metro od Dopravního podniku hl.  m.  Prahy, oznámená v lednu 2020. Pokud bychom modelově posuzovali pouze zakázky s hodnotou pod 1 mld.  Kč, dostaneme meziroční pokles hodnoty oznámených zakázek o 5,2 procenta,“ uvádějí autoři analýzy.

Jak zlepšit kondici české ekonomiky?

K návratu na původní trajektorii růstu investic bude Česká republika podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské v následujících 4 letech potřebovat investovat nejméně 660 miliard korun. „Pokud budeme mít ambici zlepšit kondici české ekonomiky, budeme potřebovat investovat ještě více,“ uvedla Horská.

Zda se sektoru vládních institucí podaří takovouto částku na investice získat a následně prostředky alokovat na smysluplné projekty, ukáže až čas. Stejně tak zatím není jasné, jaká část celkové sumy by mířila do stavebnictví. Letos však má jen do infrastruktury, zejména pak na výstavbu dálnic, silnic 1. tříd a železničních tratí, plynout okolo 70 % objemu prostředků určených na investice.  

Text: jal
ZDROJE: ČTK, CEEC, MF ČR, NRR