Správa železnic vybrala v soutěži vítězný architektonický návrh nového vysokorychlostního terminálu Praha východ.
Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství ABF otevřela přihlášky již 29. ročníku tradiční prestižní celorepublikové soutěžní přehlídky toho nejlepšího co se událo ve stavebnictví a architektuře.
Architektonikou soutěž na podobu nové budovy filharmonie v Praze na Vltavské by mohlo hlavní město a Institut plánování a rozvoje vypsat v polovině letošního roku. Vítěz by pak byl znám v dubnu či květnu 2022.
Možná patří k vašim novoročním předsevzetím více číst nebo se věnovat klimatické krizi a udržitelným řešením. Přinášíme vám výběr inspirativních titulů, které stojí za přečtení.
Jedním z hlavních důvodů růstu cen nemovitostí v Česku, který se nezastavil ani v důsledku koronavirové pandemie, je setrvalý převis poptávky nad nabídkou. Výstavbu nových bytů a domů brzdí především administrativní překážky v podobě příliš pomalého procesu změny územních plánů nebo zdlouhavého a komplikovaného stavebního řízení.
V rámci kurátorského projektu SOKL, který realizuje Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Institutem pro plánování a rozvoj, jsou pro časově omezenou expozici vybírána na nově vzniklá prostranství umělecká díla, která svým obsahem nebo formou komunikují se svým okolím.
Co chybí Praze, aby se stala městem s nejlepší kvalitou života? Praha jako většina světových metropolí podřídila svůj rozvoj hlavně hospodářskému růstu a nekontrolovaný byznys negativně změnil charakter Prahy. Centrum města se proměnilo v turistický skanzen, velké plochy města slouží pouze automobilům a bydlení se stává nedostupným pro většinu lidí. Epidemie nám ukazuje, že se něco musí rychle změnit.
Penta Real Estate prodala kancelářský komplex Churchill Square u hlavního nádraží v Praze za více než čtyři miliardy Kč. Získají jej Českomoravská Nemovitostní a Corporate Finance House Group. Jde o největší letošní obchod na trhu s kancelářskými nemovitostmi v České republice.
Jak přistupuje hlavní město Praha k otázkám spojeným se změnou klimatu? Jakým způsobem jsou adaptační opatření zaváděna do praxe? Dokáže Praha implementovat principy modrozelené infrastruktury v rámci revitalizace konkrétních území tak, jako se to děje v zahraničí? Ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče jsme se zeptali na postup při zavádění koncepčních opatření a na průběh připravovaných projektů.
Aktuální číslo časopisu ASB je zelené. Zaměřili jsme se v něm na adaptaci měst na změnu klimatu, udržitelné projekty, pasivní a nízkoenergetické domy. Nechybí rozhovory o adaptačních opatřeních na klimatickou změnu nebo o udržitelném designu.
Naše města nejsou dostatečně připravena na projevy klimatické změny, jako jsou vlny horka, nedostatek vody, sucho nebo záplavy. Rostoucí rizika spojená se změnou klimatu mohou mít zásadní negativní dopady na kvalitu života obyvatel, přírodní ekosystémy i národní ekonomiku. V zahraničí se adaptační opatření již zavádějí do praxe a vyhodnocují, u nás se více plánuje, než realizuje. Co je třeba udělat pro to, abychom proces adaptace urychlili?
Celé řešené území o rozloze 56 ha se rozkládá od Karlína po Libeň a vznikne na něm i nový přírodní park. V meandru Vltavy plánuje Praha částečně zachovat tamní městskou divočinu a většinu oblasti postupně revitalizovat pro volnočasové aktivity. Území musí také plnit funkci protipovodňové ochrany Prahy.
Jaké dopady bude mít změna klimatu? Proč je důležité mluvit o stupních Celsia? Bude nutné přehodnotit všechny technické normy a postupy? Proč se z klimatické změny stala krize? O těchto otázkách píše klimatolog Jozef Pecho ze Slovenského hydrometeorologického ústavu.
Na poslední přednášce letošního celoročního cyklu: Severská cesta, cesta k udržitelnosti představí spolek Kruh práci progresivního dánského studia Johansen Skovsted Arkitekter. V živém streamu zástupci kanceláře odhalí svůj přístup k architektuře, přírodě a dědictví staveb a poukážou na své zdařilé projekty.
Ke konci roku 2019 se na území České republiky nacházelo 1,58 milionu m² zelených střech, extenzivních i intenzivních. To je 1,2násobek rozlohy pražského Starého Města nebo přibližně polovina rozlohy pražského Nového Města.