Nová zelená úsporám čelí kritice. Stát chce dát bankám miliardy

Připravovaný návrh programu Nová zelená úsporám z dílny Ministerstva životního prostředí čelí kritice ze strany oborových organizací. Podle nich se aktuální podoba podpory odklání od původního cíle – tedy přímé pomoci domácnostem při investicích do úsporných a obnovitelných technologií. Místo toho má stát nově směřovat značnou část prostředků na úhradu úroků bankám.

Podle propočtů Komory obnovitelných zdrojů energie a partnerských asociací by tento model mohl během prvních pěti let stát až 8 miliard korun. Tyto finance by přitom podle kritiků neputovaly přímo k domácnostem, ale do finančního sektoru. Komora proto přichází s alternativním návrhem, který má být zároveň levnější pro stát.

Alternativa: postupně vyplácený bonus

Navrhované řešení počítá s možností, že domácnosti, které investici uhradí z vlastních prostředků, získají finanční bonus vyplácený postupně v čase. Princip by tak v zásadě kopíroval současný model úhrady úroků, avšak s tím rozdílem, že by podpora směřovala přímo k příjemcům.

Výpočty Komory OZE ukazují, že k dosažení stejného motivačního efektu by stačilo vyplatit nižší částku, než kolik by stát zaplatil na úrocích bankám. Analýza vychází ze všech obnovitelných zdrojů zahrnutých v programu Nová zelená úsporám, nezahrnuje však opatření zaměřená na zateplení a další úpravy obálky budov.

„MŽP pod vedením Igora Červeného připravuje model, kde stát zaplatí bankám miliardy, ale domácnostem ani korunu, aby se jim zlepšila návratnost. Domníváme se, že veřejné peníze mají pomáhat hlavně lidem, ne jen bankám. Doporučujeme proto dát domácnostem alespoň možnost vybrat si místo úvěru postupně vyplácený bonus. Stát by tak i ušetřil,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Nízký zájem o úvěrové financování

Zástupci sektoru zároveň upozorňují, že o čistě úvěrové financování je mezi domácnostmi dlouhodobě nízký zájem. Podle nich tak hrozí, že podpora nástroje, který lidé nevyužívají, povede k poklesu realizací.

„Stát chce masivně podpořit nástroj, který lidé ve skutečnosti nevyužívají. Domácnosti nechtějí financovat novou fotovoltaiku či tepelné čerpadlo čistě dluhem. Pokud program zůstane takto nastavený, povede to k propadu realizací,“ říká Aleš Hradecký, předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky.

Riziko pro důvěru veřejnosti

Dalším zmiňovaným aspektem je možný reputační dopad navrhovaného modelu. Podle odborníků může být pro veřejnost obtížně přijatelné, pokud stát bude hradit úroky bankám, zatímco přímá podpora domácností ustoupí.

„Pro veřejnost bude velmi těžké přijmout, že stát platí úroky bankám, zatímco přímá podpora domácností mizí. Takový model může zásadně poškodit důvěru v podporu úspor energií,“ dodává Eva Neudertová, ředitelka Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Podobně se vyjadřují i další zástupci oboru

„Instalace solárního termického systému je cesta ke zvýšení soběstačnosti a snížení provozních nákladů na bydlení s prokázanou životností 30+ let. Nejedná se o tak nákladné opatření, pro které by si domácnosti byly ochotny brát úvěr. Spíše očekávají pomoc s počáteční investicí s jasným vědomím, že tato pomoc přichází k nim, nikoli k bankám,“ říká Jiří Kalina, z Československé společnosti pro sluneční energii.

„U kotlů nebo moderních kamen je situace velmi podobná – domácnosti investují vlastní peníze a očekávají, že stát jim pomůže zkrátit návratnost. Ne že bude financovat úroky bankám. Pokud podpora nebude dávat lidem ekonomický smysl, jednoduše se realizace zastaví. A to je škoda nejen pro obor, ale i pro energetickou bezpečnost a dostupnost vytápění v regionech.“ říká Libor Soukup, Cech kamnářů ČR.

Zástupci sektoru proto navrhují úpravu programu, která by domácnostem umožnila volbu mezi úvěrovým financováním a postupně vyplácenou podporou. Podle nich by takový model byl nejen levnější pro stát, ale zároveň rychlejší a účinnější z hlediska motivace k realizaci úsporných opatření.