Co týden dal: Kde končí rozvoj a začínají otázky
Jan Nápravník Uplynulý týden se na webu asb-portal.cz nesl ve znamení velkých debat. Nešlo ani tak o architektonické ikony nebo povedené realizace, ale o otázky, které dnes řeší města, developeři i veřejnost. Jakou cenu má rozvoj území? Kde končí potřebná výstavba a začínají nevratné zásahy? A jak se proměňuje samotné bydlení?
Čtyři výrazné články ukázaly, že architektura dnes stále častěji vstupuje do společenské diskuse. Dopady jsou rozdílné, ale považuju za pozitivní, když se o tom aspoň mluví.
Šokující devastace. Hotelový resort Trumpových podle expertů nevratně poškodil albánské pobřeží
Nejčtenějším článkem týdne se stal text věnovaný luxusnímu hotelovému resortu spojenému se jménem amerického prezidenta, laureáta ceny FIFA Peace Prize, Donalda Trumpa.
Zatímco investoři mluví o rozvoji cestovního ruchu ve Středomoří, odborníci upozorňují na rozsáhlé škody v jedné z nejcennějších částí albánského pobřeží. Satelitní snímky i vyjádření ekologů naznačují, že první stavební práce už zanechaly následky, které nemusí být možné napravit.
Článek se stal nejčtenějším nejen kvůli známému jménu. Otevírá totiž mnohem obecnější otázku, kterou řeší pobřežní oblasti po celé Evropě. Jak skloubit ekonomický rozvoj s ochranou přírody a kde leží hranice, za kterou už návrat není možný? Právě proto vyvolal tak silnou odezvu i mezi čtenáři, kteří dost možná architektonická témata tolik nesledují a nekonzumují, aspoň tedy podle mého názoru.
Francouzská zkušenost jako varování
Velký zájem vzbudil také článek věnovaný milionům domů ohrožených změnou klimatu. Francie dnes podle článku naší redaktorky Elišky Hřebenářové řeší problém, který může v příštích letech stále častěji dopadat i na střední Evropu, tím pádem i na Českou republiku.
Dlouhá období sucha střídají přívalové deště, půda pracuje a základy budov se dostávají pod stále větší tlak. Ve Francii se už jedná o miliony staveb a škody dosahují miliard eur ročně. A nejedná se o nějaký krátkodobý trend. Data ukazují, že jde o novou „normu“, která jen tak nezmizí. I proto by ostatní státy měly zpozornět. Ve světle aktuálních událostí z jihozápadu země o to víc.
Právě spojení architektury, stavebnictví a klimatických změn patří k tématům, která budou nabývat na významu. Tomu jsme se ostatně v poslední době díky Elišce věnovali i v dalších článcích. Nejde o vzdálenou budoucnost ani o problém jiných zemí. České prostředí čekají podobné výzvy a zkušenosti ze zahraničí mohou být cenným varováním. A ruku na srdce, současný vývoj a (ne)reakce vládnoucí garnitury (ať už na komunální či vládní úrovni) nedávají úplně hřejivý pocit bezpečí, že jsme na podobné situace připraveni.
Živou debatu mezi developery, architekty i realitními odborníky na sociálních sítích rozpoutal článek o nových označeních bytů. Tradiční kategorie garsonka nebo 1+kk přestávají některým projektům i developerům stačit a na trhu se objevují nové pojmy, které mají lépe vystihnout současné způsoby bydlení. Mrkněte do článku a dost možná budete koukat. Za sebe můžu říct, že o spoustě označení jsem slyšel prvně.
Na první pohled jde o slovíčkaření. Ve skutečnosti ale článek otevřel mnohem zajímavější otázku. Proměňuje se jen marketing, nebo se opravdu mění způsob, jakým lidé chtějí bydlet?
Rostoucí ceny bytů, menší dispozice i nové nároky na flexibilitu mění celý rezidenční trh a jazyk developerů se tomu přizpůsobuje. Řekl bych, že vlastně vůbec není divu, že právě toto téma vyvolalo mezi odbornou veřejností tolik reakcí. Mně osobně se to nelíbí, co vám? Dejte nám vědět.
Silnou odezvu na sociálních sítích zaznamenal také projekt Yards v rámci nově přebudovávaného Nákladového nádraží Žižkov. Výstavba více než tisícovky bytů patří k největším rezidenčním proměnám současné Prahy a od začátku přitahuje rozdílné názory. Někteří tento územní rozvoj vítají, jiní varují před přeplněností Žižkova a dalších čtvrtí, na které Praha není připravena a ztratí původní charakter. Je tomu tak?
Právě podobné projekty ukazují, že dnešní urbanismus není jen otázkou architektury. Stává se veřejným tématem, do něhož chce stále více lidí aktivně promlouvat. To je určitě dobře. Všichni jsme přeci jen uživateli těchto prostor, proto bychom měli mít možnost se vyjádřit.
