Banky tlačí na zelené stavebnictví. Až polovina úvěrů by měla směřovat na udržitelné budovy

20 10 CZ OF Bubenská1 8469
Zdroj: CZGBC

Stavebnictví produkuje 39 procent světových emisí CO2 a očekává se, že se investice v tomto oboru do roku 2060 zdvojnásobí. Banky se zavázaly, že se na svou činnost budou dívat optikou požadavků na odpovědné podnikání, a i v rámci poskytování financí budou uplatňovat zásady udržitelnosti.

Finanční instituce tedy budou přicházet s nabídkou služeb a produktů, které mají směřovat jejich klienty k udržitelnosti. Podnikatelé tak budou moci získat zvýhodněné úvěry právě na financování projektů, které jsou šetrné k planetě.

„Aby ale tento obor mohl fungovat dlouhodobě, musí zezelenat. A není to jen o tom, že několik uvědomělých firem dobrovolně preferuje udržitelná řešení. Do zeleného stavebnictví tlačí firmy stále intenzivněji i financující banky. Podle některých odhadů by už do roku 2025 mohla až polovina bankovních úvěrů ve stavebnictví směřovat jen na udržitelné budovy,“ uvedla výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy Simona Kalvoda.

Banky začnou posuzovat udržitelnost

Rada vznikla v roce 2009  spojuje společnosti a organizace z oblasti šetrného stavebnictví. Chce podněcovat tuzemský trh k přeměně způsobů, jakými se navrhují, staví, rekonstruují a provozují budovy a urbanistické celky. Rovněž pořádá pro odbornou veřejnost semináře, kde experti radí, jak firmy na udržitelnou budoucnost připravit. V nadcházejícím finančním rámci EU v letech 2021 až 2027 půjdou ve všech programech EU do udržitelnosti obrovské prostředky na investice, které bude třeba dofinancovat.

Udržitelnost projektů bude ale nezbytné prokázat jednotným způsobem. Banky by měly být schopny posoudit projekt z hlediska jeho dopadů na životní prostředí a klasifikovat ho v rámci tzv. taxonomie. Typicky jde o renovace budov a projekty, které jsou spojeny se zvýšením energetických úspor.

Aby projekty měly šanci získat výhodnější financování nebo nezanedbatelnou podporu z EU v objemu 30 až 60 procent investičních nákladů, musí jít o energeticky šetrné budovy. U novostaveb by měly dosahovat kategorie A, u renovací pak nejhůře C ze škály energetické náročnosti.

Nároky bank budou přísnější

„Do budoucna lze nicméně očekávat, že nároky se budou dále zpřísňovat. U novostaveb by energetická náročnost měla být ještě o 10 procent nižší než u budov s téměř nulovou spotřebou, u renovací by cílem mělo být zvýšení úspory energie minimálně o 30 procent. Samozřejmostí u projektů pro zelené financování pak budou nabíjecí stanice, řízení energetické výkonnosti, solární panely na budovách, ale i negativní cíle, jako je stanovení limitů na spotřebu vody nebo vysoký podíl stavebního odpadu určený k recyklaci,“ řekl vedoucí sekce Odpovědné firmy ve Frank Bold Filip Gregor.

Pokud firmy budou chtít získat na stavební projekty výhodné financování, potřebují informovat financující banky o cílech a budoucích dopadech projektů týkajících se klimatu a širších environmentálních dopadů včetně plánu nulových emisí, dopadů na spotřebu vody.

Také budou muset být schopny spočítat si svou uhlíkovou stopu apod. A právě k tomu má sloužit evropská reforma reportování o udržitelnosti spolu s taxonomií, což je jednotný klasifikační systém, který zhodnotí aktivity z hlediska jejich příspěvku ke snižování emisí CO2.

Od partnerů ASB

Česko se nepřipravuje

V České republice na to nicméně zatím nejsme připraveni. Podle výzkumu Frank Bold, který dotazoval 300 evropských korporací je připravenost na reportování o udržitelnosti daleko vyšší v západní Evropě. Cesta změny firemní kultury na zelenou přitom nemusí být dlouhá.

O tom svědčí příklad CPI Property Group, která zahájila první kroky k vybudování firemních struktur tzv. ESG (Environmental-Social-Governance) v roce 2018. Od té doby již vydala čtyři zelené dluhopisy za téměř dvě miliardy eur a tím se zařadila mezi top 20 evropských emitentů zelených dluhopisů.

red