asb-portal.cz - Odborný portál pro profesionály v oblasti stavebnictví

Řešení poruch hydroizolace spodní stavby rodinných domů

28.11.2008

V záplavě technických informací o plochých a šikmých střechách, včetně široké škály nových či inovovaných materiálů, jež se věnují těmto konstrukcím, jsou hydroizolace spodní stavby spíše výjimkou. Jednou z možností, jak zhotovit hydroizolaci spodní stavby, jsou stěrkové hydroizolace na bázi asfaltů.


V tomto článku posuzujeme praktické porušení některých základních principů hydroizolační techniky jak v projektové dokumentace, tak při vlastní realizaci.


Případová studie
Objekt rodinného domu je umístěn ve svažitém terénu se složitými základovými poměry – zvodnatělé písky a štěrky byly objeveny projektantem již při geologickém průzkumu před zpracováním projektové dokumentace. Při zahájení prací byl u přístupové cesty nad rodinným domem nalezen pramen vody vyvěrající až na povrch.

Rodinný dům je v rámci zpracované projektové dokumentace (stupeň projektu – pro provedení stavby) rozdělen na část A, B a C. S ohledem na terén je rodinný dům zakládán ve dvou úrovních. Nižší část objektu je založena na železobetonové základové desce a vyšší část je na železobetonových základových pásech, které jsou odděleny pomocí dilatace z polystyrenu. Rozdíl výšek úrovně podlahy mezi těmito dvěma částmi domu je 2,90 m. Zdivo (1. PP) je částečně zapuštěno do upraveného terénu a je z cihel o šířce 440 mm; ochranná izolační přizdívka je z plných cihel o šířce 150 mm.

Jako hydroizolace byla ve všech skladbách (vodorovné i svislé hydroizolace se současnou hydroizolací proti radonu) v projektové dokumentaci doporučena hydroizolační asfaltová stěrka o tloušťce 4 mm a její ochrana pomocí systémové geo­textilie. K doplnění všech těchto opatření byla navržena i drenáž základové spáry. Zhotovitel ještě tyto vrstvy doplnil o další ochranu zděné izolační přizdívky – položil nopovou fólii. Až potud by každý investor mohl být spokojený. Praktické kroky zhotovitele i projektanta vedly však zcela jiným směrem a došlo zde k rozsáhlým poruchám brzy po kolaudaci objektu.

Kolaudace „bez závad“
V rámci projektu pro provádění stavby nebyl zhotoviteli předán jediný detail týkající se hydroizolace spodní stavby. Jediným vodítkem byl jeden řez konstrukcí zdiva. Při první prohlídce jsme s trochou ironie konstatovali, že stavba byla zkolaudována bez závad, což svědčí o technické úrovni pracovníků příslušného stavebního úřadu. Její stav přibližujeme na několika fotografiích.

S ohledem na první „dojmy“ a na rozsáhlé a členité základy jsme rozhodli vykopat čtyři sondy až k základové spáře a teprve potom prostudovat předanou dokumentaci včetně projektové. V rámci místního šetření jsme se zabývali především důkladnou prohlídkou sond a měřením s příslušnou fotodokumen­tací.

Tak byla v první sondě u vodorovné hydroizolace základových pásů naměřena maximální tloušťka stěrkové hydroizolace 1,5 mm (měřeno na odštěpku pomocí elektronického měřidla Digital Caliper). Obdobně tomu bylo i u svislých hydroizolací, kde byly naměřené až extrémní hodnoty do 0,95 mm. U svislých částí stěrek chyběla systémová ochrana.

Překvapením nebyla jen tloušťka nalezené stěrkové hydroizolace, ale již na první pohled také způsob montáže nopové hydroizolační fólie na ochranné přizdívce a montáž drenážního potrubí. Jak ukázaly kopané sondy i vizuální prohlídka jejich stavu před kopanými sondami, vzájemné spoje byly někde provedeny na sraz bez překladu a bez zatlačení do jednotlivých nopů.

Fólie byla na mnoha místech z nedbalosti roztržená a upevňování rovněž nebylo provedeno předepsanými spojovacími prostředky – včetně jejich rozteče. Nebyla provedena ani taková samozřejmost, jakou je zabudování vrchní ukončovací lišty, kterou má každý výrobce ve svém výrobním sortimentu  Drenážní potrubí bylo sice navržené okolo celého objektu, avšak kopané sondy ukázaly, že se nachází pouze u některých částí základů.

To nejlepší na konec
Z poskytnuté fotodokumentace majitele rodinného domu a z toho, co jsme si sami potvrdili pomocí sekané sondy, byla prvním krokem zhotovitele na stavbě 1. PP izolační přizdívka z plných cihel. Následovalo zhotovení omítky přizdívky a hydro­izolační stěrky. Posledním krokem bylo zdění z nosného zdiva z Porothermu.

Hydroizolační asfaltová stěrka je na opačné straně, než je místo působení tlaku vody nebo vodní páry, tj. na straně negativního tlaku. V takovém případě dochází k tomu, že tlaková voda působí tlakem na omítku, která je nosičem hydroizolační stěrky a pomalu ji rozkládá; hydroizolační stěrka ztrácí svůj pevný podklad a v důsledku tlaku vody praská a odprýskává a v interiéru se objevují první mokré skvrny.

Norma ČSN P 73 0600 uvádí: „Hydroizolace staveb se navrhují tak, aby bránily pronikání vody v kapalném nebo tuhém skupenství do chráněných konstrukcí.“ Na jiném místě se v normě uvádí: „Podle povahy hydroizolačního řešení je třeba v projektu přesně a úplně graficky nebo slovně, popřípadě za použití obou způsobů, stanovit druh, vlastnosti, polohu a rozměry hydro­izolací staveb.“

Z uvedeného vyplývá, že ani jedna zásada nebyla dodržena. Problémy v hydroizolaci způsobila zejména nedostatečná tloušťka stěrkové hmoty – v projektu se počítalo se 4 mm, což je jako ochrana před tlakovou vodou velmi málo. Dalším porušením technických předpisů výrobce byla chybějící ochranná vrstva stěrkové hydro­izolace.

Největším prohřeškem proti hydroizolačním zásadám z hlediska zhotovitele bylo umístění hydroizolační stěrky na opačné straně směru toku pronikající vody (tuto situaci umožnily projekční chyby vyplývající z porušení ČSN P 73 0600 – stanovení postupu prací).

Dalším vážným porušením prováděcího projektu bylo vynechání části drenážního systému – ani rozsáhlé kopané sondy v prostoru mezi vstupy do rodinného domu od části C a A až k balkónovým dveřím tento systém neobjevily.

Kromě závažného porušení normy byla při hydroizolaci spodní stavby porušena i doporučení výrobců nopových fólií. Jedná se hlavně o uchycení této fólie v její horní části – uchycení fólie hřeby s talířovou podložkou v rozteči cca 1 500 mm a více nebylo systémové a horní hrana fólie nebyla překryta systémovou lištou. Proto došlo k tomu, že brzy po kolaudaci (ještě v témže roce) musel majitel objektu řešit vzniklou situaci novou rekonstrukcí hydroizolací spodní stavby doprovázenou velkými finančními náklady.


Ing. Antonín Parys
Foto: autor

Antonín Parys je soudním znalcem, autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby. Upravený příspěvek zazněl na konferenci Izolace staveb Praha.

Komentáře

Prepíšte text z obrázku do poľa. Ak nedokážete text rozoznať, kliknite na obrázok.

Další z Jaga Media