Konstrukční detaily systémů vodotěsných  izolací spodní stavby
Galerie(16)

Konstrukční detaily systémů vodotěsných izolací spodní stavby

Partneři sekce:

Konstrukční detaily jsou pro projekční práci velmi důležité a lze říci, že bývají často složitější než samotná hydroizolace spodní stavby. Jedním ze základních pilířů řešení je určení, zda detaily plní funkci vodotěsné izolace nebo současně řeší i další konstrukční potřeby spodních staveb.

V tomto článku uvedeme některé zásady konstrukčního řešení detailů vodotěsných izolací spodní stavby a upozorníme na řešení vodotěsných izolací v kombinaci s drenážním systémem, kde je nutné, aby se oba systémy, izolační a drenážní, doplňovaly a nerušily se.

Hlavní zásady konstrukčního řešení
U všech systémů vodotěsných izolací spodní stavby platí tyto zásady:

  • konstrukční detail musí být řešen pro namáhání, kterému bude vystaven,
  • konstrukční detail musí být realizovatelný (proveditelný), tj. zejména kolem něj musí být dostatečný pracovní prostor.
Příklad přechodu hydroizolačního systému z vodorovné na svislou konstrukci bez drenážního systému Příklad přechodu hydroizolačního systému z vodorovné na svislou konstrukci s drenážním systémem

Pro konstrukční detaily platí, že:

  • všechny materiály použité při opracovávání detailu musejí být slučitelné (nemohou být ve vzájemné negativní interakci),
  • veškeré detaily musejí být zesíleny dodatečným pásem stejného nebo specializovaného izolačního materiálu,
  • minimální šířka zesilovacího pásu je 300 mm, tj. 2 × 150 mm,
  • v případě tvarovek je možné počítat s velikostí hran 120 mm.

Každý objekt je individuální a je vždy nutné počítat s modifikací nebo úpravami konstrukčních detailů, které je třeba – podle aktuální situace řešeného objektu – zapracovávat do projektové dokumentace.

Přehled konstrukčních detailů

  • Zesílení koutů a hran (včetně koutových a rohových tvarovek),
  • etapové a pracovní spoje,
  • prostupy,
  • mechanické kotvení hydroizolace k podkladu,
  • dilatační uzávěry,
  • ukončení nad úrovní terénu a na rámu výkladců a dalších otvorových výplní,
  • propojení hydroizolačních systémů,
  • injektážní systémy, trubičky,
  • profilované pásy typu waterstop.


Řešení prostupů; hydroizolace je vždy ukončena na pevné a volné přírub
1 – hydroizolační povlak, 2 – zesilující pás hydroizolace, 3 – volná příruba, 4 – rozpěrný těsnicí prvek


Zesílení koutů a hran

Všechny konstrukční detaily jsou zesilovány – u jednovrstvových povlaků se přidává zesilující pás z vrchu, u dvouvrstvových se přidává mezi jednotlivé vrstvy hydroizolačního povlaku. Ve všech izolačních systémech se kromě zesilujících pásů používají:

  • u asfaltových izolací speciálně tvarované přířezy,
  • u fóliových izolací speciální tvarovky.


Etapové a pracovní spoje
Etapové spoje jsou konstrukční detaily, které umožňují propojení dvou pracovních záběrů při provádění vodotěsných izolací.


Etapové spoje
1 – hydroizolační povlak, 2 – zesilující pás hydroizolace, 3 – provizorní mechanická ochrana


Prostupy

Základním principem řešení konstrukčních detailů – prostupů – je sevření izolačního povlaku mezi pevnou a volnou přírubu. Při použití plášťových trub je navíc nutné těsnit prostor mezi prostupujícím tělesem a vlastní plášťovou troubou. To se provádí nejlépe za pomoci rozpěrných pryžových prvků.

Mechanické kotvení, mechanické připevnění izolačních povlaků k podkladu

Každý hydroizolační povlak je nutné kotvit k podkladu. Toho lze docílit s pomocí pásků, které jsou mechanicky kotveny k podkladu, potažené natavenou fóliovou izolací nebo krycím pásem asfaltového hydroizolačního povlaku.


Mechanické kotvení hydroizolačního povlaku
1 – hydroizolační povlak, 2 – zesilující pás hydroizolace, 3 – prvek mechanického kotvení, 4 – podkladní pásek z fóliového plechu nebo plastu

Dilatační uzávěry
Dilatační uzávěry systémů vodotěsných izolací spodních staveb s povlakovými izolacemi jsou limitujícím konstrukčním detailem systémů vodotěsných izolací spodních staveb.

Dilatační spáry podle typu namáhání dělíme na:

  • posuvné,
  • smykové,
  • pohybové (smykové i posuvné namáhání v jednom).

Pro řešení dilatačních uzávěrů u povlakových izolací platí tyto zásady:

  • Neprovádět dilatační uzávěry v koutech a rozích.
  • Hydroizolační povlak musí v místě dilatačního uzávěru umožňovat vzájemný pohyb stavebních konstrukcí ve všech směrech (posuvné, smykové a pohybové dilatační spáry).
  • V místě dilatačního uzávěru musí být hydroizolační povlak zesílen dodatečným pásem hydroizolačního povlaku (syntetické fóliové nebo asfaltové pásové) ochranné vrstvy.
  • Musí respektovat možné pohyby, tj. jsou oproti běžné ploše zesíleny. Hydroizolační povlak v místě dilatačního uzávěru je mechanicky velmi zranitelný.
  • V oblasti dilatačních uzávěrů je vhodné vytvořit samostatné kontrolní sektory, umožňující stálou kontrolu těsnosti hydroizolačního povlaku a v případě poruch jednoduchou sanaci.
  • U systémů bez aktivní kontroly těsnosti je vhodné zabudovávat již při výstavbě sanační systém (injektážní trubice), který by umožnil v případě porušení lokální injektáž porušeného místa.

Pro zesílení hydroizolačního povlaku v dilatačních uzávěrech lze používat zesilující profilované pásy, umožňující překlenutí vzájemných pohybů dilatačních spár.

Ukončení nad terénem nebo na rámech dveří
Tato ukončení zabraňují pronikání vody za hydroizolační povlak. Pro řešení tohoto detailu platí zásady:

  • Hydroizolace musí byt vytažena minimál­ně 150 mm nad úroveň terénu. Samozřejmě platí pravidlo: čím výše, tím lépe.
  • Hydroizolační povlak musí být spolehlivě připevněn k podkladu, nejlépe mechanicky.
  • Hydroizolační povlak je nutné v celé výšce nad terénem chránit před mechanickým poškozením.

Uvedené detaily je nutno řešit nejen z hlediska hydroizolací, ale též z hlediska stavební tepelné techniky.

Velmi důležité pro konstruování detailů jsou pásy typu waterstop; jedná se o profilované pásy, které mohou sloužit jako:

  • dělení sektorů u kontrolních systémů,
  • zesílení dilatačních uzávěrů,
  • kotvicí prvky pro navaření hydroizolačního povlaku.

Propojení různých izolačních systémů
V mnohých případech je nutné propojovat staré a nové hydroizolační systémy spodní stavby. To je samozřejmě možné v případě:

  • spojení dvou slučitelných hydroizolačních systémů.
  • použití přechodového můstku.
  • použití přechodových prvků.
Propojení hydroizolačních systémů pomocí stěrkových izolací, které jsou slučitelné s původní hydroizolací. Pro asfaltové hydroizolační povlaky jsou to zejména stěrky na bázi PMMA. Propojení hydroizolačního asfaltového a fóliového povlaku pomocí pásu fólie slučitelné a zapojitelné na asfaltové pásy Propojení hydroizolačního asfaltového a fóliového povlaku pomocí sevření izolace mezi pevnou a volnou přírubu

Ing. Marek Novotný
Foto: archiv autora

Autor je soudním znalcem v oboru stavebních izolací a stavební fyziky.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.