Vlhkost v domě je častým problémem zejména v zimních měsících, kdy může docházet ke kondenzaci vlhkosti ve vnitřním prostředí nebo i zatékání do konstrukce porušené, například chladem či mrazem, anebo nesprávně provedené již ve fázi výstavby. Vlhkost v konstrukci je nebezpečná nejen proto, že přispívá k degradaci stavebních materiálů a jejich nesprávné funkci, ale ke vzniku plísní, pro které vytváří optimální prostředí.
V roce 2023 bylo české stavebnictví kvůli nepříznivým ekonomickým vlivům v poklesu. Negativní vývoj neminul ani oblast výstavby ze dřeva. Aktuální trend klesajících úrokových sazeb hypoték by však měl pomoci situaci v letošním roce zlepšit. Co dalšího by rozvoji segmentu pomohlo a jak majitelé dřevostaveb vnímají problematiku monitoringu vlhkosti? To rozebírá ve svém komentáři Miroslav Veselý, CEO společnosti SENZOMATIC.
Zabudovaná vlhkost v konstrukci může mít v dlouhodobém horizontu závažné následky. Pokud se navíc v této skladbě vyskytují dřevěné prvky, je riziko napadení dřevokaznými houbami a plísní extrémně vysoké. Plíseň se však nebude projevovat pouze ve skladbě, ale časem se začne dostávat i do interiéru. Užívání takovýchto prostor je pak pro lidi škodlivé a nezdravé.
Zachování hodnoty stavebního díla zahrnuje více než jen vysušení vlhkých zdí. I přes fundamentální význam komplexního konceptu renovace pro zachování hodnoty stavebního díla se v praxi často jednotlivé škody posuzují samostatně – a jejich vzájemné působení v souvislosti s celkovým objektem se nezohledňuje a podceňuje. Následné škody a další investice jsou odstranitelná rizika, kterým lze zabránit vhodnými a komplexními renovačními koncepty.
Zvýšená vlhkost v interiéru je problémem mnoha domů i bytů. Zhoršuje klima a představuje riziko vzniku plísní. Největší zátěží trpí koupelna. Zde nestačí pouze nárazové větrání, ale ventilaci je nutné řešit průběžně. Efektivní cestu představuje lokální větrací jednotka s rekuperací tepla KORASMART 1200, jež je vybavena automatickým odvlhčováním a elektronicky uzavíratelnou klapkou.
Stávající bytové domy trpí řadou neduhů, jedním z nich je problematika zateplení dvouplášťových rovných střech. Původní koncepce dnešním požadavkům na energetickou úspornost nestačí. Tento problém se týká i plochých střech nově postavených. V praxi to při kvalitní sanaci znamená nejen více tepla, ale i možnost úspory 10-20% u střech bytových domů. Při použití kvalitní izolace to může znamenat i další úspory za energii vynaloženou na chlazení. A konec konců správně fungující dvouplášťová střecha je méně náchylná k opravám a to je úspora přímo zásadní.
Počet dřevostaveb v posledních letech roste, dalo by se dokonce říci, že tento typ výstavby zažívá doslova boom. Při stavbě domu na bázi dřeva je však nutné vybírat materiály s ohledem na specifika dřevostaveb. Zvýšená vlhkost v prostředí, zvláště v době výstavby, může u dřevěných sendvičových konstrukcí způsobit rozkližování panelů, praskání, bobtnání a další podobné defekty.
Interiérové mikroklima v obytných budovách je ovlivňováno lidmi, kteří v nich žijí. V důsledku přítomnosti a aktivit osob (jako je např. vaření a sprchování) a přítomnosti rostlin zde narůstá vzdušná vlhkost. Úkolem větracího systému je také snižovat vysokou vlhkost vzduchu v interiéru. Vnitřní vzduch je v zimě nahrazován studeným venkovním vzduchem, který zpravidla obsahuje méně vlhkosti než interiérový vzduch.
Zvýšená vlhkost v interiéru je problémem mnoha domů i bytů. Zhoršuje klima a představuje riziko vzniku plísní. Největší zátěží trpí koupelna. Zde nestačí pouze nárazové větrání, ale ventilaci je nutné řešit průběžně. Efektivní cestu představuje lokální větrací jednotka s rekuperací tepla KORASMART 1200, jež je vybavena automatickým odvlhčováním a elektronicky uzavíratelnou klapkou.
O nejčastějších chybách, které jsou spojeny s realizací dřevostaveb či jejich životností, jsme si povídali s Ing. Petrem Filipem.
Zdravé životní prostředí, pohodové mikroklima domova, to jsou v dnešní době čím dál častěji diskutovaná témata. Řešením mohou být sádrové omítky, které nejenže nabídnou vysoký komfort hladkých stěn interiéru, ale umí si především poradit s přebytečnou vlhkostí. Každý interiér, v němž se vlhkost vzduchu pohybuje nad 60 %, bývá náchylný na růst plísní.
Stavitelem bytového domu v Plzni byl v roce 1927 František Fína. Po 82 letech bylo nezbytné cihlový dům zrekonstruovat, proto byly navrženy jeho opravy – sanace vlhkého zdiva a následné zateplení stěn obvodového pláště domu a oprava balkonů.
Voda a vlhkost přicházející ze země a srážkami z ovzduší jsou odvěkými nepřáteli dřeva. Nejsou však jedinými zdroji „mokrých“ problémů dřevostaveb. Také v interiéru se vařením či sprchováním, ale i dýcháním produkuje vlhkost, která je ve formě vodních par rozpuštěna ve vzduchu. Tyto páry mají snahu vstupovat do konstrukcí domu. A jsou-li obvodové stěny či krov dřevostavby nesprávně navrženy nebo zhotoveny, může tato vlhkost v konstrukci napáchat velké škody.
Značná část starších staveb je napadena vlhkostí v různých formách. Nadměrná vlhkost zdiva vede k rozpadu stavebních materiálů, zvyšování tepelných ztrát budov a může vyvolat i onemocnění pobývajících osob. Průzkum příčin vlhnutí zdiva proto patří mezi základní stavebnětechnické průzkumy. Optimální způsob sanace vlhkých budov závisí na správném vyhodnocení všech informací, které průzkumem shromáždíme. Důležité je, aby byl zpracován co nejdříve, nejlépe v úvodních stupních projektové dokumentace. Návrh sanačních zásahů totiž může výrazně ovlivnit celkové stavební řešení nebo využití prostor.
