Vítězství nejistoty. Rozložený pavilon si odnáší nejprestižnější architektonickou cenu
Mies van der Rohe Award 2026 získala proměna výstavního a kongresového centra Palais des Expositions v belgickém Charleroi, kterou navrhly kanceláře AgwA a architecten Jan de Vylder Inge Vinck. Ocenění bylo oznámeno 16. dubna 2026 ve finském Oulu, Evropském hlavním městě kultury, v budově Aalto Siilo od Alvara Aalta z roku 1931, která symbolicky rámovala i letošní důraz na práci s existující architekturou. Cenu uděluje Evropská komise společně s Fundació Mies van der Rohe.
Letošní ročník podle poroty ukázal architekturu, která „pracuje s tím, co již existuje, a otevírá nové prostorové, sociální i materiálové možnosti“. Pětičlenné mezinárodní porotě předsedal chilský architekt Smiljan Radić, držitel Pritzkerovy ceny za rok 2026. Do soutěže se zapojilo 410 projektů, z nichž porota vybírala vítěze. Z této silné konkurence si belgický Palais des Expositions odnáší cenu především za „odvážný, ale zároveň vynalézavý přístup“.
Proměna výstaviště
Palais des Expositions vznikl v 50. letech podle návrhu architekta Josepha Andrého jako součást poválečné obnovy Charleroi. Dvě dlouhé výstavní haly o délce přibližně 60 metrů tehdy fungovaly jako výraz průmyslové prosperity města navázané na těžbu uhlí.
V následujících desetiletích se do objektu postupně vrstvily různé programy — od veletrhů a výstav přes sportovní využití až po doplňkové provozy v přízemí, kde fungoval bowling, tenisové kurty nebo hasičská stanice. S útlumem těžkého průmyslu od 60. let se ale původní význam stavby začal rozpadat a její využití se postupně fragmentovalo. V době soutěže v roce 2015 už areál fungoval jen částečně, mimo jiné jako kluziště nebo dráha pro RC modely aut.

Architekti AgwA a architecten Jan de Vylder Inge Vinck vstupují do stavby bez snahy o její nahrazení. V rámci sedmileté transformace, která pracuje s přibližně 50 000 m² existující struktury, volí strategii přesných zásahů a postupného uvolňování původního objemu. V centrální hale odstraňují části fasád, čímž vznikají kryté venkovní prostory, a jižní křídlo přetvářejí na vícepodlažní parkovací dům.
Méně bourání, méně peněz
Jedním z klíčových momentů je odstranění původního foyer, které odkrylo robustní železobetonovou konstrukci a vytvořilo prostor mezi interiérem a exteriérem. V jeho středu se otevírá atrium, kolem kterého je organizován veřejný prostor ve třech úrovních propojených monumentálními schodišti. Zachované komíny a přiznaná konstrukce hal zůstávají součástí nové prostorové logiky a dál určují charakter místa.

Areál o ploše přibližně 50 000 m² funguje v podmínkách omezeného rozpočtu, což se odráží v přístupu založeném na selektivní demolici a opětovném využití. Tři z šesti hal slouží jako parkování, zbývající části jako výstavní prostory, zázemí a auditorium. Část zpevněných ploch byla odstraněna a nahrazena zelení, která postupně propojuje jednotlivé části areálu a mění jeho dosavadní uzavřený charakter v prostupnější strukturu.
Porotu přesvědčila aktivace stavby
Právě tento přístup ocenila i porota ceny Mies van der Rohe Award 2026, která vítězný projekt v Charleroi označila za citlivou a zároveň odvážnou transformaci rozsáhlé poválečné stavby. Ve svém hodnocení zdůraznila, že projekt „místo nahrazení stavbu znovu aktivuje, pracuje s omezeními a rozvíjí strategii, která proměňuje nedostatek v příležitost a obnovu v silný návrhový nástroj“, přičemž právě prostřednictvím přesně cílených zásahů otevírá nové prostorové, sociální i materiálové možnosti.

Finalisté i vítězné řešení letošního ročníku naznačují několik klíčových směrů současné architektury. Společným jmenovatelem je práce s nejistotou, schopnost reagovat na existující podmínky a proměňovat omezení v prostor pro nové možnosti. Porota ve složení Smiljan Radić, Carl Bäckstrand, Chris Briffa, Zaiga Gaile, Tina Gregorič, Rosa Rull a Nikolaus Hirsch v tomto ohledu vyzdvihla přístup, který se k environmentálním, sociálním i ekonomickým výzvám neobrací skrze přidávání či expanzi, ale skrze přesnost, vynalézavé využití zdrojů a znovuotevření hodnoty toho, co už je v území přítomné.







