Na okraji Mníšku pod Brdy vyrostl dům, který v sobě spojuje tradiční habitus a vysoce komfortní bydlení. Zdánlivě nesourodý je i plech, do nějž je dům zahalen, s lesem, v jehož blízkosti je stavba umístěna. Všechno však není tak, jak to na první pohled vypadá.
Pražský Karlín se za posledních několik let proměnil z nevalně proslulého místa ve stylovou, kulturou pulzující čtvrť plnou hipsterských kaváren a obchodů s designovým zbožím. Pokud do Karlína zabloudíte, potkáte možná také showroom autorského nábytku Vladana Běhala.
České přísloví říká, že se tak dlouho chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. V případě ateliéru what architects platí, že tak dlouho dělali kvalitní architekturu, až si toho všimla mezinárodní porota a získali cenu CE ZA AR v kategorii „interiér“. Projektem, kterému bylo toto ocenění přiřknuto, byla rekonstrukce přízemního bytu v Bratislavě.
Studio Compass stál před nelehkým úkolem! Ne že by návrh rodinného domu představoval něco výjimečného, ale pokud projektujete pro své vlastní příbuzné, náročné a ošemetné to bude vždy. Jak se s tím čtveřice architektů popasovala?
Práce interiérových architektů a designérů spočívá ve snaze vytvářet prostory, ve kterých se jejich budoucí uživatelé mohou cítit svobodně a sami sebou. O současných trendech a vývoji koupelnového designu jsme si povídali s Jiřím Drahotou ze studia Perfecto design.
Byt na Vinohradech, jehož rekonstrukci v letošním roce dokončilo 0,5 Studio, není rozhodně prvním podobným počinem těchto tvůrců. Pavel Nový a Vít Svoboda mají s podobnými situacemi – byt v tradiční pražské zástavbě a jeho přizpůsobení současným požadavkům – bohaté zkušenosti. Specifikem tohoto projektu je, že vše musí být vidět.
I neobyčejný dům může vypadat na první pohled zcela obyčejně, důležité je místo, kde stojí, charakter pozemku, vnitřní uspořádání a také to, zda splňuje přání a představy svých obyvatel. Dům pro čtyřčlennou rodinu, jehož autorkou je architektka Lucia Kocmanová, je umístěn v mírně svažité zahradě se starými stromy, obklopené lesem a pastvinami. A vymyšlený je vskutku do detailu. Venku i uvnitř.
Když investoři koupili starý rodinný dům se stodolou, plánovali jeho rekonstrukci k bydlení, stodola byla jakýmsi bonusem navíc, nakonec se však ukázala jako nejdůležitější objekt. Samotný původní rodinný dům totiž nejenže neodpovídal dnešním požadavkům na bydlení, byl navíc v tak špatném stavu, že by jeho rekonstrukce byla neúměrně nákladná, a tedy neekonomická.
Tělesně postižení a hendikepovaní lidé mají velmi složitý život a neustále bojují s mnoha překážkami. Vidíme to dnes a denně na ulici i mimo ni. Nejčastější překážkou pro ty, kteří musí trávit život na vozíku, jsou bariérové vstupy. Ačkoliv se situace u nás výrazně zlepšila, stále máme ve vybavení budov co dohánět. I nízký výstupek, jakým je například práh mezi dvěma místnostmi, nebo mezi venkovní terasou a interiérem, je problematický. Ačkoliv je na trhu několik systémových řešení, které nesou označení „nulový práh“, ještě nikdy nebyl ve skutečnosti nulový – až nyní.
Vlastně není ani zvláštní či podivné, že malý zalesněný kopec v lůně středočeského venkova s osobitou atmosférou jakési izolovanosti a výjimečnosti dostal název Ostrov. Snad jeho osamocenost a určitá intimita vzhledem k okolní krajině vyvolává dojem autonomie a soukromí. Neobvyklá proto nemusí být ani skutečnost, že jeho kouzlu podlehne nejeden návštěvník.
Moderní trend odhalených cihel a betonových stěn či imitace kamene dnes mnozí kritizují kvůli tomu, že působí příliš chladně. Tento příjemný prostor na Šumavě však ukazuje pravý opak. Harmonii do interiéru dodává dřevo, teplé a měkké detaily, bodová světla. Čest historii a přírodě!
Příjemný rodinný dům spojuje pozitiva dřevodomu a některých prvků architektury, charakteristických pro lokalitu, s moderními potřebami mladé rodiny. Jednopodlažní dům s obytným podkrovím si pro svou rodinu postavil architekt Václav Kocián. Jednou ze specialit tohoto domu je dojem vznášení se nad zemí.
Mnohým se při slově Barandov vybaví ateliéry, filmaři a herci. V této pražské čtvrti ale najdeme i jiná řemesla a příkladem může být interiér, který navrhla kancelář ti architekti. Vždy není třeba efekty dodávat uměle a navíc, stačí poctivá práce všech.
Češi, národ chalupářů, jak si někdy říkáme, jsou mistři improvizace a kutilství považují za přednost. Na tom, že výsledek je někdy diskutabilní, už pak ne vždy záleží. Malé „chaty“ ale mohou vypadat i jinak a jedním takovým příkladem je bouda Černá Voda v Horní Malé Úpě, kterou navrhlo studio ADR ve spolupráci s mar.s architects.
Sto padesát let starý a desetiletí nepoužívaný prázdný hospodářský objekt chtěl majitel zbourat, do naší doby se prý jaksi nehodil… Ale proč hned bourat, nebylo by lepší vzdát poctu té energii předků, která je tu stále patrná, zachovat genius loci? Architekti ze studia Madritsch PFURTSCHELLER přistoupili k proměně s respektem a úctou.
