V polovině 20. století byl dvorek nejen praktickým, ale i společenským prostorem. Žilo se na něm, štípalo se dříví, věšelo se prádlo, ale také se tu potkávali obyvatelé domu. Dnes při pohledu na dvorky cítíme zvláštní pocit. Možná nostalgii. Projít se dnes starší částí města, ať už Prahy nebo Brna, a nahlédnout přes oprýskanou branku do dvora je vždy s pocitem nostalgie. Jenže takováto zákoutí v posledních letech mizí. A spolu s nimi se vytrácí něco, co drželo komunity pohromadě.
Představte si město, které je 170 kilometrů dlouhé. Přestože v něm bydlí statisíce lidí, najdete v něm jen dvě budovy a nevede jím žádná silnice. Šílený nápad? Ukázka ze sci-fi knihy? Ani to, ani ono. Seznamte se s Neom…
Ve vídeňské městské části Favoriten se blíží ke konci výstavba prvního tzv. superbloku. Projekt se inspiroval barcelonským modelem městských čtvrtí, kde automobilová doprava ustupuje lidem, zeleni a komunitnímu životu. Cílem je vytvořit přívětivé prostředí pro každodenní život, kde dominují pěší, cyklisté a veřejná prostranství. Uvedlo to město Vídeň v tiskové zprávě.
Koncept patnáctiminutových měst je jednou z nejdiskutovanějších urbanistických teorií současnosti. Má své zastánce i odpůrce, na obou stranách s řadou argumentů. Zabývá se jím i česká metropole Praha.
Na jižním pobřeží řeckého hlavního městě nabírá na obrátkách dlouho očekávaný plán na přeměnu bývalého letiště v největší chytré město Evropy. Po deseti letech odkladů se rýsuje vize Ellinikonu - začíná vyrůstat Marina Tower, která se brzy stane prvním řeckým mrakodrapem.
V jakých městech chceme žít a o čem si myslíme, že je pro spokojený život důležité? Na tyto i další otázky odpovídá výzkumný projekt a nová kniha The Ideal City.
