Nacházíme se ve fázi, kdy bychom měli mít vyjasněné potenciální umístění fotovoltaiky na našem objektu tak, aby byla výroba energie co největší, a zároveň už bychom měli mít i jasnější představu, jaký výkon od domácí elektrárny očekáváme a jaká by tedy mohla být její potenciální velikost na naší střeše. Jak to ale bude s cenou?
Pokud už víme, že náš objekt je vhodným adeptem k instalaci solárních panelů – a to ať už protože zkrátka chceme, anebo protože orientace, oslunění a stínění jsou vždy v náš prospěch – stojíme před volbou kolik vlastně chceme, aby naše soláry vyráběly energie.
Fotovoltaické panely získávající energii ze slunce pro potřeby běžného provozu rodinných domů jsou nyní poměrně často skloňovaným pojmem – jednak protože jsou léta čím dál teplejší a všichni už tak nějak počítáme, že nejdéle ve druhé polovině června udeří tropické teploty a na vyasfaltovaných ulicích bude vedro jako ve výhni, ale i kvůli neustále stoupajícím cenám energií a plynu, které se ne a ne zastavit.
Článek se zabývá současnými inovacemi ve využití sluneční energie. Nosná část článku popisuje inovace v oblasti fotovoltaických technologií, a tedy přeměny slunečního záření na elektrickou energii. Další část je věnována přímo využití sluneční energie v oblasti architektury a technologickém zabezpečení budov – zejména chlazení a vytápění.
Společnost Wienerberger, výrobce pálených cihel Porotherm a střešních tašek Tondach reaguje na zvyšující se poptávku trhu po fotovoltaice. Namísto klasických panelů ale přichází s vlastním řešením v podobě modulů, které jsou zakomponované přímo mezi střešní krytinu.
Ceny emisních povolenek se rapidně zvyšují, dodavatelé elektrického proudu na to nekompromisně reagují zvyšováním ceny elektřiny. Na jakých hodnotách se cena elektřiny zastaví? Odpověď na tuto otázku nikdo z nás netuší. Proto je ten správný čas poohlédnout se po jiných zdrojích elektřiny.
Je používání fotovoltaických kolektorů na úkor fototermických selháním Státního fondu životního prostředí? Jaká jsou fakta a zkušenosti s jednotlivými typy výrobků?
Jak by mohla vypadat udržitelná architektura, která bude produkovat více energie, než jí sama spotřebuje? Inspirujte se vizí významné norské architektonické kanceláře.
Snižování energetické náročnosti budov a ekologicky přijatelnější zdroje energie s minimálním dopadem na životní prostředí – to je část z požadavků, které jsou kladeny na všechny správce nemovitostí.
Článek se zaměřuje na detailnější analýzu mechanizmu vzniku a šíření vady fotovoltaických modulů známé jako šnečí cestičky.
Fotovoltaika je v současné době jedním z celosvětově nejrychleji rostoucích segmentů energetiky. Za posledních 20 let pokrok v technologii vedl k impozantnímu snížení ceny fotovoltaických modulů a dalších komponentů, zvýšení účinnosti a výrazného zlepšení spolehlivosti a výnosu systému, což se projevilo v následném poklesu ceny vyráběné elektřiny. S tím je spojený rychlý růst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren.
Dánsko je země proslulá nejen svojí architekturou, ale také výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Není proto náhodou, že právě dánští architekti z ateliéru C.F. Møller navrhli školní budovu, která si většinu energie potřebné k provozu vyrobí sama.
Příspěvek analyzuje základní fyzikální charakteristiky fotovoltaických zdrojů energie ve vztahu k systémům elektrických tepelných čerpadel jako hlavních zdrojů tepelného hospodaření budov (vytápění, příprava teplé vody a chlazení).
ABB v Singapuru podporuje energetickou revoluci novým způsobem výroby solární energie. Nedostatek volné půdy na pevnině doposud výrazně omezoval možnosti Singapuru, pokud jde o využívání sluneční energie. Pro toto město obklopené mořem mohou však být životaschopnou alternativou plovoucí solární panely.
Obec Kněžmost nedaleko Mnichova Hradiště se rozhodla zmodernizovat budovu základní školy. Jdou na to skutečně od základu: nový objekt bude maximálně energeticky úsporný a doplněný solární elektrárnou tak, aby mohl být energeticky (téměř) soběstačný.
