Vzhůru za výhledy: Pět českých rozhleden, které vás okouzlí svou architekturou

Prázdniny jsou v plném proudu a k nim neodmyslitelně patří i výlety. Již od dětství je míváme spojené s návštěvou rozhleden, které patří k nejcharakterističtějším stavbám české krajiny.

Od romantických kamenných věží 19. století přes technicky odvážné ocelové konstrukce až po současné dřevěné realizace představují svébytnou kapitolu české architektury. Z desítek českých rozhleden jsme se pokusili vybrat pět nejkrásnějších.

Petřínská rozhledna – česká „Eiffelovka“

Petřínská rozhledna je bezpochyby nejslavnější českou rozhlednou a zároveň jednou z ikon pražského panoramatu. Byla postavena během pouhých pěti měsíců pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891 z iniciativy Klubu českých turistů, jehož členové se inspirovali návštěvou Eiffelovy věže na pařížské světové výstavě roku 1889. Architektonické řešení je připisováno Vratislavu Pasovskému, ocelovou konstrukci navrhli inženýři František Prášil a Julius Souček z Českomoravské strojírny.

Přestože bývá označována za kopii Eiffelovy věže, jde o svébytné technické dílo. Ocelová příhradová konstrukce vysoká 58,7 metru stojí na osmibokém zděném soklu, který tvoří pevnou základnu celé stavby. Charakteristickým prvkem jsou dvě samostatná schodiště – jedno pro výstup a druhé pro sestup – vinoucí se uvnitř konstrukce kolem centrálního tubusu. Elegantní příhradový systém minimalizuje vlastní hmotnost stavby při zachování vysoké tuhosti, což představovalo vrchol českého ocelového stavitelství konce 19. století. Od roku 1958 je rozhledna kulturní památkou a dodnes představuje jednu z nejvýznamnějších technických staveb své doby.

Jurkovičova roztančená secese

Jurkovičova rozhledna nad Rožnovem pod Radhoštěm byla otevřena v roce 2012. Její plány jsou ale o více než 100 let starší, jde totiž o nikdy nerealizovaný návrh Dušana Jurkoviče z roku 1896 pro vrch Brdo u Valašského Meziříčí.

Přes pokusy o realizaci projektu v 60. letech minulého století byla stavba zahájena až v říjnu 2010. Betonová podezdívka je obložena kamenem, na dřevěné části bylo použito dřevo buku, smrku a jedle. Výška rozhledny je 31,09 metru, přičemž vyhlídková plošina se nachází ve výšce 18,8 metru.

I když jde o soudobou stavbu, veškeré kovářské a klempířské práce a většina tesařských prací včetně detailů byly prováděny ručně za použití starých, dnes již běžně nepoužívaných postupů. Na stavbu bylo použito 200 metrů krychlových kulatiny a barevné řešení rozhledny odpovídá Jurkovičovým stavbám na Pustevnách.

Diana – (filmová) hvězda Karlových Varů

Kamenná rozhledna Diana se nachází na Výšině přátelství nad Karlovými Vary. Od počátku byla koncipována jako reprezentativní cíl lázeňských hostů. Už od roku 1909 sem vedla lanová dráha a v letech 1912–1914 zde byla firmou karlovarského stavitele Františka Fouska vystavěna lovecká chata s přilehlou rozhlednou podle projektu karlovarského architekta Antona Breinla.

Architektonicky představuje vrchol historizující lázeňské architektury počátku 20. století. Téměř čtyřicetimetrová hranolová věž se zkosenými nárožími je postavena z kamenného zdiva s cihelnými prvky a završena dřevěným vyhlídkovým ochozem a valbovou střechou. Dosahuje celkové výšky 40 m, vyhlídkový ochoz se nachází ve výšce 35 m. Výjimečnost rozhledny spočívala již v době jejího vzniku také ve vybavení osobním výtahem, který zpřístupnil vyhlídku i méně pohyblivým návštěvníkům.

Monumentální hmota stavby kontrastuje s okolním lesem a vytváří jednu z nejvýraznějších dominant Karlových Varů, vyhledávanou jako atraktivní místo setkávání například i během slavného filmového festivalu.

Biskupská kupa – nejstarší rozhledna Jeseníků

Kamenná rozhledna na Biskupské kupě patří k nejstarším dochovaným vyhlídkovým věžím v České republice. Současná stavba byla slavnostně otevřena v roce 1898 na místě původní dřevěné rozhledny z roku 1889. Vznikla z iniciativy Moravskoslezského sudetského horského spolku u příležitosti padesátého výročí vlády císaře Františka Josefa I. a původně nesla název Kaiser-Franz-Josef-Warte.

Architektura rozhledny vychází z pozdního historismu a vyniká svojí elegancí. Věž je vystavěna z kamenného zdiva kruhového půdorysu a dosahuje výšky přibližně 19 metrů. Vnitřní dřevěné schodiště se vine podél obvodového pláště a ústí na vyhlídkovou plošinu, z níž se otevírá pohled na Hrubý Jeseník, Zlatohorsko i polské Slezsko.

Po druhé světové válce sloužila stavba jako televizní vysílač, po rozsáhlé rekonstrukci byla v roce 1998 znovu zpřístupněna veřejnosti. Díky autenticky zachované podobě představuje jednu z nejcennějších historických rozhleden v českých horách.

Rozhledna Salaš – inspirovaná symbolem štěstí

Nejmladší stavbou tohoto výběru je rozhledna Salaš v Chřibech nedaleko Velehradu, otevřená v roce 2015. Vznikla na základě architektonické soutěže soukromého investora, z níž byl vybrán návrh kanceláře CAD Projekt Plus architekta Jana Smékala. Charakteristickým motivem, který dává rozhledně velice originální vzhled, se stala dvojice do sebe zaklesnutých číslic sedm – symbolu štěstí, který určuje nejen siluetu stavby, ale i její konstrukční logiku.

Nosnou část tvoří ocelová konstrukce, kolem níž se vine centrální točité schodiště se 112 stupni. Vnější plášť je obložen lamelami ze severské borovice, přičemž architekti záměrně ponechali část nosné konstrukce přiznanou, aby návštěvníci mohli vnímat statické řešení stavby. Rozhledna dosahuje výšky přibližně 21 metrů a nabízí dvě vyhlídkové plošiny. Podlahy z pororoštů propouštějí světlo i pohled na terén pod stavbou a umocňují prostorový zážitek. Přestože jde o relativně malou realizaci, představuje příklad současné české architektury, která spojuje originální výtvarný nápad s promyšleným konstrukčním řešením a citlivým zasazením do krajiny Chřibů.