Mezi letošními účastníky Grand Prix Architektů se v kategorii novostavba objevila realizace malé vodní elektrárny ve Svijanech. Zajímavá je nejen tvarem své nadzemní části, ale také tím, že stavba je doplněna o rybí přechod, který umožňuje vodním živočichům překonat výškový rozdíl hladiny v okolí elektrárny. Novou malou vodní elektrárnu můžete zahlédnout i ze silničního mostu přes řeku Jizeru na cestě mezi Prahou a Turnovem.
Rozšíření letiště u Montevidea, hlavního města Uruguaje, bylo postaveno už v roce 2009. Jeho elegantní tvar a celkové řešení je však dokonale nadčasové. Nedávno letištní halu od světoznámého uruguayského rodáka Rafaela Viñoly, která je nepřehlédnutelná díky své velkolepé a přitom křehce působící střeše s ocelovou konstrukcí, ocenili porotci prestižní architektonické soutěže Architizer A+ Awards cenou v kategorii Transport.
V Ammánu, hlavním městě Jordánska, stojí nejnovější velkolepý projekt studia Foster+Partners. Od roku 2005 architekti pod vedením Normana Fostera projektovali nové mezinárodní letiště pro toto město s dvěma a půl milióny obyvatel. Výzva to byla o to větší, že je plánován každoroční nárůst počtu odbavených pasažérů na tomto letišti o šest procent. Z nynějších třech a půl milionu odbavených by mělo být v roce 2030 hned 12 milionů. Bylo tedy nutné navrhnout letiště tak, aby mohlo do budoucna růst.
Základní myšlenkou tohoto návrhu byla transparentnost a dialog s městem. Oba úmysly vyjadřuje právě monumentální klenba ze skla a oceli. Obrovská skleněná stavba nahrazuje tradiční fasádu a navozuje přirozenou interakci mezi interiérem stanice a městem.
Nový terminál 4 letiště Barajas v Madridu patří k nejrozsáhlejším evropským realizacím. Před architekty stál náročný úkol – navrhnout terminál letiště, které bude ve finále druhým největším evropským přestupním uzlem po letišti Schiphol v Nizozemí, s přepravní kapacitou až 35 milionů pasažérů ročně.
Terminály veřejné dopravy jsou průchozí místa, kde hlavní roli hrají orientace, pohyb a čas. Pro svou programovou dočasnost mají tato místa tendenci stávat se ne příliš příjemnými prostory. Jak změnit charakter těchto míst? Jak tato místa oživit a naplnit běžnými městskými uživateli? Jak je propojit se strukturou města? Jednu z odpovědí nabízí projekt příbramského nádraží od ateliéru HMArchitekti.
Kvalitní doprava je základem úspěšného rozvoje ekonomiky každé země. O tom se přesvědčila i Čína, která v současnosti boduje množstvím unikátní architektury. Prudký ekonomický rozvoj, ale i olympijské hry konané před dvěma lety si mimo jiné vyžádaly investice do dopravy. Ty vedly také k vybudování největší dopravní stavby v Asii – železničního nádraží Jih položeného přibližně šest kilometrů od Zakázaného města. Nádraží je vlajkovou lodí pekingské vysokorychlostní železniční osy, na níž vlaky dosahují rychlosti až 350 km/h. Přestože se Číně dlouhodobě vyčítá lhostejnost k ekologii, stavba překračuje všechna očekávání – je významným příkladem implementace udržitelných principů v architektuře, především solární energie.
Jižní kříž není jen známé souhvězdí, které pomáhalo v orientaci námořníkům na jižní polokouli. Je to také název nově zrekonstruovaného nádraží a dopravního uzlu v australském Melbourne. Leží na třídě Spencer Street na západním konci hlavní obchodní čtvrti naproti sportovnímu stadionu Docklands. Jeho futuristicky vyhlížející střecha se vlní mezi mrakodrapy druhého největšího města nejmenšího kontinentu světa. Autorem této železniční stanice je britský architekt Nicholas Thomas Grimshaw, jehož rukama prošlo už mnoho významných projektů dopravních terminálů.
Ekonomická situace zatím regionálním letištím nepřeje. Některá proto musela dokonce přehodnotit své plány. Nicméně jedna velká investice se chystá – ve Vodochodech má vzniknout moderní mezinárodní letiště za zhruba tři miliardy korun.
V úterý 25. května 2010 byly v Betlémské kapli uděleny tituly Česká dopravní stavba a technologie roku 2009. Cílem soutěže je profesionální prezentace oborů českého dopravního stavitelství a inženýrské profese nejen laické i odborné veřejnosti, ale také české a evropské politické reprezentaci. Do soutěže byly přihlášeny dopravní stavby, úseky dopravních staveb, samostatné stavební objekty a technologie, které byly uvedeny do provozu v loňském roce. Letos tento titul získaly čtyři stavby a jedna technologie, kterou je dálniční SOS hláska TCSIPO2 společnosti Spel.
Nové vlakové nádraží v amsterdamské čtvrti Bijlmer je součástí tratě spojující Amsterdam s Utrechtem a zároveň spojnicí mezi tratí rozdělenou rezidenční a komerční částí jihovýchodního města. Na projektu, jehož součástí bylo napojení na bulvár pro davy fanoušků směřujících na blízký fotbalový stadion, se podílela dvě architektonická studia: britské Grimshaw Architects a nizozemské Arcadis Architecten.
Poslanecká sněmovna odsouhlasila zákon o zákazu prodeje ruzyňského Letiště Praha. Má obavy, aby nebylo prodáno pod cenou, jako to hrozilo ČSA. Zejména poslanci sociální demokracie mají pocit, že Letiště Praha, které na rozdíl od ČSA vydělává, je zlatý důl. Otázkou ale je, zda tomu tak skutečně je. Stejně jako to, co se stane, až pražské letiště bude muset i v rámci České republiky zápasit s konkurencí. Konkurence je sice zatím relativně slabá, existují však investoři, kteří by rádi dosud neotřesitelné postavení pražského letiště narušili. Vidina zisků na vzdálenějším horizontu je lákavá. Krize přece nepotrvá věčně.
Skutečnost, že cena práce je v porovnání s cenou základních stavebních materiálů neustále vyšší a vyšší, vede k tomu, že jsou stále více navrhovány jednoduché trámové konstrukce. Elegantní skořepinové konstrukce vyžadující náročné skruže, které byly běžné v padesátých a šedesátých letech minulého století, jsou nyní navrhovány jen zřídka.
Desítky miliard korun by měla Praha v nejbližších letech vynaložit na rozvoj nových tras metra. I přes finanční krizi je první fáze prodloužení metra A z Dejvické do Motola v pokročilé fázi přípravy. Zcela nová trasa D z Písnice na Hlavní nádraží je zatím nejistá, ačkoli by měla výstavba obou linií začít téměř současně. U ní radnice uvažuje o financování s pomocí partnerství veřejného a soukromého sektoru. Architektonické soutěže se opět nekonají.
Z kopcovité krajiny nad lázeňským městem Karlovy Vary odlétají z malého mezinárodního letiště cestující do Egypta, Řecka, Turecka i Ruska. Od května jsou již odbavováni v nové budově připomínající aerodynamický trup letadla. Autorem této futuristicky tvarované haly je brněnský architekt Petr Parolek.
