Od pondělí 7. dubna (v závislosti na počasí nejpozději v úterý) by měl být obnoven plný provoz na dálnici D1 v Brně mezi 194. a 196. kilometrem. Řidiči se tak po více než 20 měsících dopravních omezení dočkají rozšířeného úseku bez kolon. Práce na tomto vytíženém místě přinesly opakované komplikace v dopravě, zejména dlouhé kolony nákladních vozidel.
Dokončení posledního chybějícího úseku dálnice D1 u Přerova se urychlí o 91 dní, což umožní její otevření ještě na konci letošního roku. Toto zrychlení však bude stát 72 milionů korun, které získá zhotovitel stavby jako kompenzaci za intenzivnější nasazení stavebních kapacit. Oznámil to generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) oznámilo, že vybralo vítěze soutěže na přestavbu křižovatky dálnic D1 a D2 na jihu Brna. Zakázku získalo sdružení firem OHLA ŽS, Swietelsky a Hochtief CZ, které nabídlo cenu 3,2 miliardy korun a dobu realizace 643 dnů, tedy přibližně rok a tři čtvrtě.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) oznámilo, že další fáze rozšiřování dálnice D1 v okolí Brna, konkrétně mezi 182. a 210. kilometrem, bude odložena až na dobu po roce 2030. Důvodem je složitá dopravní situace, která nastala po zahájení přestavby úseku mezi 194. a 196. kilometrem.
Rozšíření dálnice D1 mezi 194. a 196. kilometrem v Brně na šest pruhů by mělo být hotové o dva měsíce dříve, tedy v polovině dubna příštího roku, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Stát za to zaplatí o 70 milionů korun více, původní cena přesahovala jednu miliardu korun.
Stát v příštím roce zahájí stavbu více než 50 kilometrů nových dálnic. Mezi nimi by měl být například i poslední nedokončený úsek dálnice D1 u Přerova. Dokončeno pak bude dalších 25,5 kilometru dálnic. Zároveň by měla začít stavba téměř 93 kilometrů silnic první třídy.
Devítiletá rekonstrukce dálnice D1 skončila 1. října, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovozňuje poslední opravovaný úsek. Rekonstrukce vyšla na 21,8 miliardy Kč bez DPH, což je proti původním předpokladům asi o dvě miliardy méně. Dokončení oprav se ovšem zdrželo o tři roky, termín byl dvakrát odsouván.
Liniové stavby budované člověkem protínají krajinu a nevratně tak od sebe oddělují území, podobně jako to přirozeně od nepaměti činí například vodní toky nebo ještě ve větší míře pohyby tektonických desek. Důsledkem pro divokou zvěř je znemožnění přirozené migrace po původně scelené krajině.
Úsek dálnice D1 Hubová–Ivachnová je situován v okolí města Ružomberok a bude tvořit jeho obchvat. Článek se věnuje čtyřem mostním konstrukcím projektovaným společností SHP, které kombinují atypický přístup k řešení nosné konstrukce a spodní stavby.
Na úseku Dálnice D1 Hubová–Ivachnová byly navrženy různé typy nosných konstrukcí a také bylo využito několik mostních technologií. Tomu odpovídala i různá specifika instalace předpínacího systému u každého jednotlivého mostu. V článku se věnujeme pěti z nich.
Mostní opěry z vyztužené zeminy nejsou příliš frekventovaným řešením, pokud hovoříme o řešení bez dalších podpůrných prvků úložného prahu, nejčastěji tedy pilot. Přesto se v posledních patnácti letech podařilo několik mostních opěr čistě z vyztužené zeminy realizovat. Posledním, a zatím technicky nejsložitějším objektem byly mostní opěry dálničních mostů na Slovensku na stavbě D1 v úseku Jánovce – Jablonov. Jedná se o tři mostní objekty – dva jednopolové (SO 211-00a, SO 211-00b) a jeden vícepolový (SO 216).
