Partneři sekce:

Gare Maritime v Bruselu: Město, kde nikdy neprší

Transformace historické stavby, která kdysi patřila k největším železničním stanicím a současně největším poštovním úřadům v celé Evropě, není zrovna malé sousto. Rotterdamští architekti z ateliéru Neutelings Riedijk z obřího kolosu skla, betonu a oceli vytvořili samostatnou městskou čtvrť, jež se nese ve znamení udržitelnosti a materiálové recyklace.

V době, kdy e-mail můžeme kamkoliv do světa odeslat během pár vteřin a balíček nám dovezou až na zápraží, snadno zapomeneme na to, jak byla pošta distribuována dříve. Rodina německých aristokratů, Thurn-Taxisů, začala expandovat do doručovatelského byznysu záhy – v roce 1489.

V roce 1516 si na zelených loukách na kraji Bruselu vytvořili provozní zázemí stájí a pastvin pro postiliónské koně a toto hájemství si podrželi až do roku 1704, kdy velení i sklady své mezinárodní pošty přesunuli do Frankfurtu.

Přímo ve středu rozrůstající se belgické metropole se tím otevřel prostor pro další využití. Pole u Tour et Taxis, jak se lokalitě přezdívalo, byly příhodně situované na pomezí kanálu Wilebroek, navíc u říční tepny Scheldt, napojující Brusel na Severní moře. V roce 1895 proto vláda schválila štědře dotovaný projekt přetvoření 37 hektarů zdejší plochy v největší evropské redistribuční překladiště a centrum mezinárodní pošty.

Rozsah tohoto záměru je těžké si představit v kontextu Evropy počátku 20. století, protože se jednalo o vůbec první multimodální stavbu světa. Přivezte sem cokoliv vozem, na koňském potahu, vlakem nebo pod paží a vaše zásilka odtud může během hodin vyrazit na cestu za oceán. A zrovna tak zpětně tu mohlo být zboží vyzvedáváno, protože napojení areálu na železnici, lodní i pozemní přepravu, bylo dokonale propracované.

Listovní zásilky i balíčky vonící kávou a čokoládou tu zpracovávali v areálu o rozloze 45 000 metrů čtverečních. Pracovalo tu 3 000 stálých zaměstnanců pošty a v přidružených skladištích a depotech bezpočet manipulačních dělníků, zřízenců železnice i posádek lodí. Zdejší Gare Maritime, kombinace poštovního úřadu, terminálu železniční stanice pro osobní i nákladní přepravu a místo k naloďování zboží a pasažérů, byla ve své době byla druhou nejrozsáhlejší stavbou v celé Evropě, hned po paláci ve Versailles.

Nový smysl? Užitek přinese město ve městě

Přešlapování v nejistotě, kterou jen nelibě nesla čtveřice nadnárodních developerů spoluvlastnících areál, ukončil rok 2017. Finálním verdiktem o budoucnosti místa se stal záměr na jeho přetvoření do podoby „smíšených“ urbánních programů. Tedy zachování vnějšího objemu památkově chráněné stavby, ale přepracování vnitřní výplně na kanceláře, prodejny, restaurace, cateringové služby a místa pro konání společenských událostí.

Cílem bylo vytvořit „město ve městě“, kryté nové bulváry ulic, parky a náměstí, vše s příslušnou civilní obslužností. Přesněji tedy: „Vybudovat město, na které nikdy neprší,“ abychom si vypomohli poetickým popisem projektu od jeho tvůrce, Dietera de Vose, který se spolu s architekty studia Neutelings Riedijk pustil do nelehké práce.

Někdejší poštovní úřad, terminál železnice a lodní dopravy dnes slouží jako město ve městě – najdeme zde kryté bulváry ulic, náměstí, kanceláře, prodejny, restaurace i prostory pro společenské akce.
Někdejší poštovní úřad, terminál železnice a lodní dopravy dnes slouží jako město ve městě – najdeme zde kryté bulváry ulic, náměstí, kanceláře, prodejny, restaurace i prostory pro společenské akce. | Zdroj: Filip Dujardin

Proč nelehké? Stanice Gare Maritime nebyla žádným brownfieldem, nehezkou stopou industriální minulosti a jizvou v organickém tkanivu metropole. Ale spíš místem osobních vzpomínek a podstatnou součástí historie celého města. Citlivost k původní skladbě a důraz na zachování původního charakteru jsou ale z principu nesnadné, když chcete současně „změnit, ale uchovat“ něco s výměrou 45 000 metrů čtverečních. Kolosální stavba vždy představuje výzvu, narazíte na parametry celkového objemu, zdrtí vás její vizuální váha.

Pokud tedy zrovna nemáte tak dokonale propracovaný projekt jako rotterdamští architekti, kteří si k dílu přizvali řadu uznávaných profesionálů z různých oborů, aby s nimi od samého počátku řešili dílčí úseky problematiky.

V době vzniku byla Gare Maritime druhou nejrozsáhlejší stavbou v celé Evropě.
V době vzniku byla Gare Maritime druhou nejrozsáhlejší stavbou v celé Evropě. | Zdroj: Filip Dujardin

Že nad plány redesignu historické budovy zasednou architekti, smysl dává. Ale poradní tým tu tvořili také konstrukční inženýři (inženýři z Bureau Bouwtechniek jsou přímo spolutvůrci záměru), strojní technici, památkáři, odborníci na akustiku, krajináři, hygienici, umělci, konzultanti požární bezpečnosti, ekonomičtí poradci a rozpočtáři materiálu.

Vlastně jen pod pilotní verzí návrhu je podepsáno více než 50 expertů mimo živé jádro Neutelings Riedijk Architects, kteří přípravu pojali komplexně a rozhodně jednotlivé aspekty projektu nepodcenili. A co tu tedy, v obálce monumentu minulosti s potenciálem k budoucnosti, nakonec vyrostlo? V podstatě se tu nachází celá samostatná městská čtvrť s včleněnou desítkou parků, volně navázaná prosklenou fasádou na vnější ulici Picardstreet.

Prvenství minulá a současná

První krok? Zmenšit a polidštit měřítko nepřirozeně velké budovy a v jejím podstřeší rozdělit prostor na menší pavilony s rozlohou 4 500 m2; ve vstupní a koncové partii tak zároveň vznikly dva menší vstupní portály (750 m2). „Tím se narušil dojem nekonečné haly, připomínající spíše nákupní centrum, a vytvořila se iluze uliční sítě,“ popisuje de Vos. Tu podpořila adaptace desítky zahrad (tematicky členěné jako lesní, květinová, luční a vonná), mozaikovitě včleněných mezi stavby a také zapracování dvou šestnáctimetrových pruhů zeleně.

Inspiraci si architekti vypůjčili od španělských ramblas, volně průchozích pasáží o malých náměstí mezi bloky domů. K vestavění pavilonů i tvorbě stropních obkladů byly využity CLT panely, doplněné o certifikované FSC dubové dřevo. Je v tom princip ekologické udržitelnosti, ale také úspor. Řešení s cementovými překlady by totiž bylo hmotově pětkrát těžší (a násobně dražší).

Architektonické řešení vychází z principů udržitelnosti a využívá modulární CLT panely.
Architektonické řešení vychází z principů udržitelnosti a využívá modulární CLT panely. | Zdroj: Filip Dujardin

Navíc panelové struktury mohou existovat zcela nezávisle na ocelové konstrukci obvodu původní stavby. „S CLT jsme mohli naplno využít možnosti off-site konstrukce, prefabrikovat potřebné díly a nechat je sestavit v místě bez přístupu těžké techniky nebo narušení samotné lokality,“ dodává de Vos. Panely jsou přitom ze své podstaty modulární a mohou být klidně využity časem jinde.

V tom se zračí odkaz na cirkulární ekonomiku, materiálovou recyklaci a poptávku po znovu využívání, která vlastně celý projekt Gare Maritime charakterizuje. Z něčeho starého a nevyužívaného se tu vytváří něco smysluplného, významného pro další existenci. Sérii někdejších prvenství po úpravě Neutelings Riedijk rozšířila další, aktuální.

Od partnerů ASB

Architekti vytvořili iluzi uliční sítě, která je navíc podpořena zahradami a pruhy zeleně mozaikovitě včleněnými mezi stavby.
Architekti vytvořili iluzi uliční sítě, která je navíc podpořena zahradami a pruhy zeleně mozaikovitě včleněnými mezi stavby. | Zdroj: Filip Dujardin

Gare Maritime je v současnosti největší realizací s využitím CLT panelů v celé Evropě. A dalším unikátem je, že její provoz je kompletně energeticky neutrální, s nulovou emisní bilancí. Podlouhlá střecha se totiž podbízela instalaci 17 000 metrů čtverečních solárních panelů, které teď kryjí vnitřní poptávku po energiích (v doplnění s geotermálními vrty).

Funguje tu i rozsáhlý vodosběrný systém, který slouží k zálivce zeleně. Voda, soustředěná ze střechy v objemných nádržích, je tu zapotřebí. Gare Maritime je totiž městem pod střechou, na které neprší. Jeho srdce ale bije dál. Realizace byla v roce 2020 nominována na cenu za architekturu ARC20 a rovněž na národní ocenění BTCA (Belgian Timber Construction Awards), letos získala nominaci na prestižní cenu Mies van der Rohe Award 2022.

GARE MARITIME WORKSPACE

Místo: Picardstraat, Tour & Taxis, Brusel, Belgie
Architektonické studio: Neutelings Riedijk Architects, Bureau Bouwtechniek
Vedoucí projektu: Michiel Riedijk, Willem Jan Neutelings, Dieter de Vos
Projektový tým: Kenny Tang, Alejandro Mosquera Garcia, Alexey Boev, Anselmo Nižić, Frank Venhorst, Pietro Manara
Spolupráce: Ney & Partners BXL, OMGEVING, Boydens Engineering
Investor: Extensa Group
Zastavěná plocha: 45 000 m2
Realizace: 2017–2019

Radomír Dohnal
Text vyšel v časopisu ASB 5/2021.