Základy a hrubá stavba

Při zdění stěn můžeme maltu nahradit například polyuretanovou pěnou. Avšak pro založení první řady cihel je použití malty nevyhnutelností. Cihly se kladou do vyrovnávacího maltového lůžka z vápenocementové malty nebo ze speciální zakládací malty.

Partneři sekce:

Druhý ročník setkání profesionálů ve stavebnictví Wienerberger fórum s sebou přinesl velké překvapení. Možnost prakticky si vyzkoušet oblíbené zdění POROTHERM Profi DRYFIX System zaujala hlavně ženy. Práce s PUR pěnou pro ně byla hračkou.

Základy, tedy spodní stavba budovy, jsou ta část budovy, která přichází do styku s přírodním terénem. Spodní stavbu tvoří konstrukce základů, podlaha nad terénem, stěny suterénu, je-li dům podsklepený, a všechny konstrukční opatření související s ochranou spodní stavby.

Přestože jsou hydroizolační PVC-P fólie ve stavebnictví už poměrně známé, nedoporučuje se jejich svépomocná montáž; neodborná aplikace představuje riziko a dostatečně zkušený izolatér se znalostí na sebe navazujících stavebních postupů nesmí chybět u žádné hydroizolace spodní stavby zabezpečené fólií. Hydroizolační fólie pro spodní stavbu mají sice adekvátní mechanicko-fyzikální  vlastnosti, ale nejsou vhodné pro všechny typy konstrukcí spodní stavby.

Dominantní stavební materiál pro individuální výstavbu představují jednovrstvé konstrukce. Podle některých výrobců jsou z hlediska dalšího snižování prostupu tepla téměř na hranici svých možností a další zvyšování tloušťky stěn na úkor obytné plochy není ekonomické. Moderní variantou jsou obvodové vícevrstvé konstrukce s volitelnou vrstvou tepelné izolace, jejichž základem jsou moderní stavební materiály jako vápenopískové cihly a výsledkem energeticky úsporný, nízkoenergetický, nebo dokonce pasivní dům.

Prvořadým cílem renovace na nízkoenergetický standard je maximální snížení úniků tepla stavební konstrukcí. A to nejen v zimním období, kdy je třeba vnitřní prostory vytápět, ale i v létě, za horkých dnů, kdy naopak chráníme interiér před nadměrným přehříváním. Způsobů, jak zateplení vyřešit, je několik. Všechny však směřují k tomu, aby celý objekt získal kompaktní, ničím nepřerušovanou tepelněizolační schránku.

Nadzemní části halových konstrukcí vytvářejí klamný dojem poměrně nenáročného statického schématu. Především narůstající rozpětí jsou zdrojem složitých zatížení, která je třeba přenést do podloží, v mnoha případech tvořeného málo únosnými nebo silně stlačitelnými zeminami. Návrh zakládání se obecně musí opírat o zásady druhé geotechnické kategorie a v některých případech je dokonce nezbytné dodržet zásady třetí geotechnické kategorie. V obou případech se jedná o prokázání splnění podmínek mezního stavu únosnosti a použitelnosti.

Odběrný objekt Dobrohošť byl vybudován jako součást vodního díla Gabčíkovo s cílem dotovat ramennou soustavu průtokem z přívodního kanálu. Hydroenergetický potenciál lze využít v malé vodní elektrárně (MVE), s čímž se počítalo už při výstavbě tohoto odběrného objektu – byl vybudován vtokový objekt a část betonového přivaděče k plánované MVE. V současnosti se připravuje výstavba této elektrárny. Pro ověření vyprojektovaného návrhu vtokové části a přivaděče byl vybudován fyzikální model, na kterém byly zkoumány vybrané provozní stavy MVE.

Hlavním tématem tohoto příspěvku jsou informace o provozu betonáren, které vycházejí zejména z praktických postřehů a zkušeností servisních techniků i provozovatelů betonáren. Cílem je zaměřit se na důležitá témata ne z přísně odborného hlediska, ale poskytnout strukturovaný přehled o důležitých prvcích betonáren, jejich obsluze a údržbě, dokumentaci a poukázat na aspekty související s ochranou životního prostředí.

Konstrukční detaily jsou pro projekční práci velmi důležité a lze říci, že bývají často složitější než samotná hydroizolace spodní stavby. Jedním ze základních pilířů řešení je určení, zda detaily plní funkci vodotěsné izolace nebo současně řeší i další konstrukční potřeby spodních staveb.

Beton je vzhledem ke svým mechanickým vlastnostem, trvanlivosti, dostupnosti výchozích surovin a možnosti variabilního návrhu nepochybně nejrozšířenějším stavebním materiálem. Nové druhy vysokohodnotných betonů dosahují výrazně lepších vlastností z hlediska mechanické odolnosti, trvanlivosti a odolnosti při mimořádných zatíženích. Současně umožňují realizaci konstrukcí s menší spotřebou materiálu a energie. Přitom často využívají odpadové materiály z jiných procesů ve skladbě betonové směsi i při výrobě cementu nebo pro bednicí systém. Možnost realizace subtilních betonových konstrukcí zvyšuje potenciál uplatnění betonu v energeticky efektivní výstavbě budov.

Výroba cementu doznává změn a společnosti vyrábějící cement hledají co nejekologičtější řešení. Jaké jsou současné trendy v cementářském průmyslu?

Objekty z pohledového betonu jsou přitažlivé svou monumentalitou. Mnohé z nich jsou architektonickými skvosty a na návštěvníky působí emotivně po řadu let, podobně jako výtvarná díla. Zásadním nedostatkem obalových konstrukcí pouze z pohledového betonu je jejich velmi nízká tepelněizolační schopnost, což limituje jejich uplatnění ve stavebnictví v závislosti na klimatických podmínkách stavebního území a funkčním a časovém využití dané stavby.

Defekty svislých izolací i souvisejících odvodňovacích zařízení jsou obvyklou příčinou nadměrné vlhkosti spodních staveb. Ve zvýšené míře se to týká sanace starších objektů. Příspěvek reaguje na opakované chyby při provádění drenáží, se kterými se autoři setkali v praxi.

Naše putování po staveništích za místy potenciálních možností úrazů nejen při pádech z výšky (či pádech do hloubky) pokračuje. Tentokrát se zaměříme na zemní a výkopové práce v hustě zastavěném území, na veřejných prostranstvích, na veřejně přístupných komunikacích nebo v uzavřených areálech, kde současně probíhají i jiné než stavební činnosti.