Poznatky z provozu betonáren
Galerie(1)

Poznatky z provozu betonáren

Partneři sekce:

Hlavním tématem tohoto příspěvku jsou informace o provozu betonáren, které vycházejí zejména z praktických postřehů a zkušeností servisních techniků i provozovatelů betonáren. Cílem je zaměřit se na důležitá témata ne z přísně odborného hlediska, ale poskytnout strukturovaný přehled o důležitých prvcích betonáren, jejich obsluze a údržbě, dokumentaci a poukázat na aspekty související s ochranou životního prostředí.

Beton jako stavební materiál a výrobna betonu
Odpověď na jednoduchou otázku Co je beton? by byla hodna téměř vědecké přednášky. Pro naše potřeby však lze konstatovat, že je to pravděpodobně nejlepší stavební materiál, který byl dosud vynalezen. Provozovatelům betonáren, jejichž typ a technický stav už neodpovídá současným standardům, se může zdát, že každý vyrobený beton je dobrý. Při výrobě betonu však již dávno nejde jen o jednoduché smísení štěrku, cementu a vody. Se zvyšujícími se nároky na stavby se zvyšují i nároky na vlastnosti betonů. Výrobnou betonu už není jenom míchačka či betonárna, přestože je to faktor, který (samozřejmě kromě surovin) zásadně ovlivňuje kvalitu betonu. I ta nejmenší betonárna je většinou samostatným výrobním celkem sestávajícím ze skladových ploch a skladů, dopravních a manipulačních prostředků, laboratoří, kancelářských a sociálních prostor, přístupových cest a inženýrských sítí. V současnosti je tedy výrobnou betonu celek, který lze pokládat za malý závod.

Obsluha a lidský faktor
Za vším hledej člověka – tvrdí rčení, které je stále aktuální. Již před třiceti lety, kdy se s výstavbou betonáren započalo, se věnovala pozornost výběru obsluhy. V začátcích byli obsluhou pověřeni obvykle bývalí stavební dělníci různých profesí. Postupně se kladl důraz na odborné vzdělání obsluhy betonárny, kterou dosud tvořili například provozní elektrikáři, vedoucí pracovních skupin apod. S technologickým vývojem betonáren jsou už na obsluhu kladeny vyšší kvalifikační požadavky zahrnující znalost techniky, elektrotechniky a také informačních technologií souvisejících s obsluhou strojů. Vizitkou obsluhy je také vzhled betonárny a jejího okolí.

Výrobci betonáren obvykle kromě úvodního zaškolení nabízejí i periodická školení obsluhy a mnozí z provozovatelů tuto možnost využívají. Naopak při pravidelných návštěvách betonáren výrobci přivítají postřehy obsluhy získané z provozu, které jsou pro ně důležitou zpětnou vazbou.

Používání nových i starších technologií

Betonárny nejsou z hlediska technické náročnosti posledním výkřikem moderní vědy a techniky. Přesto se při výstavbě i provozu moderních betonáren aplikují nejnovější poznatky mnohých technických oborů. Kromě nových betonáren jsou v provozu také stroje, které, jak se říká, hodně pamatují. Ty buď stále pracují v původní sestavě, nebo během provozu prošly jistou mírou rekonstrukce. Důvodů k jejich rekonstrukci je více: například zvýšení výkonu stroje, zlepšení kvality vyráběného betonu, racionalizace výroby. Po důkladné rekonstrukci betonárna obvykle slouží ke spokojnosti provozovatele ještě mnoho let. Je běžným jevem, že se používají stroje staré přibližně 30 let; to je možné zejména díky dobré obsluze a kvalitní údržbě.

Při plánované rekonstrukci betonárny je třeba soustředit se na více faktorů, z nichž upozorňujeme alespoň na ty nejdůležitější:

  • posouzení statické konstrukce původního stroje a ošetření původní konstrukce,
  • posouzení statiky základů stroje,
  • zvýšení odběrné výšky (přístup nových domíchávačů),
  • oddělení vážení a dopravy kameniva do míchačky (pokud to už není řešeno),
  • při rekonstrukci s výměnou míchačky za výkonnější nezapomenout na výměnu ostatních agregátů,
  • přehodnocení výkonnosti energetických zdrojů (elektřina, voda, stlačený vzduch),
  • výměna elektroprvků a rekonstrukce elektrorozvaděčů v souvislosti s platnými normami,
  • elektronizace vah,
  • automatizace výrobního procesu. 

Dokumentace
Při provozu betonárny je důležitá dokumentace – průvodní technická dokumentace, provozní předpisy, revize a kalibrační protokoly, která slouží nejen pro kontrolní orgány, ale je-li vedena správně, usnadňuje činnost obsluze i provozovateli. Osvědčila se také servisní kniha, kde jsou uvedeny všechny důležité skutečnosti, které se vyskytly v souvislosti s betonárnou, servisní zásahy, údržba i periodické prohlídky a výměny náhradních dílů. Je důležité, aby průvodní technická dokumentace byla k dispozici přímo pracovníkům provozu betonárny.

Údržba během provozu
Tak jako všechna technická zařízení, i betonárny potřebují pravidelnou a kvalitní údržbu od běžného čištění po denním provozu nebo delších odstávkách přes kontrolu, nastavování, mazání, výměny olejových náplní až po pravidelnou kalibraci vah či opakované revize. Během úkonů spojených s údržbou i s provozem je možné včas odhalit tyto poruchy:

  • zvýšenou hlučnost převodovek a ložisek,
  • chvění a vibrace komponentů betonárny,
  • netěsnost převodovek,
  • netěsnost hydraulických a pneumatických systémů,
  • bzučení stykačů,
  • opakující se odchylky u vážení.

Při provozování a údržbě betonárny se doporučuje:

  • avizovat poruchy včas a v jejich zárodku (hlučnost převodovek a ložisek, porušenou těsnost systémů, nadměrné opotřebení),
  • konzultovat poruchy se servisním střediskem,
  • evidovat poruchy v servisní knize,
  • připravovat betonárnu na servisní zásah, čímž se zkrátí čas na nezbytnou odstávku (očistit jednotlivé díly, sejmout kryty apod.),
  • provádět důkladnou denní obhlídku betonárny,
  • pravidelně sledovat opotřebitelné díly betonárny (otěrová obložení, lopatky a ramena rotoru, lano pohonu koše, stírače pásových dopravníků, kladky koše) a nastavovat nebo měnit opotřebované součástky,
  • předávat informace o provozu betonárny v případě změny obsluhy,
  • pravidelně kalibrovat váhy,
  • ověřit, jestli při výpadku elektrického proudu nezatvrdla směs v míchačce nebo recyklačním zařízení; teprve poté opět spustit automatický cyklus,
  • pravidelně kontrolovat hustotu vody v jámě recyklačního zařízení; v případě potřeby ji zředit,
  • alespoň jednou ročně kontrolovat a dotáhnout šroubový elektrospoj,
  • v zimním období po skončení provozu důkladně odvodnit potrubí rozvodu vody a dávkovače,
  • v zimním období po skončení provozu, pokud není zabezpečený ohřev kameniva, vyprázdnit dávkovací zásobníky,
  • po ukončení směny a delších odstávkách stroj pravidelně čistit,
  • kontrolovat stroj po delší odstávce, hlavně v zimním období,
  • udržovat pořádek na obslužných plošinách,
  • alespoň jednou ročně zabezpečit obhlídku specializovaným servisním střediskem.

Váhy – aplikace a jejich správná funkce
Váhy v betonárnách jsou měřidla, která si zasluhují pravidelnou pozornost. Je důležité, aby byly odolné proti mechanickému přetížení s dostatečně vysokou přesností a schopné pracovat při teplotách od –10 do +40 °C. Z praktických poznatků z provozu vah v betonárnách vyplývají tato doporučení:

  • pravidelně váhy čistit a kontrolovat funkčnost pohyblivých komponentů; závěsy a přechody musejí být v mírném pohybu, nesmějí být zablokované,
  • udržovat kvalitní napájení vah a kontrolovat elektrické spoje,
  • pravidelně kontrolovat přesnost vážení vah – provozovatel ji může velmi snadno zkontrolovat sám; v případě neshody je potřebná kontrola, případně kalibrace odbornou firmou,
  • pravidelně váhy kalibrovat v souladu s normami; kalibrace zároveň šetří náklady na vstupní suroviny a má vliv na kvalitu vyráběného betonu,
  • vhodným způsobem chránit váhy při bouřkách,
  • vlastnit záložní zdroj, který během krátkodobých výpadků elektrického proudu (v trvání desetiny sekundy) neresetuje program běžící na mikroprocesorech vah.

Vahám musíme věnovat mimořádnou pozornost. Jsou-li nepřesné, kvalita betonu se snižuje a spotřeba materiálu není správně nastavena. Kvalitní údržba vah v betonárně se projeví na kvalitě betonu a spokojenosti zákazníků.

Elektrorozvody a řídicí systémy

Elektrorozvody a řídicí systémy betonáren řídí a monitorují linky v betonárně a zajišťují bezpečný provoz technologických procesů. Řídicí systémy jsou obvykle schopny zpracovávat statistiky a tištěné sestavy různých databází i komunikaci s nadřízenými informačními systémy. Součástí řízení betonáren je dnes také měření a regulace různých veličin a zpracování naměřených údajů. V souvislosti s elektrickým ovládáním uvádíme negativní postřehy z praxe:

  • nesprávné nastavení technologických parametrů,
  • nedodržování pokynů obsluhy a údržby zařízení,
  • zkratování koncových spínačů a absence pravidelné kontroly koncových spínačů; zanedbání této kontroly může v mnohých případech způsobit vážné škody na zařízení a ohrozit bezpečnost obsluhy,
  • špatné nastavení ochrany elektromotorů,
  • nedbalá kontrola utažení šroubových spojů,
  • neznalost, případně nedbalost obsluhy,
  • respekt či obava obsluhy z používání počítače,
  • chybějící dokumentace,
  • absence provozních a servisních knih,
  • nezajištění záložního zdroje,
  • neprovádění pravidelných kontrol a revizí.

Ochrana životného prostředí
V neposlední řadě bychom rádi upozornili na problematiku ochrany životného prostředí při provozu betonárny. Nemusí vždy platit všeobecně akceptovaný názor přetrvávající z minulosti, že výroba betonu je špinavý provoz. Nemusí tomu tak být vždy a v tomhle směru je potřebné změnit povědomí zejména provozovatelů betonáren, což následně jistě ocení i široká veřejnost. Často postačí úpravy, které i přes investičně nízkou náročnost mají značně pozitivní vliv na životní prostředí:

  • uspořádání logistiky betonářského závodu,
  • doplnění zásobníků cementu filtry a podle možnosti také ostatními ochrannými prvky,
  • odvětrávání vah a míchaček (pasivně nebo aktivně),
  • recyklace (separace) zbytků čerstvých betónových směsí,
  • opláštění a zateplení technologií, které současně řeší problematiku hlučnosti.

Závěr
Problematika provozu betonáren a získaných poznatků je tématem rozsáhlým, zajímavým a stále se vyvíjejícím. Kooperace výrobců a uživatelů přispívá k neustálému zlepšování technologií a napomáhá vývoji v oblastech souvisejících s komoditou, jakou je beton. Bude prospěšné, bude-li se na všechna témata a problémy, které článek nastiňuje, nahlížet jako na předmět možné odborné diskuse.

Ing. Peter Kovalič a kolektív, Transunit, s. r. o.
Foto: Transunit, s. r. o.

Článek byl uveřejněn v knižní publikaci Stavební ročenka.