Cement a beton

V posledních letech proběhl v oblasti konstrukčních betonů bouřlivý rozvoj včetně zavádění nových technologií a aplikace progresivních materiálů, jako jsou vláknobetony. Vláknobetony označujeme takové betonové materiá­ly, při jejichž výrobě se kromě tradičních komponentů používají také vlákna z různých materiálů. Nejčastěji se používají ocelová, skleněná, syntetická (např. polypropylenová, polyetylenová, polyvinylalkoholová) a uhlíková, ale také vlákna z přírodních materiálů. Vlákna významně ovlivňují výsledné vlastnosti nového materiálu.

Technologie výroby tzv. grafického betonu posouvá možnosti využití pohledového betonu až do oblasti grafického ztvárnění, jak napovídá už samotný název betonu. Tato nová technologie byla vyvinuta pouze pro prefabrikovaný beton. První grafický beton byl v České republice realizován na fasádě prefabrikované haly konceptu Bashallen Impera I, a to v červenci 2008 v Hovorčovicích.

Českomoravský beton, a.s., člen HeidelbergCement Group, spolu se svými dceřinými společnostmi spustil po celé ČR akční nabídku na dodávku prvního značkového betonu EASYCRETE® pro výstavbu rodinného domu.

Výsledky zkoušek u jedné z možností sanace základového podloží nadzemní uskladňovací nádrže na ropu prokázaly, že i v nepříznivých podmínkách jílů a jílovitých zemin lze uspět díky pilířům tryskové injektáže. Rozhodnutí je však třeba pečlivě zvážit.

Dostával řadu pozvání k práci v mezinárodních týmech předních světových univerzit, odkud si jako nejcennější poznatek přinesl to, že svou úrovní je česko-slovenské betonové stavitelství s těmito pracovišti srovnatelné. Ve svých jubilejních 70 letech očekává ještě úspěchy mladých spolupracovníků, s kterými má to potěšení pracovat. Prof. Ing. Vladimír Křístek, DrSc., FEng.

Výstavba obchodně-administrativního centra Palladium probíhala v letech 2005 až 2007 v historické části Prahy na Náměstí Republiky. Projekt Palladium zahrnoval kromě bývalého vojenského areálu s dominantní budovou kasáren Jiřího z Poděbrad i přístupové a příjezdové komunikace v podzemní úrovni samotného náměstí Republiky a ulic Revoluční a Truhlářské. V půdorysu původního nádvoří areálu a dvorních objektů byla postavena zcela nová hlavní budova s pěti podzemními podlažími v hluboké stavební jámě metodou top & down. Článek popisuje celkovou přestavbu nadzemní části historické budovy kasáren a vytvoření dvou nových suterénních podlaží ve dvou třetinách jejího půdorysu. Stavební práce na výše uvedených objektech si vyžádaly rozsáhlá zajištění budovy kasáren, jejichž součástí bylo podchycení budovy v téměř celém jejím půdorysu.

S ohledem na širokou a složitou problematiku chemických přísad do betonu a malt, hlavně v souvislosti s výrazným rozvojem, a tedy i se značným rozsahem nabízených druhů přísad, jsme se v rámci rozsahu našeho článku mohli zaměřit pouze na nejvíc používané druhy přísad a jen na některé oblasti související s danou tematikou.

Náročnější konstrukce, výstavba infrastruktury v podzemních podlažích budov, přestavba a využívání podzemních prostor nebo kolísavá hladina podzemní vody si vyžadují speciální technologie injektáže.  Při sanacích se setkáváme s poruchami betonových, železobetonových a zděných konstrukcí. Mezi časté poruchy patří trhliny a kaverny různého typu uvnitř konstrukcí, případně i v základové spáře, horninách či zeminách pod nimi. Účinnou metodou sanace těchto poruch je provedení injektáže médiem s výrazně lepšími fyzikálními vlastnostmi, než má původní konstrukce. Při sanacích je nutno úspěšně zatěsnit volný prostor, resp. spojit nové materiály se stávajícími a vytvořit kompozit s novými fyzikálními vlastnostmi, schopným odolávat vlivům používání, prostředí i času. Zdokonalené injektážní strategie a pokročilé nové hmoty usnadní vlastní sanaci při zohlednění nárůstu kvality.

Dnešní uspěchaná doba nás nutí k rychlejší výstavbě, ke zkracování času pro odformování betonových dílců či monolitů nebo pro rychlejší znovuotevření silničního úseku. Tyto faktory nás stále vedou k zamyšlení nad otázkami, jak vyhovět požadavkům na zkrácení technologicky nutných časů k vyzrání nejpoužívanějšího stavebního materiálu, a k hledání řešení, jak urychlit výstavbu, aniž by utrpěla kvalita, vzhled nebo životnost díla.

Téma sanace je velmi široké a rovněž tak i definice a normy, které se touto oblastí zabývají. Pře-hledný souhrn informací z této oblasti může jednak usnadnit komunikaci pracovníků odborných firem s investory sanačních prací a současně poskytuje základní přehled o sanaci betonových konstrukcí, patřících mezi specifické oblasti stavebnictví. Uvedená vymezení a specifikace jsou převzaty z dostupné technické literatury a platných předpisů.

Výškové budovy určené k bydlení nebo k administrativním účelům se velmi často navrhují jako železobetonové skelety s tuhým jádrem a stěnovým nebo sloupovým nosným systémem. Proto je stále potřebnější znát, pochopit a také dodržovat principy technologie stavebních prací použitých na stavbě těchto budov, zejména jejich betonáže.

Úžasné skořepinové konstrukce, běžné v padesátých a šedesátých letech minulého století, jsou nyní navrhovány jen zřídka. Je to dáno především tím, že cena práce je v porovnání s cenou základních stavebních materiálů stále vyšší. Proto jsou u střech nejčastěji realizovány jednoduché trámové konstrukce.

Silikátové hydroizolační materiály s krystalizačními účinky (zkráceně krystalizační hydroizolace) jsou relativně novým typem hydroizolačních materiálů. Jedná se o systém na bázi cementu, určený k aplikaci na nové, ale i starší betonové konstrukce. Výsledné hydroizolační vlastnosti tohoto systému jsou velmi dobré, jsou však závislé na kvalitě provedení a zejména na následném ošetřování betonu.

Nevyhnutelným předpokladem důvěryhodného hodnocení existující stavby je prověření aktuálního stavu konstrukce a vlastností stavebních materiálů. K tomuto účelu se používají destruktivní a nedestruktivní zkušební metody. Často je účelná kombinace obou metod – té se využívá např. v diagnostice podmínek vzniku koroze výztuže v betonu.

Vysoké budovy mají obvykle několik podzemních podlaží a značné hloubky založení, takže se u nich většinou nevyskytují problémy se splněním podmínek stability pro první skupinu mezních stavů, související s únosností základové půdy, a to ani při zohlednění seizmických účinků a nárazů větru. Hlavním problémem se proto stává druhá skupina mezních stavů, která souvisí se sedáním a jeho nerovnoměrnými složkami.