Klimatická změna spojená s růstem průměrné roční teploty a extrémními vedry vyvolává stále větší potřebu průmyslové klimatizace a chlazení. Příčinu lze, podle dokumentu Vliv změny klimatu na zdraví lidí, zvířat a rostlin vypracovaného v roce 2009 pro Evropskou komisi, hledat ve zvyšujících se obavách Evropanů z úmrtnosti a nemocnosti související se zvyšující se průměrnou roční teplotou.
Společnost ebm-papst CZ, s.r.o. byla založena v říjnu 2003. Aktivně působí na českém a slovenském trhu od roku 2004. Předtím „patřil“ český a slovenský trh pobočce z rakouského Linze. Rozhodnutím mateřské firmy ebm-papst byla pobočka pro Českou a Slovenskou republiku nejprve umístěna do Rajhradic u Brna, posléze přestěhována do Brna, které poskytuje dobrou dopravní dostupnost na hlavní dálniční tahy na Prahu, Ostravu a Bratislavu.
Požadavky na větrání, vytápění a chlazení víceúčelových prostor a sportovních hal jsou úzce specifické a při jejich řešení určitě stojí za zvážení zamyslet se nad možnostmi a výhodami využití decentralizovaných větracích jednotek.
Zvýšená vlhkost v interiéru je problémem mnoha domů i bytů. Zhoršuje klima a představuje riziko vzniku plísní. Největší zátěží trpí koupelna. Zde nestačí pouze nárazové větrání, ale ventilaci je nutné řešit průběžně. Efektivní cestu představuje lokální větrací jednotka s rekuperací tepla KORASMART 1200, jež je vybavena automatickým odvlhčováním a elektronicky uzavíratelnou klapkou.
Vytápění nebo chlazení budov často vyžaduje kompromisy: na jedné straně rostoucí ceny energií, na druhé straně rostoucí nároky na optimální vnitřní klima. Teplovodní stropní systémy Zehnder pro sálavé vytápění a chlazení představují komfortní a zároveň energeticky úsporné řešení.
Komfortní větrání, vytápění a chlazení v teorii a praxi
Primární funkcí filtru atmosférického vzduchu je částicová případně molekulární filtrace. Filtry jsou klasifikovány podle své účinnosti na základě normy EN 779-2012 do jednotlivých filtračních tříd.
Množstevní omezení chladiv vyjádřená v CO2_ekv. prostřednictvím nařízení č. 517/2014/EU mají zabezpečit skokové snižování emisí F-plynů, především HFC chladiv, ze 100 % v roce 2015 na 21 % v roce 2030. To vyvolává mnohé otázky. Ty se týkají například i začínajících velkých staveb, které se budou dokončovat v letech 2017 až 2020 s cílem dosáhnout zařazení stavby do vyšší energetické třídy, jakož i stacionárních chladicích zařízení, která obsahují HFC chladiva, jejichž GWP je 2 500 nebo vyšší.
Mezinárodní centrum pro energeticky efektivní větrání AIVC (Air Infiltrarion and Ventilation Centre) vytvořilo program „s téměř nulovou spotřebou energie“ v němž většina Evropských zemí přijala plán, kde se tyto země zavazují při výstavbě nových budov od roku 2019 stavět tímto programem, který je rovněž prezentován jako program 20-20-20. To znamená, že do roku 2020 se sníží spotřeba energie v budovách o 20 %, dále 20% snížení emise skleníkových plynů a 20% zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie v porovnání s rokem 1990.
Vytápění nebo chlazení budov často vyžaduje kompromisy: na jedné straně rostoucí ceny energií, na druhé straně rostoucí nároky na optimální vnitřní klima. Teplovodní stropní systémy pro sálavé vytápění a chlazení představují komfortní a zároveň energeticky úsporné řešení.
Energetická certifikace klimatizačních a větracích systémů v budovách je v naší republice na svém začátku. V předcházejících letech byla pozornost zaměřena více na problematiku energetické náročnosti obálky budovy. Situace se nyní mění a do popředí zájmu se dostávají energetické úspory na systémech vytápění, ohřevu teplé vody, větrání a chlazení. S tím je také spojena potřeba tyto systémy vyhodnotit a navzájem je mezi sebou porovnávat.
Při výměně starých oken za nová – těsná – je nutné zabezpečit dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Který systém větrání vybrat, abychom zabezpečili zdravé a příjemné vnitřní prostředí a energetickou efektivnost?
Vnitřní prostředí má významný vliv na kvalitu našeho života – podle výzkumu Univerzity Karlovy v Praze ve vnitřním prostředí trávíme více než 90 % našeho života (obr. 1, SZÚ 2012 a studie Univerzity Karlovy 2010). V případě dosažení extrémních hodnot koncentrace jednotlivých složek vnitřního prostředí je evidentní vliv působení vnitřního prostředí na zdraví člověka.
Toto řešení zabezpečí komfortní, zdravé a energeticky úsporné vnitřní klima. V návaznosti na energetické rekonstrukce a zpřísňování stavebných předpisů u novostaveb se zesiluje také izolace vnějších stěn bytových domů a okna a dveře jsou čím dál tím vzduchotěsnější. To sice pomáhá při dosahování úspor tepelné energie, ale stále nezbytnějším se tak stává systém řízeného větrání, který zabezpečuje pravidelnou výměnu vzduchu s minimální ztrátou energie.
Během posledních 10 let se ukázalo, že vývoj zdravé a energeticky šetrné budovy, která zamezuje přehřátí v létě a zároveň zajišťuje dobrou kvalitu vzduchu v budovách, je mnohem komplikovanější a komplexnější než jednoduché nainstalování klimatizace.
