Olej, nebo lak?
Galerie(3)

Olej, nebo lak?

Partneři sekce:

Jednou z nejčastěji kladených otázek při dokončování instalace dřevěných masivních podlah je otázka „Lakovat, anebo olejovat jejich povrch?“ Jak tuto problematiku vidí odborník, který se podlahami prakticky zabývá, a člen Cechu podlahářů ing. Martin Podzimek?

Dovolil bych si uvést několik pohledů, které je potřeba zvážit před konečným rozhodnutím o typu povrchové úpravy. Vynechám zcela záměrně posuzování výrobků dodávaných jednotlivými firmami a soustředím se pouze na technický, estetický a organizační náhled na olej a lak.

Estetická hlediska

Vliv na barevnost dřeva

Olej dřevo ztmavuje a zvýrazňuje jeho kresbu. Olejované dřevo je vnímáno jako daleko přirozenější a to hlavně proto, že mezi člověkem a dřevem není žádná jiná vrstva, většina lidí to vnímá pozitivně. Časem získává olejované dřevo příjemnou patinu.

Lakované podlahy lze vhodným použitím základového laku lépe přizpůsobit požadovaným potřebám. Základní lak na vodním základě potlačuje barvu dřeva a omezuje tak vnímání jeho kresby. Naopak základní lak na rozpouštědlovém základě barevnost zvyšuje a kresbu zdůrazňuje.

Vliv na vzhled povrchu – mat, pololesk, lesk

Olejovaná podlaha je vždy matná s výjimkou podlah, které jsou pravidelně leštěny. Lakem lze docílit podlahu lesklou, polomatnou i matnou.

Možnosti pigmentace

Větší škála barevných odstínů je u olejů a taktéž je jejich snazší aplikace, neboť barva je již obsažena ve vlastním oleji.

Základní i vrchní laky je obtížné pigmentovat tak, aby výsledek byl uspokojivý, neboť v místě překrytí jednotlivých tahů válečku dochází k nanesení dvojnásobné vrstvy pigmentů a tato místa jsou pak na podlaze patrná. V posledních letech jsou však dodávána určitá mořidla na podlahy. Vždy je však potřeba počítat se zvýšenou pracností.

Stanovisko památkářů

Většina památkářů upřednostňuje oleje s vosky, neboť jde o povrchovou úpravu, která se nejvíce přibližuje starým způsobům povrchových úprav dřevěných podlah a zároveň dřevo získává patinu, která je v historických prostorách vítána.

Technická hlediska

Ochrana dřeva před vodou

Je vždy problematická, ať už se jedná o povrchovou úpravu lakem či olejem. Z praxe mohu říci, že s vodou jsou problémy vždy, zejména na špatně ošetřované olejované podlaze, anebo na lakované podlaze, když se voda dostane spárou pod lak. Z hlediska estetického je toto nejhorší.

Ochrana před mechanickým poškozením

Vždy je závislá na tvrdosti nášlapné vrstvy. Velmi tvrdé laky poskytují dobrou ochranu a to na tvrdých, avšak i měkčích dřevinách.

Olej na tvrdých dřevinách je velmi dobrou variantou, na měkkých dřevinách však mechanickému poškození nezabrání, umožní však lokální opravu.

Možnost oprav při lokálním poškození

Lakovanou podlahu v podstatě nelze lokálně opravit tak, aby nebylo místo poškození patrné. Při lokálním přebroušení nelze novou ochranou vrstvu propojit s původní povrchovou úpravou.
Olejovanou podlahu je možné lokálně brousit a naolejovat tak, že dojde k napojení opravované části.

Řešení typu povrchu na podlahovém vytápění

Rozhodnutí o typu povrchové úpravy na podlahovém topení je vždy obtížné a závisí na mnoha okolnostech. Ve prospěch oleje mluví větší prostup pro vodní páru – dřevo tzv. dýchá a umožní prostup vodních par při náběhu topení. Zde bych však připomněl, dřevo nad podlahovým topením není volba, která by nabízela jednoduché technické řešení.

Z hlediska jednotlivých druhů dřevin

Základní laky jsou doporučovány výrobci na jednotlivé druhy dřevin. Volba vhodného laku je dosti složitá, jde o chemické reakce a ovlivňování barevnosti dřeva. Vždy bych doporučoval konzultaci s dodavatelem laků.

Olej se s většinou dřevin snáší dobře. Jsou však výjimky jako například bambus, teak, IPE, badi, Bubinga. V těchto případech je nezbytná konzultace s firmou dodávající konkrétní materiál.

Zajímavostí je, že velké množství exotických dřevin je tvrdší než lak a pak je aplikace oleje lepší. Dávat něco měkčího na tvrdší materiál nemá smysl.

Životnost podlahy

Domnívám se, že dlouhodobě má vyšší životnost olejovaná podlaha, neboť při řádné údržbě je frekvence broušení nižší nežli u podlahy lakované, a tím je menší obroušení nášlapné vrstvy. Výjimkou je však podlaha, jejíž uživatel ji má poškrábanou, a při představě broušení, raději nedělá nic. Taková podlaha by teoreticky při nanášení dalších vrstev laku, aniž by tomu předcházelo zbroušení, vydržela dlouho, ale nebyla by pěkná.

Speciální řešení pro sportovní podlahy

V případě, že je nutné zajistit protiskluznou úpravu, je lépe použít lak, neboť některé laky jsou speciálně určené pro sportovní podlahy. Vlastnosti olejované podlahy nelze ovlivnit a podlaha je vždy kluzká. Na druhou stranu do prostor, kde se neběhá, což jsou například posilovny, bych doporučil olej s ohledem na možnost lokálních oprav.

Údržba a provoz

Krátkodobý a dlouhodobý způsob údržby

Úklid lakované podlahy je snazší nežli úklid olejované podlahy. Olejovaná podlaha vyžaduje pravidelnou péči a to s ohledem na intenzitu zatížení. Čas od času se musí do úklidové vody přidat prostředek obsahující stopové prvky oleje a vosku. V delších intervalech je při velkém zatížení a častém úklidu nezbytné hloubkové čištění a obnova oleje s voskem.

Lakovanou podlahu lze vytírat mírně vlhkým hadrem. Taktéž zde existují příměsi do úklidové vody, které zlepšují estetické vlastnosti lakované podlahy.

Z hlediska užití v jednotlivých prostorách (kancelář, restaurace atd.)

Všude tam, kde je zvýšené riziko kontaktu s vodou, bych vždy volil olejovanou podlahu a to zejména u extrémně tvrdých dřevin. U dubu je situace výrazně obtížnější, neboť při styku s vodou šedne. Vždy je však dobré dřevěnou podlahu oddělit od vnějšího prostředí dostatečnou čistící zónou.
 

Pohled stavební a aplikační firmy

Pohled stavební firmy:

Rozhodnutí, zda olej, či lak, musí být učiněno vždy s ohledem ne harmonogram postupu prací na každé jednotlivé stavbě a to tak, aby nedošlo k poškození již hotových povrchových úprav. Vzhledem ke skutečnosti, že lokální oprava lakované podlahy je téměř nemožná a proces lakování a vytvrzování je delší, domnívám se, že olejování je pro stavbu bezpečnější varianta.

Prašnost při montáži

Zejména při dokončování velkých staveb je obtížné vyloučit poletující prach, který ulpívá na lakované podlaze a tím celou povrchovou úpravu znehodnocuje. U olejů tento problém nemá takovou váhu.

Doba omezení pochůznosti

Může být velmi důležitá například v hotelích a ve veřejných prostorách, které jsou mimořádně vytížené a není možné je uzavřít na několik dní. Z tohoto hlediska je aplikace olejů výhodnější, neboť proces lakování a vytvrzování je zdlouhavější.

Pohled aplikační firmy:

Ta musí být vždy připravena realizovat obě varianty. Lakovaná podlaha se však často snáze předává, neboť při jejím dokončení, je-li povrch dobře provedený, je povrch pěkný a bezproblémový. Olejovaná podlaha je po svém dokončení lesklá a do svého standardního matného vzezření se dostává teprve časem. Při tomto procesu dochází velmi často k reklamacím a to z důvodu nepochopení základních vlastností oleje s voskem na podlaze.

Pracnost montáže

Rychlejší je olejování, avšak výbrus musí být proveden jemněji.

Cena

Finanční hledisko

Při rozhodování mezi olejem a lakem by nemělo toto hledisko hrát téměř žádnou roli. Výše finančních nákladů určuje kvalitu olejů a laků. Obecně se dá říci, že dražší oleje a laky poskytují vyšší stupeň ochrany dřeva.

Spotřeba materiálu

Oleje je potřeba podstatně menší množství nežli laků.

Životní prostředí

K životnímu prostředí je šetrnější olejovaná podlaha, neboť olej obsahuje výrazně méně rozpouštědel a většina olejů obsahuje pouze přírodní složky.
S ohledem na množství a nebezpečnost odpadů jsou oleje příznivější.
Množství obalového materiálu je vzhledem k spotřebě výrazně nižší u olejů.

Další hlediska

Vstup na podlahu přímo ze zahrady nebo chůze v botách po dřevěné podlaze – i v tomto případě je bezpečnější variantou olej.

Pes v domácnosti – v tomto případě bych zejména s ohledem na velikost psa doporučil na podlahu olej, neboť pes dokáže svými drápy lak lokálně poškodit.

Při rozhodování, zda použít olej, nebo lak, je ještě důležitá úvaha, v jaké kvalitě má být použitý materiál.
Jsem přesvědčen, že na kvalitě se nemá šetřit a použité materiály mají být té nejvyšší kvality.

Někdy jsou tato rozhodnutí obtížná a to zejména v případě, že by někdo chtěl porovnávat produkty jednotlivých výrobců. Neznám však žádnou porovnávací studii, která by objektivně posoudila kvalitu jednotlivých výrobků.

Doporučuji proto, vybrat osvědčeného výrobce povrchových úprav se zaměřením na dřevěné podlahy a ve spolupráci s jeho techniky vždy včas konzultovat vhodnost použití jednotlivých materiálů. Produkty se samozřejmě liší jak v kvalitě, estetických vlastnostech, tak i v ceně.

Z mého pohledu lze říci, že olejovaná podlaha zraje při dobré údržbě jako víno a její estetické vlastnosti se zlepšují.

U lakované podlahy se domnívám, že její estetický vzhled je nejlepší krátce po provedení povrchové úpravy a průběhem času se její stav pouze zhoršuje. Degradaci lakované podlahy lze výrazně oddálit vhodnou údržbou. Výsledkem je, že nechodíme po vlastní nalakované vrstvě, ale po „udržovacích“ prostředcích.

Závěrem lze říci, pokud budou rozhodovat architekti, ve většině případů bude podlaha olejovaná. Kdyby však rozhodovaly uklízečky, byla by většina podlah lakovaných. Volba povrchu by měla následovat po důkladné úvaze a hlavní slovo by měl mít ten, kdo bude podlahu nejvíce užívat.

Ing. Martin Podzimek, příspěvek z konference Podlahy 2007
Foto: archiv firmy

Autor je majitelem podlahářské firmy s více než stoletou tradicí.