Stavebnictví

Představte si, že nejsme první civilizací, jež přišla s nápadem ponechat materiál, který drží čerstvou betonovou směs, navždy svému osudu. Barbarská část staré Evropy v 5. století používala ztracené bednění z cihlového zdiva nebo tenkých kamenných desek. Po patnácti stoletích znovu objevený princip trvale zabudovaného bednění přece jen o něco pokročil. V našich končinách mnozí budovatelé nakonec neodolali – přesvědčila je jednodušší manipulace, nové technologie i materiály. Tvárnice nebo desky, které v první fázi stavby tvoří formu pro betonovou směs, se po vytvrdnutí betonu navždy stanou součástí vodorovných a svislých konstrukcí objektu. Zatímco betonové jádro zpevňuje konstrukce, ztracené bednění stavbu tepelně a zvukově izoluje.

Moderní architektura vyjadřuje symbiózu funkce, estetiky, techniky a ekonomie. Období střídání věku mechanické výroby věkem informatiky, charakterizované nástupem a rozvojem mikroelektroniky, se odráží i v architektuře. Ta stále více vyžaduje interdisciplinární přístup a integrované koncepce. Cesta k ekonomicky efektivní tepelné ochraně budov vede přes využívání ekologicky čistých, obnovitelných alternativních zdrojů energie. Jedním z nich je sluneční záření, jehož využití vede přes teorii přirozených fyzikálních meziprostorů. K nejrozšířenějším praktickým aplikacím fyzikální teorie meziprostorů v současném období patří dvojitá transparentní fasáda jako jedna z variant nové fasádní techniky budov.

S výraznými slevami si nyní zákazníci mohou zakoupit střešní krytinu KM BETA a vápenopískové zdicí prvky KMB SENDWIX od společnosti KM Beta. Až dvacetiprocentní slevy totiž nabízí nový internetový obchod www.shop.kmbeta.cz. Nový e-shop znamená maximální komfort při nákupu - od výpočtu prvků krytiny a zdiva až po objednání dodávky či montáže - vše přímo z klidu domova prostřednictvím internetu. Dodávku materiálu zákazníkovi za cenu sjednanou na e-shopu zajistí nejbližší smluvní prodejce společnosti KM Beta. Na e-shopu jsou uvedeny i kontakty na realizační firmy v daném regionu. KM Beta tak neobchází obchodní partnery vlastní nabídkou stavebních materiálů na e-shopu, jak to u obdobných systémů někdy bývá, ale naopak k nim zákazníky posílá.

Nadměrné tepelné ztráty se vyskytují nejen ve starších objektech, ale i v novostavbách. Řešením je zateplení obvodových plášťů budov. Protože tepelné mosty se nacházejí i v oblasti soklů a přechodu na hrubou stavbu, nemělo by se zapomínat ani na ochranu těchto částí konstrukce. Správné konstrukční řešení spolu s použitím kvalitních materiálů dokáže ochránit nosnou konstrukci před působením mrazu a vlhkosti a zároveň zabezpečit dlouhodobé fungování spodní a soklové části budovy.

Správa objektů může být hospodárnější, pokud je do procesu zapojen facility manažer se znalostí příslušných norem a technických projektů a vybavení svěřených budov. Profesionální správce budov by měl monitorovat, analyzovat a vyhodnocovat náklady na vytápění a spotřebu všech druhů energií a médií a na výkony v budovách. S tím souvisí jeho potřebná schopnost plánovat, připravit prognózu vývoje cen a především snižovat náklady.

Veletrh Aqua-therm Praha, největší veletržní akce, jež se každoročně konala na výstavišti v Holešovicích, se uskuteční v původním termínu od 25. do 29. listopadu, ale v nových prostorách výstaviště PVA Letňany.

Až do začátku 20. století tvarovaly stavby a usměrňovaly proces jejich výstavby nejen společenské systémy, životní potřeby a způsob práce, ale i dostupné materiály a stavební metody. Ve 20. století se závratnou rychlostí vyvíjely nové technologie, které se aplikovaly v průmyslu, většinou jiném než ve stavebnictví. V současnosti však už nejde ve stavebnictví jen o nejlevnější a nejrychlejší vybudování prostoru.

Na fasádu jsou kladeny zcela zvláštní požadavky. Fasáda plní důležitou úlohu jako ochrana vnější stěny proti povětrnostním vlivům. Zároveň musí splňovat požadavky na odvětrání a odvod vlhkosti směrem ven ze stěn budovy a zajistit tepelnou pohodu v objektu. Jedním z možných řešení je využití cementotřískových desek.

Ačkoliv Česká republika nemá pro využití sluneční energie tak dobré podmínky jako jiné, jižněji položené země, lze při použití fotovoltaických panelů pro výrobu elektřiny dosahovat zajímavých energetických výnosů. Jednu z cest, jak zlepšit potenciál výroby energie ze slunce, v loňském roce zkoumal projekt Technické fakulty České zemědělské univerzity v Praze–Suchdole pod vedením doc. Martina Libry.

Vyrábět elektřinu s pomocí solárních kolektorů ve velkém by se donedávna odvážil jen naprostý blázen. Díky dotacím z Evropské unie, vyšším výkupním cenám energie z obnovitelných zdrojů a garanci výkupních tarifů po určitou dobu se možnost stala realitou.

Energie z obnovitelných zdrojů se stala mantrou posledního desetiletí. Přírodní nefosilní zdroje za nás mají vyřešit hned několik úkolů – posloužit jako dlouhodobě nevyčerpatelný zdroj energie, snížit emise skleníkových plynů a v neposlední řadě podpořit ekonomickou nezávislost na producentech fosilních paliv. Nadšení pro obnovitelné zdroje však poněkud zchladila praxe – ne všude jsou ideální podmínky pro jejich využívání, leckdy je užitek záporný nebo přinejmenším sporný. Podívejme se, jaké jsou s využíváním alternativních zdrojů energií zkušenosti ve světě i u nás.

Vicepremiér a ministr životního prostředí Martin Bursík byl silně rozladěn z některých závěrů tzv. Pačesovy komise, která nezavrhuje jadernou energetiku, a doporučila vládě její další rozvoj. Jak by se zachoval, kdyby vláda schválila rozšíření Temelína?

Nezávislá komise pro posouzení energetických potřeb státu, vedená předsedou Akademie věd Václavem Pačesem, předala na počátku července premiéru Mirku Topolánkovi úvodní verzi své zprávy. Zpráva je velice realistická: konstatuje, že žádný zázračný zdroj energie po ruce není, musíme vyjít s tím, co máme. Včetně jaderné energetiky.

Evropou obchází strašidlo. Strašidlo energetické krize. Samozřejmě, že má nejen evropský, ale globální dosah. Jak se s rostoucí spotřebou a ubývajícími zdroji vyrovnáme? Budeme stavět další Temelíny nebo nás spasí biopaliva? Nejrozumnější cestou se zdá být cesta úspor. Sama o sobě však asi nestačí.

I když to ve skutečnosti nebylo zdaleka takové jednoduché a přímočaré, osud přivedl prof. Ing. Josefa Aldorfa, DrSc., k hornictví a podzemnímu stavitelství, kterému zasvětil nakonec celý svůj život. Na Vysoké škole báňské v Ostravě působí více než 40 let a letos tam slaví i svoje 70. narozeniny. Na Katedře geotechniky a podzemního stavitelství jsme si povídali o tom, jak to vlastně všechno bylo…