Partneři sekce:
  • Stavmat
  • ČESKOMORAVSKÝ BETON

Bezpečnost práce: Pádům z výšky lze předcházet 2.

Bezpečnost práce: Pádům z výšky lze předcházet 2.

V první části článku jsme vás obecně seznámili s riziky, které přestavuje práce ve výškách. Pokračujeme druhou částí, jež více popisuje současnou situaci na stavbách a nabízí možnosti prevence a řešení vzniklých situací.


Při prohlídkách stavenišť se u prací spojených se sestavováním bednění a při následných betonářských pracích neustále setkáváme s celou řadou nedostatků v oblasti bezpečnosti práce. Namátkou lze jmenovat všeobecný nepořádek na vodorovné pracovní ploše, který může být příčinou zakopnutí a někdy i pádu z výšky.

Dalším rozšířeným nešvarem bývá uplatnění jednoduchých pracovních podlážek, položených na bok (otočených o 90°), jako dřevěných nosníků. Úzké nosníky jsou součástí každé běžné sady bednění, pokud se ovšem použijí takovýmto způsobem, jsou velmi nestabilní. Pochopitelně že je to nepřípustné. Některé firmy ještě stále používají nesystémové žebříky, sestavené z různých dřevěných odřezků posbíraných po stavbě.

Možnosti prevence
Dosavadní praxí je ověřeno, že většina pracovníků dobře zvládá opakované činnosti. Horší to bývá, pokud mají sestavit z bednění atypická řešení, pro která navíc není zpracována výkresová dokumentace. Často to končí naprosto nepochopitelnými konstrukcemi. Při těchto pracích ale není prostor pro vlastní fantazii. Je nutné, aby v takovýchto případech technik firmy, která dodává bednění, dodatečně zajistil rozkreslení chybějících atypických částí dokumentace bednění. Pokud by tak neučinil, vystavil by pracovníky sestavující bednění velkému riziku. Mohly by na to doplatit i další firmy, které přicházejí později a o problémech nic nevědí, například pracovníci, kteří provádějí následnou betonáž, nebo osoby, jež se pohybují pod bedněním.

Pochopitelně že betonářské práce ve výškách s sebou přinášejí riziko nebezpečného pádu z výšky. Neustále se hledají způsoby, jak dělníkům zabránit ve slevování z bezpečnostních požadavků, a přitom jim nebránit v pracovním pohybu. Jeden z ověřených způsobů protipádové prevence, která v České republice zatím není příliš známa, si popíšeme v následujícím textu podrobněji.

Systém umožňující volný pohyb
Definovali jsme tedy, že hledáme systém, který umožňuje maximálně volný pohyb, a přitom je po všech stránkách bezpečný. Navíc by měl být ověřený v praxi. Existují nejrůznější nápady, ale žádný z nich nebyl dotažen do konce. Bylo to například napnuté kovové lanko, ke kterému by se jednotliví pracovníci podle potřeby připojovali nebo se od něho odpojovali.

Obr. 1: Ukotvení do sloupu

Protipádový systém, na který chceme upozornit, je kotven do pevně osazených železobetonových sloupů (obr. 1). Je to celkem pochopitelné, protože v této fázi výstavby ani jinou možnost nemáme – z nižšího podlaží vyčnívají jedině zhlaví sloupů. Z toho vyplývá, že sloupy musejí splňovat určité podmínky. Nejdůležitější je definovat požadavky na kvalitu betonu sloupů tak, aby systém fungoval naprosto bezpečně. Znamená to, že bezpečnostní systém musí vyhovovat především pracovníkům, kteří ho používají a mohou se na něj plně spolehnout (obr. 2).

Dále je třeba stanovit, po jak velké ploše se bude pracovník pohybovat – plochu musí z jednoho kotevního místa bezpečně obsáhnout. Uvažovaný systém v základním provedení z jednoho místa pokryje plochu asi 100 m2, a to při poloměru dosahu až 5,5 m od kotevního místa ve sloupu. Praxe potvrdila, že to zcela dostačuje. Pokud by to bylo ve výjimečných případech málo, je k dispozici prodloužený protipádový systém, který pokryje pracovní plochu až do 125 m2. To je umožněno poloměrem dosahu až 6,5 m od kotevního místa ve sloupu. Delší varianty prozatím nebyly zapotřebí.

Popis protipádového systému
Konstrukce, která tak trochu připomíná šibenici, je velice jednoduchá. Její základní část tvoří pohyblivý kovový stojan obsahující kónickou ocelovou trubku, která se vkládá do pouzdra osazeného do betonu zhlaví sloupu (obr. 3). Systém tedy obsahuje skládací ocelový stojan a zatahovací mechanismus, který pokaždé zareaguje na prudký pohyb. Zatahovací mechanismus je ukrytý v ochranném plášti. Pracovník si přichytí postroj, který má na těle, k tomuto jednoduchému zařízení a může se bez obav věnovat práci. Aby se s touto pomůckou lépe manipulovalo a libovolně otáčelo o 360°, je ještě doplněna o tyč s háčkem pro pohodlné přitahování otáčivé časti. Pokud tyč s háčkem nepoužíváme, zůstává uložena na úchytu vertikálního sloupku.

Bezpečné kotvení do sloupů
Do čerstvého betonu v ose sloupu se vloží kónická ocelová trubka, která lokálně kotví bezpečnostní systém. Beton musí mít požadovanou pevnost. Je proto nutné stanovit, jaké vlastnosti musí splňovat, aby mohlo být celé zařízení instalováno a následně i používáno.

Na základě zkoušek a výpočtů uvedených v tabulce jsou stanoveny orientační požadavky. Tabulka nás informuje o tom, jak dlouho bude trvat, než beton splní minimální požadavky na pevnost. Uvedené časy nejsou příliš dlouhé – při běžných teplotních podmínkách prostředí na stavbě je zhlaví prakticky již druhý den připraveno pro osazení protipádové „šibenice“. Protipádovou pomůcku lze začít používat ihned po osazení. Při letních teplotách prostředí se požadované minimální pevnosti betonového zhlaví sloupu dosáhne za kratší dobu – obvykle to bývá polovina dne. Při velmi nízkých teplotách během chladných měsíců v roce dosáhne beton požadované pevnosti za cca 1,5 dne. Tím nemůže být stavba nijak zdržena.

Pokud tedy beton sloupu dosáhne požadované pevnosti, konstrukce ocelového stojanu se zasune do kónického pouzdra. Při instalaci do pouzdra nám pomáhá snímatelný vázací prostředek, který je přichycen na pohyblivé rameno v blízkosti vertikálního sloupku. Po osazení do pouzdra lze pomůcku začít ihned používat jako prevenci proti pádům.

Občas se objevují názory typu, že od okamžiku, kdy je kotevní pouzdro osazeno do betonu, mohlo by mít negativní vliv na statické vlastnosti sloupu. Výsledky dosud provedených zkoušek však nic takového neprokázaly. Pro kotvení systému je rozhodující pevnost betonu ve zhlaví sloupu. V případě, že by pracovník uklouzl, systém musí pokaždé bezpečně reagovat, především při ochraně pracovníka proti pádu. Případně může sekundárně pomoci, aby se nepoškodil beton sloupu.

Použití při kladení stropního bednění

V běžných případech a při pravidelném rozmístění sloupů postačí, pokud se kónická pouzdra osadí pouze do 50 % zhlaví sloupů (obr. 6 a 7). Po osazení pouzder následuje vztyčení stojek pod nosníky bednění. Na nosníky se ukládají vodorovné bednicí desky. Po uložení stropního bednění do prvního pole se pracovník přesouvá k dalšímu úhlopříčně umístěnému sloupu. Tímto způsobem pokračuje dál, až rozloží stropní bednění po celé ploše.

Obr. 6: Pomůcky se osazují v potřebném počtu.

Přednosti protipádového systému
Protipádový systém pomáhá také tomu, aby byly zcela pohodlně a bezpečně uloženy všechny části stropního bednění. S jeho pomocí lze osadit dočasná zábradlí, záchytné sítě a všechny ostatní prvky kolektivního jištění zabraňující pádu. Pracovníci provádějící instalaci bednění si mohou uchytit svůj postroj k velkému množství fixačních míst. U členitých a složitě bedněných míst je dobré osadit do středu každého sloupu kónická kotevní pouzdra, jež nemusejí být vždy všechna využita. Díky tomu jsou pokryty veškeré možnosti kotvení, které mohou nastat a která lze případně vy­užít i později. Kotevní místa zajišťují bezpečnost pracovníků a jsou dokonalou prevencí v případě uklouznutí na hladkých naolejovaných deskách bednění. Instalace systému je velmi jednoduchá. Široká škála dalších možných standardních kolektivních bezpečnostních prvků spolu s ním pokryje všechny případy, které se v praxi vyskytují.

Tab.: Orientační požadované stáří betonu sloupů v hodinách v závislosti na rozměrech sloupu a průměrné teplotě prostředí

Ing. Kamil Barták, CSc.
Kresby a foto: archiv autora

Autor pracuje jako manažer ve společnosti Manifold Group, s. r. o.

Literatura
1. Adam, J. M. – Pallarés, F. J. – Calderón, P. A. – Payá, I. J.: A study of the Conditions of Use of a New Safety System for the Building Industry, Engineering Structures. Elsevier Ltd., 2006.
2. Adam, J. M. – Pallarés, F. J. – Calderón, P. A. – Payá, I. J.: Experimental Study on Use Conditions of a New Security System During Slab Formwork, The 10th East-Asia-Pacific Conference Engeneering and Construction. Bangkog, Thailand, 8/2006.
3. Kolektiv autorů: Alsina Formworks Solutions. Safety Document. Alsina, Barcelona, 8/2005.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb.