Stavebnictví

Vývoj skal je trvalým procesem, jehož přirozenou součástí jsou při překročení mezních posunů i pády a zřícení kamenů či bloků velikosti jednotek až desítek krychlových metrů. Každoročně je na území Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce zaznamenáno několik takových událostí. V zónách mimo ohrožení zdraví a majetku se přirozený vývoj skal nereguluje. Naopak v místech s osídlením nebo dopravními cestami je třeba mít vývoj pod kontrolou. K tomu slouží geotechnický monitoring vybraných objektů a na základě získaných a vyhodnocených dat pak návrhy a realizace sanačních opatření (obr. 1, 2). Při zjištěném ohrožení se volí optimální metoda obvykle mezi odstraněním ohrožené části masivu nebo její stabilizací (podezděním, přikotvením apod.).

V obecném pojetí chápeme korozi jako samovolně probíhající proces postupného rozrušování a znehodnocování materiálu vlivem chemických a fyzikálně-chemických faktorů v daném prostředí. Podmínky expozice jednotlivých materiálů a významnost ovlivňujících činitelů se ovšem výrazně liší.

Halové stavby s ocelovou nosnou kostrou se donedávna používaly především pro různé oblasti průmyslu. Týkalo se to jednopodlažních, jednolodních nebo vícelodních hal s mostovými jeřáby. Pro sportovní a společenská setkání se však v posledních desetiletích stále častěji stavějí víceúčelové haly.

Stěny se podobně jako v předešlých tisíciletích nejčastěji vytvářejí z maloformátových předem vyrobených zdicích prvků nebo z přírodního kamene, které se spojují do zdí. Stěny beze spár, porovnatelné s prastarými stavbami z nepálené hlíny, se v současnosti stavějí v podobě betonových konstrukcí. Kromě toho se stěny zhotovují kombinováním různých materiálů (beton nebo keramika se dřevem, sklem, plastem), především však v kombinaci s tepelněizolačními materiály. V rámci struktury stavby si stabilita stavebního objektu může vyžádat vytvoření nosných anebo ztužujících stěn. Nenosné stěny slouží jen k rozdělení místností nebo tvoří výplň mezi nosnými prvky například skeletových konstrukcí.

Solární elektrárna s instalovaným výkonem 528 kW, která se nachází v Hustopečích na Brněnsku, zahájila výrobu elektřiny a dodávku do distribuční sítě. Tím byla dokončena první etapa projektu skupiny J&T v této lokalitě. V příštím roce zde J&T plánuje uvést do provozu další solární elektrárnu s kapacitou zhruba 600 kW.

Nové systémy vytápění se pyšní vylepšenými technickými vlastnostmi, kvalitním designem, nápaditými tvary a úspornými režimy. Jsou příležitostí pro soukromé i veřejné investory. Potvrzuje to v rozhovoru Martin Kniha, ředitel společnosti Licon Heat, s. r. o., a předesílá, že odpověď na všechny otázky se skrývá v ekonomice provozu.

Celkové zatížení objektu se přenáší prostřednictvím nosných stěn a sloupů do základových konstrukcí. Úlohou základů je bezpečně přenést stálé i příležitostné zatížení do základové půdy. Aby byly základy navrženy spolehlivě a zabezpečily stabilitu stavby, je zapotřebí znát velikost zatížení a vlastnosti základové půdy. Skladba horninového prostředí musí být známá už při projektování a před samotným výkopem stavební jámy. Nejdůležitější vlastnosti zemin v tomto případě je únosnost půdy, stlačitelnost a vliv podzemní vody.

Měření odolnosti povrchu podlah je možné provádět několika různými metodami, které jsou popsány v příslušných normách. Většina těchto metod však umožňuje měření pouze na laboratorních vzorcích, které ne vždy odpovídají reálnému stavu podlahy.

Podlahové konstrukce velmi často budí dojem, že jejich návrh a provedení jsou relativně jednoduché. Zkušenosti z realizací a z posudků vzniklých vad a poruch však svědčí o opaku.

V současnosti se s cílem snížení tepelných ztrát a šetření finančních prostředků potřebných na vytápění nebo chlazení daného objektu stále častěji přistupuje k zateplování jednotlivých stavebních konstrukcí. Na celkové energetické bilanci stavby se ve velké míře podílejí i konstrukce šikmých a plochých střech. Mnoho střešních plášťů však nesplňuje tepelněizolační požadavky, protože jejich správnou funkci narušily chyby způsobené v určité fázi návrhu, přípravy nebo aplikace. Zanedbání byť jen drobné chyby může časem přerůst až do poruchy způsobující havarijní stav konstrukce.

Tepelná čerpadla jsou rozšířena hlavně ve skandinávských zemích. V Čechách jsou podle statistik součástí každé desáté novostavby. Hlavním důvodem nákupu je úspora energie. Realizací každým dnem přibývá a je nepopiratelné, že tepelná čerpadla budou v následujících letech zcela jistě patřit mezi důležité formy vytápění, šetrné k životnímu prostředí i k provozním nákladům. V rozhovoru to potvrzuje i Marek Bláha, ředitel společnosti Tepelná čerpadla IVT.

Vysokotlaké dekorativní lamináty, známé i pod zkratkou HPL, definuje norma EN 438 jako desky, které se vyrábějí na bázi termosetických živic a které jsou určeny do exteriérových i interiérových prostorů. Díky svým vlastnostem mohou velkoformátové desky sloužit k oplášťování lodžií či fasád budov. V současnosti výrobci nabízejí dekorativní lamináty i s bohatým výběrem povrchů.

Korek je přírodní materiál se specifickou buněčnou strukturou, díky níž ho lze použít k výrobě izolací proti hluku, úniku tepla a vibracím. Své uplatnění nachází v průmyslových a stavebních odvětvích. Využívá se nejen k exterié­rovému zateplení fasád, izolování střech, ale i k interiérovému izolování zvuku a tepla.

Progresivní formy uplatňování geografických informačních systémů a s nimi spojená tvorba 3D modelů sídel či území se stále více využívá v plánovacích procesech v urbanizmu a architektuře. Široké využití nachází především při tvorbě analytických studií prostorových vztahů objektů v sídle. Mezi ještě stále horké projekty, u nichž byl použit fotogrammetrický způsob mapování s následným vyhotovením 3D modelu sídla, patří i Studie výškového zónování v městské památkové rezervaci a v jejím ochranném pásmu, kterou dalo vypracovat město Brno. Druhý díl přiblíží využití leteckého snímkování při analýzách krajiny a s ním spojenou tvorbu 3D modelů krajiny.

Výstavba obchodně-administrativního centra Palladium probíhala v letech 2005 až 2007 v historické části Prahy na Náměstí Republiky. Projekt Palladium zahrnoval kromě bývalého vojenského areálu s dominantní budovou kasáren Jiřího z Poděbrad i přístupové a příjezdové komunikace v podzemní úrovni samotného náměstí Republiky a ulic Revoluční a Truhlářské. V půdorysu původního nádvoří areálu a dvorních objektů byla postavena zcela nová hlavní budova s pěti podzemními podlažími v hluboké stavební jámě metodou top & down. Článek popisuje celkovou přestavbu nadzemní části historické budovy kasáren a vytvoření dvou nových suterénních podlaží ve dvou třetinách jejího půdorysu. Stavební práce na výše uvedených objektech si vyžádaly rozsáhlá zajištění budovy kasáren, jejichž součástí bylo podchycení budovy v téměř celém jejím půdorysu.