Výroba střešních konstrukcí spojovaných deskami s prolisovanými trny je dynamicky rostoucím odvětvím především v průmyslově vyspělých zemích. Konstrukce se styčníkovými deskami s prolisovanými trny se na základě hospodárnosti a možnosti snadné aplikace značně rozšířily i v České republice.
V loňském roce byla na objednávku Ministerstva dopravy zpracována dopravně-urbanistická studie zabývající se příměstskou železnicí v Praze. Studie s názvem „Praha, Nové spojení II. etapa - městský železniční tunel“ měla kromě ryze technické části i část koncepční, urbanistickou, ze které je následující výtah.
Mezinárodní organizace práce odhaduje, že asi 159 500 pracovníků zemře v EU na nemoci z povolání. Podle podkladů Eurostatu umírá na následky pracovních úrazů každý rok v průměru 5 720 osob. Do roku 2012 by se tento počet měl snížit minimálně o čtvrtinu.
Přibližně 40 % energie v Evropě se spotřebovává v budovách. Za předpokladu, že se pomocí úsporných opatření a zvýšením účinnosti výrazně sníží potřeba energie, se nejdůležitějším energetickým zdrojem budov mohou v budoucnosti stát solární zařízení.
Dřevěné stavby nebo konstrukce procházejí změnami, které se dříve nebo později mohou projevit jako poruchy. Tyto degradativní změny odhalí kontrola celkového technického stavu stavby nebo konstrukce, kterou je nutné provádět minimálně jednou do roka. Prohlídky stavu budovy je dobré vykonat především po zimě, ale kontrolu neuškodí provést ani před nástupem zimy nebo po větší živelní události, jako je například vichřice, krupobití, vydatné sněžení či déšť.
Jednou z možností, jak doplňovat stále ubývají zelené plochy, jsou vegetační střechy. K vytvoření takovéto střechy je zapotřebí nejen správný návrh jednotlivých vrstev konstrukce, ale také profesionální technické zhotovení. Pouze tehdy mohou být zelené střechy nejen výrazným reprezentačním, ale i užitným prvkem pro vlastníka či uživatele objektu.
Architektonické řešení stavby Modernizace západní části Praha hlavní nádraží, 2. část, nástupiště I – IV vychází z celkové koncepce, spojující stavby tzv. Nového spojení (investor SŽDC), rekonstrukci žst. Praha hlavní nádraží (investor Grandi Stazioni Česká republika) a modernizaci západní části kolejiště (investor SŽDC). Její základní myšlenkou je vytvoření moderního jednotného rámce celého rozsáhlého areálu hlavního nádraží jako centrálního pražského nádraží pro osobní dopravu.
Omítka musí splňovat celou řadu stavebně-fyzikálních požadavků, a to zejména schopnost tepelné akumulace, regulace vlhkostního režimu v interiéru a pohlcování zvuku. Další podmínky upravují požární normy řady ČSN 73 08. Budete-li se jimi řídit, můžete si být jisti dokonalou malbou na kvalitních omítkách.
Zvětšování formátů u keramických obkladů je nepřehlédnutelným módním trendem. Velké formáty sjednocují a opticky zvětšují prostory, menší množství spár prospívá hygieně a výrazně usnadňuje údržbu. Dokonce i samotná pokládka přináší rychle viditelný efekt. Aby však šlo o efekt trvalý, aby dlažba plnila svou estetickou i praktickou funkci, je dobré dodržet základní pravidla.
Ve druhé polovině srpna se v Kodani sešla široká odborná veřejnost na tradiční konferenci Indoor Air. Akce se koná pravidelně každé tři roky, první setkání se uskutečnilo již v roce 1978. Pořadatelství se tedy do Dánska symbolicky vrátilo po třiceti letech.
Od materiálů používaných pro hydroizolace – především asfaltových pásů jako nejrozšířenějšího hydroizolačního výrobku – je vyžadována dlouhá životnost a spolehlivost. Měla by v zásadě odpovídat životnosti celé stavby, v případě spodní stavby tedy asi sto let. Vysvětleme příčiny potřeby vyztužování hydroizolačních materiálů.
Nově schválená směrnice EU o svícení v domácnostech přibližuje evropským spotřebitelům návod, jak nakupovat nové světelné zdroje a svítidla. Klasické žárovky totiž postupně do roku 2016 zcela zmizí a budou nahrazeny úspornými zářivkami. To přinese výhody spotřebitelům i životnímu prostředí.
Primární úlohou oken je prosvětlení vnitřních prostorů, zabezpečení vizuálního kontaktu s okolím a větrání. Všechny tyto úlohy ve své podstatě plní již samotný okenní otvor. Funkcí okna v technickém smyslu slova je tedy zachovat požadované kvality okenního otvoru, a přitom eliminovat všechny nechtěné následky faktu, že jsme nechali díru ve stěně. Těmi jsou: povětrnostní vlivy, tepelné ztráty, nedostatečná ochrana majetku a soukromí, ale i riziko vypadnutí z budovy. Velikost, tvar a umístění okna mají též značný vliv na výsledný vzhled architektury. Novinkou je, že v současnosti se okna začala používat i jako nástroj k získávání tepelné energie ze slunce.
Zaha Hadid je architektka, která se snaží neustále posouvat hranice architektury a designu města. Svůj talent potvrzuje i na poli dopravních staveb – koncem loňského roku byly v rakouském Innsbrucku uvedeny čtyři stanice lanové dráhy podle návrhu týmu Zaha Hadid Architects. Přestože se jedná o nevelké stavby, Zaha Hadid je povýšila na šperky v kontextu města a horské krajiny.
Energetická efektivnost jakéhokoliv systému transformace energií se všeobecně definuje jako množství získané energie na jednotku dodané pohonné energie k zabezpečení provozu daného systému. Systém s vyšší hodnotou energetické efektivnosti je z hlediska spotřeby pohonné energie nepochybně hospodárnější. Toto hledisko však pro uživatele není rozhodující.
